Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Cestování

Pod Blaníkem stál největší zlatý důl ve střední Evropě, zbyly po něm ruiny a písečná pláň v lese

Na dobové fotografii umístěné u kalojemu je Zlatodůl Roudný kolem roku 1930. Zhruba uprostřed snímku je budova stoupových úpraven, vlevo louhovna. foto: David Vagaday, Lidovky.cz

Horu Blaník a její okolí na Benešovsku mají lidé kromě pověsti o rytířích spojenou spíše s malebnou přírodou lákající k turistickým výšlapům. Proto možná překvapí, že v její blízkosti v minulém století fungoval ohromný zlatý důl, z něhož se vytěžily tuny žlutého kovu a patřil mezi největší a nejmodernější v Evropě. Dnes ho připomíná zajímavá 4,5 kilometru dlouhá naučná stezka, která stojí stranou zájmu masové turistiky.
  5:00

V lokalitě se zlato těžilo už od středověku a zřejmě ještě dříve, v novodobé historii se pak Zlatodůl Roudný dočkal největšího rozmachu na počátku 20. století. V roce 1903 jej totiž koupila anglická společnost Sugden a Fischer, která do provozu mohutně zainvestovala a vytvořila na tehdejší dobu moderní důlní závod, kde pracovalo až 400 horníků a dělníků.

Zlatodůl Roudný kolem roku 1930. Zcela vlevo je ředitelství, vzadu šachta...
Zlatodůl Roudný: tabule u šachty Václav, za ní jsou pozůstatky strojovny

Firma dokázala několikanásobně zvýšit výnosnost. Nejdříve dobývala šest kilogramů zlata měsíčně, ale jeho množství postupně narostlo na 30 kilogramů za měsíc. „Těžba kulminovala před 1. světovou válkou v roce 1913, kdy bylo dosaženo výtěžku 325 kg ryzího zlata,“ píše se na informační tabuli na prvním zastavení. 

Kousek od Prahy se rozpadá zapomenutý zlatý důl, zarostlé ruiny jsou až překvapivě rozsáhlé

Roudný byl nejen nejvýznamnějším zlatodolem ve střední Evropě, ale dokonce se postupně stal i nejvýnosnějším v celé Evropě. Podle odhadů se z něj dohromady získalo až sedm tun zlata. V roce 1930, už pod jiným většinovým majitelem, dosáhl důl hloubky 450 metrů, v 50. letech pak 510 metrů.

Důl byl uzavřen v roce 1956, zájem o něj ale dál trval. Od 60. let až do roku 1990 tam s různou intenzitou probíhaly průzkumné práce. V 90. letech měly zájem o další průzkum soukromé firmy, ale nedostaly povolení. Nyní je ložisko opuštěné, podle odhadů se ale v něm stále nachází kolem 30 tun zlata.

Málo textu, hodně fotek

Roudný leží zhruba 80 kilometrů jižně od Prahy. Naučná stezka, která ukazuje těžbu z 20. století i ze starší doby, je vybavená přehlednými informačními tabulemi. Ty obsahují stručné a výstižné texty, plánky a skvělé dobové fotografie se zajímavými popisky. 

Cesta na památku UNESCO vede přes výčep. Na Mědníku se dolovalo stovky let a všechny hotely tam vyhořely

Kromě těchto tabulí jsou ještě na některých místech, kde stály velké důlní objekty, v dřevěných stojanech upevněné dobové fotografie. Návštěvník si tak může porovnat, jak lokalita vypadala v době rozkvětu dolu a jak nyní. Většinou to znamená, že před zhruba 100 lety v daném místě stál průmyslový objekt a nyní tam roste les.

Anglická firma po koupi dolu mimo jiné postavila stupňovitou budovu stoupových úpraven, která byla projektována na základě zkušeností z Jižní Afriky a stala se centrem závodu, dále louhovnu, lanovku nebo laboratoř. Vznikl také důlní hotel, jenž sloužil k ubytování hostů i stravování zaměstnanců, či hornická kolonie, tedy domy, v nichž bydleli pracovníci. Pod areálem se terasovitě pod sebou rozkládaly tři rozsáhlé kalojemy.

Zlato nebylo vidět

Z úpraven, k nimž přiléhala elektrocentrála a kotelna s 33metrovým komínem, se do nynějška nic nedochovalo. Nicméně i tak je na stezce k vidění řada jiných zajímavých pozůstatků. K vidění jsou například lesem zarostlé ruiny louhovny nebo poblíž tehdejší hlavní šachty Václav zbytky zdí a komínu po laboratoři, což byla klíčová část areálu.

U Cínovce je k vidění nová památka UNESCO. Podzemí ukrývá jezera i unikátní česko-německou hranici

Zlato totiž nebylo v hornině pouhým okem viditelné a směr dolování proto určovaly analýzy z laboratoře. „Bylo nutné dělat velké množství rozborů rudy, podle kterých se řídil postup těžby,“ uvádí se na turistické tabuli. Prubíři v dole odebírali vzorky rudy, které se v přední části laboratoře analyzovaly a podle toho, jestli v nich bylo odpovídající množství zlata, se v místě odběru těžilo, nebo ne.

V zadní části laboratoře se pak odlévaly zlaté cihly. Měly rozměr 8 x 16 x 6 centimetrů a vážily osm kilogramů. V okolí ruin se dodnes povalují malé kousky hliněných tavících tyglíků.

U laboratoře se nacházela zmíněná šachta Václav. Po ní zůstaly zbytky strojovny a betonová deska zakrývající těžební jámu. Vedle ní stojí ještě velký dřevěný kříž. V lese dále jsou také k vidění zděné patky po sloupech lanovky.

Kalojem v lese

Mimořádně zajímavý je jeden z bývalých kalojemů, což je místo, kam se ukládala nepotřebná na písek rozemletá a propraná rudnina. Nepřipraveného turistu může tato lokalita překvapit. Velká plocha bílého jemného písku s trochou nadsázky připomíná poušť či v našich podmínkách spíše rozlehlou pískovnu uprostřed lesa.

Stezka vede i kolem bývalého důlního hotelu, jenž je zrekonstruovaný a nyní se v něm nachází sociální ústav. Stále stojí i hornické domky a i nadále slouží pro bydlení.

Do současnosti se dochovaly také objekty u šachty Aleška, což byla původně slepá jáma, jenž byla v podzemí propojená s hlavní šachtou Václav, a kterou v roce 1948 horníci prorazili na povrch. Během krátkého rozmachu těžby na počátku 50. let u ní vyrostly těžební budovy, které z větší části dosud stojí. Patří k nim cáchovna, lampovna, strojovna a šachetní budova. Na té visí informační tabule a uvnitř je masivní betonová deska zakrývající těžební jámu.

Velká propadlina

Na trase jsou zajímavé i starší pozůstatky po dolování. Patří k nim Velký obval neboli Velká propadlina, což je vlastně vytěžený kus kopce. Od šachty Václav po stěně propadliny vedou prudké schody. „Je to prohlubeň o rozměrech cca 150 x 60 m. Východní stěna byla původně 30 m vysoká. Jedná se o rozsáhlé pozůstatky historických důlních činností, které jsou situovány v místě, kde ložisko vycházelo na povrch. Patrně ve středověku vznikl rozsáhlý povrchových odkliz navětralých částí ložiska,“ uvádějí turistické informace.

Dalšími historickými zbytky jsou takzvané západní obvaly, což jsou pozůstatky po těžebních pracích z 18. století, které leží stranou od hlavního ložiska. V současnosti se jedná o les posetý hlubokými krátery.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!