12. června 2018 5:57 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

V Americe se děti nestraší, zvlášť ne ty zlobivé, říká Čech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Vojtěch Blahut | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vojtěch Blahut | foto: Archiv Vojtěcha Blahuta

Vojtěch Blahut se do Arizony přestěhoval kvůli manželce, která zde dostala práci. „V Americe nechápou naše Velikonoce. Naše tradice nechápou ani jinde v Evropě, takže USA není vůbec výjimka. Pak jim taky přijde velmi zvláštní náš Mikuláš, nebo spíše ten čert, který s ním chodí. To, že děti straší a navíc některé (ty obzvláště zlobivé) odnese v pytli, to jim prostě nijak nevysvětlíte.

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Horko, velké horko. Byl začátek července a teploty se venku zrovna běžně pohybovaly kolem 50°C. Když jsem vystoupil z letištní klimatizované haly na kryté parkoviště, obklopilo mě strašně velké teplo. Byl to takový teplotní šok, jako když u nás vlezete do auta vyhřátého po celodenním stání na slunci, jen s tím rozdílem, že se to dělo venku. A to jsem ještě nevkročil na slunce. Tam to bylo ještě horší. Po tomhle zážitku už zcela chápu, proč jsou tady lidé tak posedlí ledem a třeba na benzínkách, kde bývá nápojová samoobsluha, plní pokaždé své obrovské kelímky až po okraj ledem a až pak do něj načepují trochu nějakého pití.

Vojtěch Blahut
Vojtěch Blahut

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazil? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Tady asi nijak nevykročím z průměru a jako skoro všichni uvedu naše Velikonoce. Naše tradice nechápou ani jinde v Evropě, takže USA není vůbec výjimka. Pak jim taky přijde velmi zvláštní náš Mikuláš, nebo spíše ten čert, který s ním chodí. To, že děti straší a navíc některé (ty obzvláště zlobivé) odnese v pytli, to jim prostě nijak nevysvětlíte. Další zvyky jsou v pohodě. Doma se sice zouváme, ale návštěvy do toho nenutíme, takže o tom nikdo neví. Ani nám to nevadí, protože koberce nemáme a v Arizoně opravdu bláto domů na botách nepřinesete. Takže v našem případě je to spíše o tom, přezout se do něčeho pohodlnějšího, než v čem jsme byli celý den. Ačkoli když se chodí v žabkách, tak i to trochu ztrácí smysl. Ale jsme tak zvyklí. Pak už jsme divní snad jen v tom, že když jdeme někam do restaurace, tak si rádi posedíme u piva, ale místní jsou zvyklí jen na jedno dvě malé piva a domů. Takže vypadáme jako alkoholici. Ale i na to se dá zvyknout. Vlastně ano, jeden zvyk mi stále činí trochu potíže. Stále mám v hlavě metrickou soustavu a tak pořád měřím v centimetrech, vážím na kila a piji litry. Díky tomu, že jezdím autem, tak už sice mám skoro odhad na to, jak dlouhá je míle a kolik benzínu dostanu, načepuji-li jeden gallon. Ale kratší vzdálenosti ve stopách, nebo palcích, mi pořád nějak nejdou a při vaření kuchyňskou váhu přepínám na gramy, protože uncím a librám ještě pořád moc nerozumím. Ale věřím, že se do toho brzy dostanu.

Vojtěch Blahut

Vojtěch Blahut měl možnost dlouhodobě odcestovat do Arizony zcela znenadání. Manželka zde získala práci jako Landscape Architect a tak stáli před rozhodnutím, zda ČR opustit, nebo zůstat. Byla to pro ni obrovská výzva a velká profesní zkušenost a tak se nerozhodovali moc dlouho. Nakonec se sbalili, prodali zánovní auto, pronajali byt. Co všechno je tady jiné, než jak jsem zvyklí v Evropě, popisuje na svém mini blogu

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Rozhodně ano. Českou přírodu jsme měli rádi vždycky a od té doby, co jsme si zkusili žít jinde, jsme si navíc uvědomili, jak vyspělá země vlastně jsme. Ta citová vazba na domov se ukázala jako velmi silná, až nás to oba překvapilo. Jestli se ovšem vrátíme v dohledné době, nebo až za několik let, či na důchod, to opravdu nevíme. Život nás může zavát kamkoli a my se rozhodně ničemu nebráníme.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Chybí i nechybí. Jsme zdatní kuchaři, takže si dovedeme české jídlo uvařit doma. Vepřo, knedlo, zelo, rajská, špenát, karbenátky, nic z toho není problém. Člověk musí trochu improvizovat. Ale už jsme se naučili, kde se dá sehnat skoro vše potřebné. Co nám ale opravdu chybí, je spíše nějaká česká restaurace. Bohužel jsme ještě žádnou nenašli. Nejbližší je asi v Los Angeles, ale tam si na oběd jen tak neskočíme. Doma jsme byli zvyklí si někam zajít, když se nám nechtělo vařit, nebo nebyl čas. Tady musíme vzít zavděk jinou kuchyní než českou. Ne, že by nebyla dobrá. Velmi jsme si oblíbili třeba kuchyni mexickou, která je tady na každém rohu a je naprosto vynikající. Ale dát si bez práce třeba svíčkovou na smetaně... to by nám opravdu udělalo radost. Na to navazuje odpověď na druhou otázku. Právě svíčkovou jsme našim americkým přátelům připravili a setkala se s úspěchem. Hlavně domácí karlovarské knedlíky. Dost se tehdy přejedli a česká Plzeň opravdu přišla vhod. 

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Zatím nemáme, ale pokud je mít budeme a budeme tou dobou žít v cizině, rozhodně budeme chtít, aby uměly i česky. Od našich krajanů, se kterými se zde stýkáme, víme, že to není zrovna jednoduché, ale jde to.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Zatím nic moc. Většinou říkáme, že jsme z České republiky, pak upřesníme, že je to střední Evropa, ale většinou se chytnou až na „Czechoslovakia“. Ale ani tady si nejsem dvakrát jistý, že opravdu ví, kde to je. Protože pak většinou odpoví něco ve stylu „Wow, it’s cool.“ A stočí rozhovor jinam. Ptají se, jestli jsme tady na dovolené, nebo na delší dobu, jak se nám líbí počasí a jaké počasí vlastně máme u nás. A někdy zcela mimo odpoví, že jejich praprarodiče také pocházejí z Ruska. Někdy vysvětlujeme a uvádíme na pravou míru, jindy nad tím mávneme rukou. 

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Z politiky jsme znechuceni už z domova, takže tu americkou moc nesledujeme. Zajímají nás prakticky jen změny v imigrační politice, které přímo ovlivňují udělení víz atd. Donald Trump pořád vydává protiřečící si prohlášení, takže se v tom snažíme zorientovat a ujasnit si, jestli se to či ono má šanci dostat přes kongres a jestli se to případně nějak bude týkat i nás. Imigrační politika je velmi přísná a my si nevybrali zrovna nejvhodnější dobu na přistěhování. Ale že nic nebude jednoduché, s tím jsme počítali.

apeAlena Pecháčková
  • 2Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!