Ačkoli je Albánie stále ještě v Evropě, cítí se zde český návštěvník jako na dalekém východě. Mluví se zde jazykem, kterému vůbec nerozumí, silnice jsou rozbité desetkrát více, než u nás, a přejet tuto zemi o velikosti Moravy napříč vlakem trvá celý den.
Pohlednice z Albánie: |
S výjimkou potravin zde rovněž cestovatel vůbec nenarazí na globálně známé značky. Pobočku tu dokonce nemá ani rakouská Erste Bank, jinak rozšířená téměř v celé Evropě. V obchodě si sice koupíte Coca-Colu, jenže místo "Kentucky Fried Chicken" zde mají téměř identicky vypadající "Albanian Fried Chicken", a mírně modifikované známé dva obloučky fastfoodového řetězce McDonald's zdobí restaurace s úplně jiným, albánským jménem.
ČEZu dluží celé vesnice nebo státní podniky
Běžně zde lze vidět pouhé dvě značky známé z domácích končin. Tou první jsou žlutočerné zkřížené koňské hlavy rakouské Raiffeisenbank, jejíž pobočky se nacházejí takřka v každém větším městě. Tou druhou je dobře známé bílé E na oranžovém poli z loga českého ČEZu, hrdě zdobící cokoliv, co má co do činění s rozvody elektřiny.
Pobočka Raiffeisen Bank a ČEZ v albánském hlavním městě Tirana.
ČEZu se však akvizice albánské energetiky, učiněná za ředitelování Martina Romana, nyní hrubě nevyplácí. Platit za elektřinu zřejmě v Albánii není zvykem, peníze často dluží celé vesnice nebo státní podniky. (Podrobněji o tom psaly Lidové noviny v pondělím vydání 3. září).
ČTĚTE TAKÉ: |
Co nejjednodušeji a co nejrychleji, ale ve velkém
Jak to také může vypadat dobře ilustruje titulní fotka tohoto článku. I když majitel kavárny, který si pomocí dvou kabelů připevněných k drátům elektrického vedení a jedné žárovky bez rozpaků osvětlil svůj reklamní poutač, jistě není největším černým odběratelem elektrické energie (např. albánské státní vodárny dluží ČEZu 1,1 miliardy korun), je na ní krásně vidět albánský způsob řešení problémů. Ten by se dal shrnout jako "co nejjednodušeji a co nejrychleji, ale ve velkém."
Koneckonců, ke kroku přesně v tomto duchu se odhodlala i albánská vláda, když na ČEZ Shpërndarje uvalila dodatečnou daň 23 milionů eur, tedy v přepočtu 575 milionů korun.
