Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Vůně moře, deště a parfémů. Irské Galway je město zázraků

Cestování

  7:00
Je tu krásně, říkám si každé ráno, když otevírám oči a vidím, jak mi do okenních tabulí buší déšť. Ten stejný déšť, který utichne během čištění zubů, abych se mohla vydat na kole do školy. V šestatřiceti, se slibně rozjetou kariérou, manželem, kupou složenek a vším, co se prostě „nedá“ odložit, jsem se rozhodla! Splním si svůj sen. A tak jsem tady.

Galway foto: Zlata Jílková

V irské Galway, kde se snažím zlepšit svou angličtinu, cestuji, hledám další skvělé hospůdky s lahodným Guinnessem a poznávám jedinečné lidi. Do téhle chvíle jsem v životě udělala mnoho rozhodnutí. Tohle je jedno z nejlepších!

Irsko? Kuchyně z celého světa, zelené pláně a nepředvídatelné počasí

Každé ráno frčím na svém Peklostroji (tak jsem pojmenovala kolo z půjčovny, které může být Vaše za 60euro na dva měsíce) do školy podél oceánu. Ta vůně je tak podmanivá, že kdyby se dala navléknout na šňůrku jako korálky, budu ji nosit na krku po zbytek života. Každé ráno se zdravím s dominantou zdejšího pobřeží, kterou je plavecká věž Black Rock, kde místní vyvádějí za teplých letních dní (těch je v Irsku asi 10 do roka – tvrdí domorodci) a znamená to jediné. Pokud se v Galway slunce ukáže a na teploměru je alespoň 18C, všichni vyráží na pláž.

Irky si vezmou kratičké sukně a tílka, stojí se fronty na zmrzlinu (naprosto nejlepší je mátová z čokoládou – kdyby náhodou!) a na pláži se pořádají pikniky. A zatímco já to všechno sleduji s odstupem v kalhotách, triku s dlouhým rukávem a mikinou kolem pasu, Irové si s úsměvem od ucha k uchu užívají „parných“ letních dní. Galway je město zázraků a oslní každého, kdo sem přijede s úsměvem na tváři a otevřeným srdcem. Na každém kroku potkáte lidi, kteří se s vámi dají do řeči.


Pohlednice z cest na větší mapě

Jsou přátelští a vstřícní a vy každou minutu získáváte pocit, jako byste tu už někdy byli. Galway je menší, asi sedmdesátitisícové město s malebným centrem. Když přicházíte od řeky Corrib po mostě, míjíte Spanish Arch, u které se v průběhu celého dne scházejí stovky lidí. Když se náhodou na obloze ukáže slunce, kolem řeky posedávají desítky studentů a klevetí, pijí, jedí a užívají si naprosté svobody a pohody.

Poté projdete zřejmě nejznámější ulicí města jménem Shop street, která ožívá úderem desáté dopolední a v plné kráse ji můžete vidět večer. Ulice plná restaurací, hospod, barů, kde lidé postávají venku a povídají si, zatímco popíjejí Guinness či skvělou whisky. Z téměř každé hospody se ozývá živá irská muzika. A když se nehraje uvnitř, hraje se venku. Lidé zpívají, tleskají, podporují a užívají si.

Přestože jste v zemi, kde se počasí změní desetkrát za den a předpovědi počasí jsou spíše věštěním z koule, večer máte pocit, že jste na jihu Španělska nebo ve slunné Itálii. Takhle to tam žije! A pokud vám nevyhovuje klasická irská muzika, můžete si zajít například do Monroes pub, kde každou středu večer hraje živá kapela dráždivé rytmy samby. Ale pozor! Začíná se ve 22:00 a v tu dobu už je pub nacpaný k prasknutí. A neexistuje tu žádné laxní postávání u baru nebo trapné vyhledávání potencionální kořisti.

Galway
Tohle místo vypadá jako předloha pro Tolkienovu hobití vesnici z Pána prstenů....

Přátelé, tady se tančí o sto šest! V rytmu samby se vlní celý pub včetně číšníků a muzikantů. Neznámí tanečníci si proměňují taneční partnerky rychlostí blesku a vy máte za hodinu protančené střevíce ani nevíte jak. Pokud patříte, stejně jako já, mezi „seafooďáky“, určitě si nenechte ujít zářijový Galway International Oyster a Seafood festival. Letos začíná třiadvacátého září a Galway bude celý víkend plná prvotřídních ústřic.

Zhruba v polovině července v Galway vždy začíná dvoutýdenní Galway International Arts festival. Dva týdny nacpané divadelními představeními, koncerty, výstavami a vším, co kultura může obsáhnout. Nedá se to popsat jnak než, že to je kulturní orgasmus pro všechny, kterým kultura něco říká. Pokud už tu budete, rozhodně si pronajměte auto a vyražte poznávat místní krajinu. Říct, že je nádherná, je slabé slovo. Pokud jsem v životě někde viděla opravdu zelenou barvu, tak tady.

Kouzelné počasí

V Irsku má totiž zelená asi stovky odstínů. Až nazujete dobré trekové boty, zajeďte třeba na sever a zdolejte cestu z Giants Causeway do Carrick-A-Rede. Tahle trasa má kolem dvaceti kilometrů (když krapet zabloudíte, jako já, budete mít v nohách o něco víc). Začíná u jedné z nejpopulárnějších atrakcí severního Irska (Giants Causeway) se zhruba čtyřiceti tisíci čedičovými sloupy (máte pocit, že jste v pohádce) a pokračuje přes ohromující útesy dosahující výšky téměř sto padesáti metrů. Procházíte úzkými pěšinami i širokými cestami. Zdoláváte desítky kluzkých schodů, abyste se vydrápali na vrchol a zase slezli dolů. Sundáváte si bundu, protože pálí slunce, abyste si ji za pět minut oblékli, jelikož se nebe otevřelo a padají z něj litry vody.

Pohlednice z cest

Pohlednice z cest je rubrika serveru Lidovky.cz. Přinášíme v ní zajímavé postřehy a střípky z našich cest. Ukážeme vám netradiční česká i světová místa. Hlavně ta, která stojí za návštěvu!

A pochlubit se svými zážitky z cest můžete i vy. Vyberte jednu nejlepší fotografii místa, o kterém byste chtěli říci ostatním, napište k ní krátký text (maximálně 1200 znaků) a pošlete nám ji na adresu internet@lidovky.cz

Kolem vás hučí oceán a vítr, voní tráva a vy máte pocit, že žijete jen pro tenhle okamžik. Připadá vám to romantický, naivní nebo pitomý? Věřte tomu, že když se budete drápat nahoru na cliffy, kde vás bude čekat dech beroucí výhled na širý oceán, tak i ten největší pesimista bude mít alespoň na vteřinu pocit, že tady může vydechnout naposledy.

Až vás zelené útesy pustí ze spárů, čeká vás cesta po nekonečné pláži, ze které se dostanete do přístavu Ballintoy, kde se například natáčela část čtvrté části seriálu Game of Thrones (děsně nenápadně jsem tam zavlekla celou partu utrmácených spolužáků pod záminkou nádherné přírody a luxusní irské kávy – příroda nádherná, káva nestála za řeč, takže jsem to trochu schytala?). Těm, kteří mají rádi životní výzvy, se rozhodně bude líbit závěr cesty, kterým je visutý most Carrick-A-Rede. Dvacet metrů dlouhý a metr široký most z drátů a provazů překlenuje propast mezi pobřežními útesy a ostrůvkem stejného jména. Pokud výšky zrovna nemilujete, asi byste se neměli dívat do třicet metrů hluboké propasti. Ale na druhou stranu, zážitek je to perfektní!

A protože jsem ženská, musím vám dát tip na bezkonkurenčně nejvoňavější výlet....

Cestou zpátky do Galway nevynechejte podívanou jménem Ben Bulben. Jde o velkou skálu ledovcového původu, kterou najdete v hrabství Sligo. Když bude hezké počasí a budete mít štěstí, uvidíte ho. My jsme to štěstí neměli, jelikož Ben se nám schoval do mlhy (ještě, že existuje internet a v něm spousta fotek!). A protože jsem ženská, musím vám dát tip na bezkonkurenčně nejvoňavější výlet. Vydejte se na západní pobřeží ostrova do oblasti Burren, kde uvidíte nejen naprosto jinou krajinu než ve zbytku Irska, ale po cestě natrefíte i na Burren Perfumery. Tohle místo vypadá jako předloha pro Tolkienovu hobití vesnici z Pána prstenů. Jeho barevnost, vůně a rozmanitost vás přinutí přestat používat hlavu a soustředit se jen na svůj čich. Pro mne jeden z nejkrásnějších zážitků i díky skvělému, usměvavému personálu, který pro svou práci žije.

Chips and fish

Pokud přijde jeden z těch zázračných slunečných dní, neváhejte a jeďte na Aran Islands obdivovat nádherné útesy. Půjčte si tam kolo a projeďte ten malý ostrov křížem krážem. Další den sedněte do auta a jeďte se podívat na Clif of Moher, kde se, pro zajímavost, natáčela část jednoho z dílů Harryho Pottera. Útesy jdou nádherné za slunného dne, nezapomenutelné jsou ale za deště. Šla jsem sama. Pršelo. Po cestě jsem potkávala jen pár stejně bláznivých lidí, jako jsem já. Šla jsem svižně, bláto až za ušima, ale zdolala jsem je. Všechny. Cestou zpět jsem se v autobuse jako jediná zdatně odpařovala a byla jsem na sebe usměvavě hrdá.

Ten den jsem zjistila, jak nádherné je dívat se z vysokých útesů na oceán, který se pomalu halí do mlhy a vy se blížíte ke vzdálené ruině hradu, ve které se možná rozhoduje o osudu Ginevry a Lancelota (má romantická duše plesala a vůbec mne nezajímalo, že se tenhle příběh odehrával úplně někde jinde). Pro podomácku vyrobenou čokoládu si zajeďte do obce Doolin, kousek vedle obchůdku s čokoládou si dejte chip and fisch, stojí to za to!

Irsko je nádherná země, a pokud tu budete, věnujte ji čas a procestujte ji....

Irsko je nádherná země, a pokud tam budete, věnujte ji čas a procestujte ji. Pokud jste dočetli až sem, dověděli jste se jen o pár zajímavostech, které zasáhli mě. Věřím, že jich najdete mnohem víc. Záměrně jsem nepsala o Dublinu, který je samostatnou kapitolou. Já tam strávila necelé dva dny a navštívila klasické, turistické lokality jako Guinness Storehouse či Jameson distillery (prosím Vás, až tam půjdete, dejte si předtím něco k jídlu! Ne jako já – bylo to fakt zajímavý!).

Spoustu času jsem strávila v nádherné galerii s mými oblíbenými impresionisty a prošla se úžasnými parky. Vím, že se tam vrátím, abych mohla projít vše, na co mi nohy nestačily. Přeci jen, dát za den čtyřiadvacet kilometrů pěšky je pěkný záhul. Odnesla jsem si neskutečnou kupu zážitků, 4 puchýře a kašel z klimatizovaného autobusu. Ale stálo to za to!

Můžete si teď říct, že na to nemáte čas, peníze, náladu. Že máte doma děti, muže, manželku či psa, kterého by nikdo nepohlídal. Tohle všechno jsem řešila taky. Pak ale najednou přišel impuls. Něco, co se nedalo přeslechnout. Nakonec se totiž stačí jen rozhodnout a vyrazit. (Jo a taky je fajn, když vedle sebe máte člověka, který je ochoten to pochopit a převzít vše, co je k podpoření snu potřeba). Na takovéto cestě najdete mnohem víc než jen krásná zákoutí a dobré jídlo. Já tady našla i kus sebe, a to nejen v Barna wood, kam jsem chodila běhat a připadala si tam jako v zemi Froda. Já se tam cítila svým způsobem doma. Tak moc krásná, vlídná, pohostinná a otevřená tahle země je. Irsko – země zázraků.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...