Pro Italy na tom není nic zvláštního, protože jídlo je součástí jejich kultury a silným prvkem v mezinárodním soutěžení, ale i takovou vášní, že jsou zřejmě jediní na světě, kdo dokáže usednout ke stolu, jíst a kochat se přitom nejrůznějšími druhy jídel či babiččinými recepty.
Čechům začíná chutnat šnečí maso, olomoucká farma ho zpracovala stovky kilogramů |
Takovou touhu po dobrém jídle si s sebou odnášejí i na dovolenou, především když si zvolí vzdálené destinace, vysvětluje Silvia Romagnoliová z největší italské organizace cestovních poradců CartOrange.
Obohatit pobyt tradičními exkurzemi už nestačí. V posledních letech se cestování obohacuje vybranými kulinářskými zkušenostmi, aby bylo možné skutečně se ponořit do kultury dané lokality. Na Bali se tedy vyhýbáme špagetám po neapolsku nebo v Berlíně alla carbonara.
Jak jíst správně rukama
Naopak jsou nyní oblíbené tradiční večeře v rodinném kruhu, především v Jordánsku, Turecku a v Indii, protože nabízejí tradiční recepty a chutě, které bychom v běžné restauraci nikdy nepoznali.
Kam vyrazit v roce 2016? New York Times doporučuje Brno. Láká architektura a jídlo |
„Například v Indii, kde je ve zvyku jíst rukama, indické rodiny turisty učí, jaké jsou správné pohyby při jídle a jaká jsou pravidla etikety. Tato autentická gesta bychom v turistických průvodcích popisovali na stovkách stránek,“ říká Romagnoliová.
Nabízejí se i kurzy vaření, včetně nákupů potravin v sushi prodejně v Japonsku či na vietnamském tržišti. Ty se pak stávají novými suvenýry, protože po návratu do vlasti můžeme přátelům nabídnout recepty, které jsme v zahraničí poznali. V Arménii můžeme přihlížet, jak tam připravují tolmu (mleté maso ve vinných listech) a tradiční chléb lavaš, můžeme tam ale zažít i večeři za doprovodu tance a hudby. V Číně poznáme čajový obřad, v Uzbekistánu ochutnáme víno ze Samarkandu.
Za jídlem cestuje 9 procent turistů
Výměna zkušeností je vzájemná. V Itálii se tak pořádají kurzy vaření tradičních italských pokrmů pro turisty. V Římě to je například One Day Chef ve stínu Baziliky svatého Jana.
Sienský perník či amarreti. Jak vypadají sladké italské Vánoce? |
Jestliže se tento trend mezi italskými turisty vzmáhá, byť je teprve v počátcích, zvědavost mít pěkný gastronomický zážitek je mnohem silnější v zahraničí. Podle nedávného šetření platformy pro výuku jazyků Babbel je jídlo motivem turistiky v průměru devíti procent cestovatelů ve světě. V německy hovořících zemích za gastronomií cestuje deset procent obyvatel, v anglicky mluvících zemích pak jedenáct procent.
O zájmu turistů o gastronomii také svědčí nové kurzy Babbelu, v nichž se účastníci seznamují s názvy jednotlivých pokrmů ve světě. Italové se nejvíce zajímají o lekce týkající se španělských, jihoamerických, ale také tureckých jídelníčků. Naopak o italskou kuchyni se nejvíce zajímají Němci (48 procent). Na druhém místě jsou kupodivu velcí soupeři Italů Francouzi (22 procent) a na třetím Britové (14 procent). Největší zájem projevují cizinci o kuchyni ze severoitalského regionu Emilia Romagna.