Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vojáci, ostnaté dráty a všude bláto. To je Arménie, říká Češka

Češi v cizině

  6:18
Michaela Kroulíková odjela do Arménie v rámci studia na vyšší odborné škole. Zpočátku se bála, protože bydlela vedle kasáren v ruské čvrti. "Arménie má s Tureckem nevyjasněnou minulost kvůli genocidě před sto lety a kvůli území. Nemají dobré vztahy a hranice pomáhají držet v klidu ruští vojáci. První měsíc jsem bydlela vedle kasáren v ruské čtvrti, kde bydlí hlavně rodiny vojáků z Ruska, kteří zde pracují. První dny jsem se cítila hodně nepříjemně, ale na přítomnost vojáků si člověk časem zvykne," říká. Server Lidovky.cz přináší další díl seriálu Češi v cizině.

Michaela Kroulíková

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Z prvních dnů mám v paměti nejvíce vojáky, ostnaté dráty na plotech, strašně moc bláta a louží, opuštěné benzínky každých 500 metrů a všude hory. Bydlím v druhém největším městě Gyumri, které má blízko k tureckým hranicím. Arménie má s Tureckem nevyjasněnou minulost kvůli genocidě před sto lety a kvůli území. Nemají dobré vztahy a hranice pomáhají držet v klidu ruští vojáci. První měsíc jsem bydlela vedle kasáren v ruské čtvrti, kde bydlí hlavně rodiny vojáků z Ruska, kteří zde pracují. První dny jsem se cítila hodně nepříjemně, ale na přítomnost vojáků si člověk časem zvykne. Komunikace tu jsou ve špatném stavu všude, možná kromě hlavního města. Podepsalo se na nich zemětřesení z roku 1988 a zavádění potrubí. Nejsou ale finance na opravu, a tak je všude spoustu louží, bláta a výmolů. Benzín je tu drahý a většina aut se začala předělávat na levnější plyn, takže benzínky zůstávají nevyužité. Arménie je nádherně hornatá.

Kdo je Michaela Kroulíková?

Studuji Mezinárodní sociální a humanitární práci na Univerzitě Palackého a souběžně na Caritas Vyšší odborné škole sociální Olomouc. Caritas vysílá své studenty každoročně na praxe, já jsem si vybrala organizaci Caritas v Arménii hlavně kvůli množství cílových skupin, se kterými tu můžu na praxi pracovat, což jsou děti s postižením, senioři a děti ze sociálně znevýhodněných rodin. Miluji tancování a celkově pohyb, jezdím se svou taneční skupinou DC Dance na soutěžní přehlídky a vedu taneční kroužek Sluníčko pro mladé tanečníky. Také zpívám v chrámovém sboru, hraji divadlo, příležitostně dobrovolničím u dětí s postižením nebo u seniorů. Zkrátka jsem ráda neustále obklopená společností druhých.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Arméni jsou hodně otevření a upřímní lidé. Na ulicích, v MHD, v obchodech k sobě nejsou tak lhostejní a nevšímaví -  jako jsou převážně lidé u nás. I když jsem se s některými znala pár minut, bavili se se mnou o věcech, které u nás neříkáme na potkání. Například o jejich zdravotních problémech, o vztazích v rodině. A většinou to byli moji nadřízení z organizace. Také se ptají, kolik vydělávají moji rodiče, kolik přesně vážím. To jsou věci, které jsem nikdy nevěděla s jistotou přesně, abych mohla odpovědět. Arméni také chodí nádherně oblečení, hodně nosí podpatky, dbají na svůj vzhled a jsou elegantní. Takže sem moc v červené sportovní bundě a pohorkách nezapadám. Z českých zvyků mě napadá snad jen to, že arméni nepochopili, jak můžeme míchat víno s coca-colou, nebo se spritem, což u nás není tak nezvyklé.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
V Arménii tuto otázku slýcháváme často - jestli tu zůstáváme napořád. Někteří lidé si myslí, že jsem se do Arménie přijela provdat, a nebo mě chtějí provdat za své děti, aby mohly se mnou do Evropy. Nic takového ale nemám v plánu, i když Arméni jsou opravdoví gentelmani. Do Česka se vracím za měsíc. Arménie je krásná země, plná památek a nádherné přírody. Má své kouzlo, které vás očaruje v dobrém slova smyslu. Pokud se do Arménie někdy vrátím, tak jako turistka. Je hodně zemí, kam bych se ještě chtěla podívat, ale doma budu vždycky hlavně v Česku.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Svíčková, segedínský guláš, brambory nebo rýže s omáčkou a masem. Arménská kuchyně mi sice chutná, ale hlavně se obědvá stylem švédských stolů. Nejsou tu obědy na talířích pro jednoho jako u nás v jídelnách a restauracích. Na stole je chleba, sýry, různé saláty, pelměně (těsto plněné masem), vajíčka, ovoce, někdy i bramborová kaše, těstoviny nebo rýže. Ke všemu tu přikusují chlebové placky lavaš, dokonce si do něj balí brambory. Brambory najdete zabalené i v hotdogu. Uvařiliy jsme bramboráky, česnečku, rizoto, bramborové knedlíky plněné uzeným masem. Arménům chutnalo, samozřejmě ke všemu přikusovali chleba. Víc jsme zkoušet nevařily, na pravá česká jídla bychom tu nenašly všechny ingredience, třeba droždí, kmín, kvásek. Neznají tu knedlíky, brambory hlavně smaží a nebývají jako příloha, ale jako hlavní chod. Jeden náš oběd se třeba skládal z bramborové kaše, špaget a chleba, což jsou pro nás čechy včechno přílohy. S masem jsme se tu setkaly jen v polévkách, nevaří maso s přílohami jako u nás.

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Děti ještě nemám. Mluvit na ně budu určitě česky, ale byla bych ráda, kdyby se od mala mohly učit i další jazyk. Tady v Arménii umí totiž hodně lidí i dětí arménsky i rusky, což mi přijde skvělé a užitečné. Hodně Arménů má v Rusku část rodiny, která tam odjela za prací. Ruština se tu učí jako druhý jazyk, angličtina se učí později. A ještě víc tu obdivuji, že téměř všichni musí umět psát jak arménským písmem, tak azbukou a latinkou.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
"Ááá, Československo". To mají zafixované hlavně starší lidé ještě z dob komunismu. Vědí, že jsme rozdělení, ale i tak nám dávají najevo, jak si náš stát pamatují. Mladší hlavně napadne české pivo, které je tu také k dostání, hlavně značky Kozel, Budějovický Budvar a pivo Žatec. Několikrát se mě ptali, jestli jsem byla v Karlových Varech, protože tam oni sami, nebo někdo z jejich příbuzných byl na dovolené.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Politiku tu moc nesleduji, neumím arménsky, takže jen co se dozvím při rozhovorech s lidmi. Arménie byla součástí SSSR, ale i po jeho rozpadu je v mnohých ohledech na Rusku stále závislá. Například co se týče obrany hranic s Tureckem nebo dodávek plynu. Po rozpadu SSSR také proběhla válka o Náhorní Karabach s Ázerbajdžánem, kde je dodnes spoustu vojáků  a objevují se zde ozbrojené konflikty. V Arménii je obrovská nezaměstnanost, hodně lidí odchází za lepším životem do jiných zemích. Jedno takové arménské město Kessab je v Sýrii a před pár týdny tam bylo zavražděno několik lidí kvůli křesťanské víře. V Arménii je také velkým problémem korupce, kterou se dotyční ani nesnaží skrývat a všichni o ní vědí.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...