Tibeťané nechápou černý humor a neznají příbor, říká Čech

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Budu mluvit jen o Tibetu. Kdybych mluvil o Číně, která je kulturně trochu jiná, tak by se to hodně komplikovalo. Když jsem byl v Tagongu poprvé na krátké dvoudenní návštěvě, tak mě velice překvapil klid, čistý vzduch, architektura a zachovalé zvyky místního obyvatelstva. Po příjezdu z velkého čínského města je to vždy velký kulturní šok. Když by člověk přiletěl přímo z Valašska do Khamu (historický region ve východním Tibetu) tak by až na to, že hory v dálce jsou trošku vyšší, lidé tmavší, domy dekorovanější a krávy chlupatější, nenašel moc rozdílů, ale v porovnání s čínskými megapolemi jsou rozdíly obrovské.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazil? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Dlouhou jsem o této otázce přemýšlel a nemůžu si žádný takový zvyk vybavit. Tibeťané jsou náturou docela podobní Čechům, žít a nechat žít, do ničeho se neplést a kromě toho, že nezabíjejí zvířata (maso však jí), jsou hlavní kulturní hodnoty velice podobné. V této rubrice mnohokrát zmiňované Velikonoce, nepřijdou nikomu nějak zvláštní, nemají tady sice takový zvyk, ale asi kdyby to někdo začal, tak by se přidali. Možná akorát mají problém pochopit český černý humor, určitou disciplinovanost v práci a řád.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Těžko říct jestli natrvalo. Česko mám rád a rád se tam vracím. Člověk nikdy neví, co se v budoucnu přihodí. Česko je klidný malý stát se stabilní politickou a ekonomickou situací, kde jsou všichni přesvědčeni o opaku.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Českou kuchyni mám rád a česká jídla mi schází, ale mám tu výhodu, že mám restauraci, takže si svá oblíbená jídla vařím často. Musím říct, že česká kuchyně je mezi místními mnohem víc populární než například kuchyně americká. Řízky, smažák nebo guláš - to jsou u mých přátel velice populární jídla. Jednou jsme šli navštívit sousedy, pravé Tibeťany, nomády z náhorních plošin a vzali jsme sebou řízky s bramborovou kaší a salátem – a chutnalo jim, sice měli trochu problém s příborem, který viděli poprvé v životě, ale snědli všechno, kromě salátu, nechápou, že někdo jí nevařenou zeleninu.

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Děti nemám, ale až je mít budu, tak se česky učit budou. Určitá výhoda oproti Čechům žijícím například v USA nebo v jinde na západě je, že školství není v ideálním stavu, takže moje děti se budou učit doma, tudíž budou mít velký kontakt s češtinou. Dále budou muset zvládnout minimálně místní tibetštinu a angličtinu, což jsou všechno komunikační jazyky v této oblasti.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Většina místních o Česku nikdy neslyšela, nedokážou ani zařadit kde by přibližně mělo ležet. Mnoho Tibeťanů studovalo v Indii, kde mají exilovou vládu a ti většinou Česko znají, občas trochu i jeho historii.