13. prosince 2018 5:51 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Buvolí krev a mumifikovaná těla. V Indonésii pohřbívají Torajové podle dávných rituálů

Indonéský ostrov Sulawesi | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Indonéský ostrov Sulawesi | foto: Shutterstock

INDONÉSIE Za pištění divočáků a prýštění krve buvolů je mumifikované tělo jednaosmdesátileté ženy pohřbíváno podle prastarých zvyků země Toraja. Martha Kandeová ale nevypustila duši včera: její rodina uchovávala její balzamované ostatky doma celých sedm měsíců. „Měli jsme její tělo doma v rakvi,“ vysvětluje vnučka zesnulé Meyske Latuihamallová.

Když Kandeová zemřela, rodina s ní zacházela jako s nemocnou. „Rakev zůstává otevřená až do pohřbu, protože se předpokládá, že zesnulá je jen nemocná a denně se jí přináší jídlo a pití,“ řekla agentuře AP vnučka zemřelé.

Rodina uchovávala tělo neporušené za pomocí injekcí formalinu, vysvětluje turistická průvodkyně Saba Palloanová a ujišťuje, že mrtvola je sice několik dní poněkud formalinem cítit, ale po týdnu ani po měsících už nijak nepáchne.

Dříve, kdy se používaly tradiční metody, například ocet a čajové listy, které nezabránily tělu v rozkladu, tomu tak nebývalo.

Nová etapa života

Pro etnickou skupiny Torajů, obývající sever ostrova Sulawesi, je smrt pouze novou etapou života. Život vedle mrtvoly po několik měsíců a dokonce i let, než bude pohřbena, se může zdát zvláštní. Ale podle Torajů může být člověk skutečně považován za mrtvého a jeho duše může být osvobozena teprve po pohřebních obřadech, které mohou trvat několik dní a které se nazývají Rambu Solo.

Po pětidenních ceremoniálech bude Martha Kandeová uložena v pohřební jeskyni, kde už je mnoho koster po boku rituálních dřevěných panenek. Ty jsou oděny do tradičních kostýmů a představují nejurozenější zesnulé. „Jsou to obyčeje našich předků,“ říká synovec zemřelé Johanes Singkali. „Zachováváme je, abychom udrželi tradice a zachovali jejich posvátný charakter,“ dodává.

Přestože většina Torajů je dnes křesťany, pěstuje tradice staré několik set let založené na animismu. Čím jsou pohřební obřady propracovanější, tím má duše zesnulé osoby větší naději, že vystoupí k bohům.

Tyto rituály však nejsou levné: při běžném obřadu je obětováno osm buvolů a při pohřbu urozené osoby až 100 buvolů. Takový pohřeb může přijít rodinu až na dvě miliardy rupií (3,1 milionu Kč). To je obrovská částka v zemi, kde podle Světové banky více než polovina obyvatel žije s denním příjmem nižším než 5,50 USD (125 Kč).

Ve vesnici La ?Bo se na tento pohřeb sešly stovky lidí, jakož i desítky turistů vybavených fotoaparátem. Podívaná na obětovaná zvířata a celý obřad se velmi líbí americké turistce Ellie Eshlemanové. „Hodně se zajímám o smrt. Byla bych ráda, kdyby znovu zaujala své duchovní místo v západním světě,“ říká.

Ráj na zemi

Indonéská vláda chce podporovat pohřební obřady Torajů, aby dosáhla rozkvětu turistiky na celém souostroví, nejen v hlavních turistických destinacích, jako je Bali, kam každoročně přijíždějí desetitisíce turistů, zatímco do země Torajů zavítá jen málo návštěvníků. V regionu, kde chybí infrastruktura a není tam žádné významné letiště je ale rozvoj turistiky náročným úkolem. Navíc jsou obřady Rambu Solo těžko dopředu předvídatelné, neboť rodiny často musejí měsíce šetřit, než je mohou uspořádat.

Někteří turisté přijíždějí na místa stálého pohřbívání, jiní zase na tyto ceremoniály hodiny cestují. Tyto obřady však za to stojí, říká Harli Patriatno, který má na starosti kulturu a turistiku na severu země Torajů. Toto místo je rájem na Zemi, dodává.

ČTK

3 nejčastější úrazy dětí a první pomoc: Víte, jak se zachovat?
3 nejčastější úrazy dětí a první pomoc: Víte, jak se zachovat?

Hlídáte je jako ostříž, ale stačí vteřinka nepozornosti a neštěstí je na světě. Pád na hlavičku, opaření nebo vdechnutí předmětu patří mezi nejčastější úrazy dětí. Jak je správně ošetřit, aby následky byly co nejmírnější?

Najdete na Lidovky.cz