Víte, jak se chovat na horách?

Jak vybrat vhodnou horskou túru?

Tuto otázku by si měli před výběrem túry položit všichni a pokaždé. V úvahu bychom měli vzít hned několik kritérií. Nejdůležitějším z nich je naše fyzická a psychická výkonnost a znalost zásad pohybu v horách. Podceňovat bychom neměli ani aktuální podmínky, což mohou být laviny, vítr, pád kamení. Příroda totiž nebere ohledy ani na zdatné jedince. Laicky řečeno: shrňme si, jak to „tam nahoře“ vypadá a na co máme.

Je nutné se na dovolenou na horách nějak fyzicky připravovat?

Pokud plánujeme pouze týdenní trekovou dovolenou, není nutná žádná příprava. Smysl má pouze organizace túr tak, aby se postupně zvyšovala zátěž. Pokud se v nějakém dnu objeví náročná túra, měl by následovat odpočinkový den, nebo byste měl vyrazit jen na lehčí túru. Po návratu z túry je pak dobré vypít iontový nápoj a nepodceňovat protažení namáhaných svalů. Ideální je dopřát si také relaxaci v podobě sauny, bazénu nebo masáže. Příprava je naopak nezbytně nutná pro ty, kteří do hor vyrážejí za výrazným a náročnějším cílem. Nutná je také konzultace s odborníkem.

Jaká zásadní pravidla se mají v horách dodržovat?

Tady platí tři zlatá pravidla: nepřeceňovat síly, nezávodit a nedokazovat ostatním, že na něco mám. Pokud si zvolíme trasu a během ní zjistíme, že je její obtížnost nad naše síly, překonejme svoji pýchu a neváhejme se otočit, i když je to těsně před cílem. Budeme mít pravděpodobně i tak co dělat, abychom dorazili nazpět. Jednoduše řečeno: dodržovat pravidlo bezpečného návratu s příjemným zážitkem. Nezapomínejme, že jsme v přírodě, takže se k ní nechovejme barbarsky.

V čem dělají lidé největší chyby, když se vydají na túru do hor?

Nejvíce lidé chybují již na začátku při plánování - buď si nezvolí vhodnou trasu, nebo zapomenou na vhodnou výbavu. Mnoho turistů často podniká dlouhé túry i s dětmi a nemají s sebou jídlo ani pití. Další chybou je neznalost terénu, nevyznají se v mapě a neinformují se o únikových variantách. Lidé chtějí mít všechno hned a to bývá také často kámen úrazu. Příroda není hračka, i když se tak k ní často chováme. Chce to tedy trpělivost, velkou dávku pokory a sebekontroly.

Jaký typ oblečení mám zvolit?

Na horách není špatné počasí, ale oblečení. Vybavení se totiž dá přizpůsobit každému počasí. Právě díky podcenění oblečení může dojít ke krizovým situacím nebo tragédiím nejen v Alpách, ale třeba i v Krkonoších. Zvykněte si používat takzvaný cibulový princip oblékání, tedy více vrstev, z nichž každá má svou funkci. Vlhkost se tak lépe odvádí od pokožky. V dnešní době není problém vybrat si z mnoha outdoorových obchodů kvalitní oblečení, na kterém by se rozhodně nemělo šetřit. V obchodech většinou pracují informovaní prodavači, kteří by vám s výběrem měli poradit. Pokud to nedokážou, jděte jinam. Oblečení do deště, teplé vrstvy, čepice nebo rukavice jsou především ve vyšších polohách potřeba rovněž v letních měsících. Důležité jsou samozřejmě dobré boty. Pro horskou turistiku se nejčastěji používají pohorky, což jsou celokožené kotníkové boty s tuhou podešví a hrubým vzorkem podrážky (nejčastěji vibram).

Co všechno si s sebou mám na túru vzít ?

Nejdůležitější je mít dostatek jídla a pití. V chladnějším počasí si do batohu přibalme ještě termosku s čajem, který přijde vhod. Dále nezapomeňme mapu nebo buzolu, mobilní telefon, malou lékárničku, sluneční brýle, ochranný krém a tyčinku na rty, pokrývku hlavy odpovídající stavu počasí a ročnímu období (pro náročnější túry i čelovku). Pokud cestujeme mimo naši republiku, mějme při sobě doklad o cestovním zdravotním pojištění, zjistěme si čísla na místní horskou službu. To vše dáme do batohu, jehož velikost se liší podle délky a náročnosti túry - nejčastěji od 20 do 70 litrů, výjimečně i více.

Jak se chovat, když mě zastihne bouře nebo jiná přírodní pohroma?

V první řadě je nezbytně nutné sledovat předpověď počasí. Pokud vidím, že je předpověď nejasná, raději se na túru vůbec nevydám, nebo zvolím trasu s kratším cílem s možností rychlého návratu. Když už ale k takové situaci dojde, zachováme si chladnou hlavu a snažíme se najít řešení, abychom se nevystavili ještě většímu riziku, než je změna počasí.

V jakém případě si mám najmout horského vůdce?

Horského vůdce je dobré najmout ve chvíli, kdy máme jakékoli pochybnosti, jestli túru zvládneme. Tím ovšem není myšlena fyzická výkonnost, ale technická zdatnost - výběr cesty ve skalním terénu, zajištění cesty, orientace v terénu a podobné věci, v nichž je horský vůdce vycvičen. Turisté jsou pak ušetřeni i starostí s přípravou - většina vůdců zajistí vypůjčení potřebného vybavení, a navíc se od nich dozvíte také mnoho zajímavostí z dané lokality. Lidé se ale někdy mylně domnívají, že horský vůdce je člověk, který vyřeší jejich technické a fyzické potíže. Na něm leží totiž tíha rozhodování a plánování, ale v žádném případě není zodpovědný za vaše jednání. Najmout si horského vůdce ale není v žádném případě potupa nebo nějaké vodění za ruku.

Kde horského vůdce najdu a kolik za něho zaplatím?

Horské vůdce u nás vyškoluje a sdružuje Česká asociace horských vůdců. Jejich jména včetně telefonu a e-mailu lze najít jednoduše na webových stránkách -www.horskyvudce.com. O tom, že nejde jen o nějaké amatéry, které lezení po horách jen baví, svědčí mezinárodně uznávaná zkouška garantovaná organizací UIAGM (mezinárodní asociace horských vůdců), té ale předchází tříletý kurz. Minimální tarif za vedení v horách ve skále, ledu a ve skialpinistických terénech činí 200 eur za den. Pokud půjde parta lidí, cena se rozpočítává mezi všechny účastníky.

Budu před cestou s horským vůdcem nějak zkoušen?

Může se opravdu stát, že si před túrou horský vůdce bude chtít svého klienta přezkoušet. Na základě toho vám může postupně doporučit nižší cíle a trénink, než se s vámi vydá do náročnější akce. Pokud své síly přeceníte, anebo vám při s túře v náročných podmínkách nevydrží nervy, může horský vůdce dokonce akci sám ukončit.