Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Jak se žije Čechovi pod arktickým sluncem, které nezapadá. O půlnoci se chodí na golf i na výlety

Cestování

  5:26
Sníh, ledový vítr a život v půlročním světle či tmě. Souostroví Lofot leží zhruba 200 kilometrů za polárním kruhem a každoročně je cílem turistů z celého světa. Většina putuje za přírodními krásami, horskými túrami a možností užít si arktický den. Na severské ostrovy jsem vyrazil, abych zde pracoval jako golfový greenkeeper. Před odjezdem jsem o polárních dnech slyšel. Nicméně jsem nečekal, že budu muset navyknout jinému životnímu stylu. Z Čechů jsem v tom ale nebyl jediný.

Ondřej Matoušek. Čech, který se za polární kruh vydal kvůli dobrodružství a zkušenostem. Věnuje se arktickému hospodářství. foto: David Motlíček

„Buď nám nad hlavou celý den svítí slunce, anebo je tma. Člověk lehce ztrácí pojem o čase, když mám večer po práci energii, klidně někam vyrazím,“ odpovídá za volantem Anna na můj dotaz, proč vyrazila na výlet o půlnoci. Anna pracuje ve Svolvaeru, hlavním městě lofotských ostrovů a s kamarádkou Vilde se rozhodly vypravit na noční výlet k blízké hoře Hoven. Při cestě mě přivzaly do auta jako stopaře. Nočního času se obě cestovatelky nebojí, venku panuje polární den. Ačkoliv slunce svítí vysoko na obloze, displej Anniných digitálních hodinek hlásí půl jedenácté v noci.

Hov Gard, koňská farma ležící pod horou Hoven, kde pracuje můj kolega Ondřej.
Vrcholek hory Hoven. Osamělá hora během středověku sloužila zdejším obyvatelům...

Po půlhodině jízdy auto zastavuje na parkovišti golfového klubu. Jsem u cíle, Anna mě pobízí, abych vystoupil z auta. O deset minut později ve zdejším lokále narážím na svého kolegu - pětadvacetiletého Ondřeje Matouška. Místního Čecha, který na Lofotech žije už čtvrtým rokem. Na hornaté ostrovy původně vyrazil za dobrodružstvím. Nakonec ale zůstal, aby se věnoval arktickému zemědělství a zlepšil svou norštinu.

V Norsku se otvírá první evropská podmořská restaurace

Přitakává mi, lofotským Norům prý na večerce moc nezáleží. „Přijde jim normální, že mají půl roku celodenní světlo. Jsou aktivnější především venku, ve volném čase hodně chodí po výletech,“ vypráví mi nad kávou Ondřej. Jemu samotnému polární den problémy nedělá, nespavost řeší roletou. Větším problémem je prý polární noc. Tehdy člověk při dešti a sněhu slunce prakticky nezahlédne a venku panuje tma, která může být depresivní.

„Když se při práci nedaří a je špatné počasí, tak to na tebe leze víc. Není to ale nic extrémního, když se obklopíš lidmi, kteří mají smysl pro humor a dobrou náladu. Nesmíš s tím válčit,“ popisuje Ondřej. Kromě společnosti na chmury zabírá i rozsvícená žárovka. „Ráno rozsvěcím celý barák na celý den. Kdybys zhasínal jako v Čechách, tak tě chytne depka,“ dodává.

Větší změnu - oproti životu v Česku - pro něho znamenala spíše místní kultura. Překvapilo ho, že Norové mají rovnost žen na vyšší úrovni než u nás. „Jednou do práce přijela známá autem s těžkým nákladem. Chtěl jsem jí pomoci a pokusil se to vzít za ní. Ona po mě vyjela, že prý to zvládne sama. Stalo se mi to několikrát, pak jsem si na to navykl,“ směje se Ondřej.

Hora Hoven, kam měly namířeno Anna s Vilde.

Podle průzkumů OSN se Norsko řadí mezi nejšťastnější země na světě, v roce 2019 se umístilo na 3. místě a předběhlo dvě další skandinávské země – Finsko s Dánskem. Výsledky nepochybně odráží životní standard Norů, který je podle Ondřeje nenáročný. Většina obyvatel má decentní příjem a žije na venkově. Česko se v průzkumech umístilo na 10. místě.

„Norové jsou velmi otevření, přijímají snáze změny. Od malička jsou vychováváni, aby se starali o přírodu, a většinu času tráví venku. O problémy se zajímají spíše ve svém okolí, ne ve světovém měřítku. Jsou i více optimističtí. Myslím, že by se Češi měli od Norů naučit více usmívat. Když se vrátím do Čech, tak se pořád zubím a všichni se diví proč,“ dodává se smíchem český kolega.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!