Černá Hora: majestátní vrcholy pohoří Komovi

První krůčky k horám

Téměř každý turista, který k tomuto ne rozsáhlému vápencovému pohoří s nejvyšším vrcholem Kom Kučki (2487 m n. m.) míří, považuje za svůj výchozí bod sedlo Trešnjevik (1573 m n. m.), které nás buď přivítá při příchodu z Bjelasici, nebo při vystupování z dopravního prostředku (automobil, autobus), který nás svezl buď z Kolašinu od západu, či Andrijevice od východu. Tak jako tak odtud pokračuje naše cesta už jen (či zase) pěšky. Pozitivní je, že náš následující cíl – louky Štavna a stejnojmenná osada přímo na úpatí pohoří – není vůbec daleko! Zhruba po 3 kilometrech chůze po lesní či polní cestě se nám otevře nádherný výhled na celý hřeben Komovů a louky pod nimi, kde strávíme několik následujících dnů. Okolo cesty začnou přibývat salaše a nakonec dorazíme až k občerstvovacímu stánku – kiosku - budce, která je takřka ve středu celého Štavna (1706 m n. m.) a disponuje pětihvězdičkovým výhledem.

Tento stánek provozuje velmi milý muž středních let, který se o všechny baťůžkáře stará se vší péčí a dokonce je možné nechat u tohoto stánku na louce rozdělaný stan se všemi věcmi a vyrazit tak zcela na lehko. Věčně usměvavý stánkař (omlouvám se mu na dálku, že jsem zapomněl jeho jméno!) ručí, že se nic neztratí a v tomto malebném koutu, kde se okolo vás prohání koně, ovce, nad původními salašemi se tyčí majestátní vrcholy Komovů a do toho zde přímo vedle sebe máte vydatný pramen s vodou, se není třeba o své věci strachovat. Důvěra stoupne po ochutnání lahvového piva přímo vychlazeného v tomto prameni. Ti nejšťastnější z turistů pak možná narazí dokonce na ochotné místní obyvatele sídlící nedaleko, kteří jim půjčí "volnou chatku", ve které můžou pár dní přebývat a žít. Pod horami na malebných loukách Štavna je možné opravdu všechno.

Praktické informace Občerstvovací stánek na loukách Štavna – lahvové chlazené pivo 1€, coca-cola (2l) 2€, čaj, káva 1€, možnost dokoupit sušenky či drobné pochutiny, nikoli však řádné zásoby V salaších možné koupit domácí kravský sýr – 3€/kg (cena se liší od salaše) Mapy, průvodce – Bjelasica & Komovi (1:60 000, Beograd 2002), výborný průvodce Ivo Petr – Hory Balkánu (Mirago 2003) či Ladislav Jirásko a kol. - Jugoslávské hory (Olympia 1987)

Komy

Vidíme zde na vlastní oči, že pohoří Komovi tvoří víceméně 3 Komy – Vasojevićki, Kučki a Ljevoriječki, turisticky dostupné jsou však pouze první dva, poslední z Komů je již skoro horolezeckým podnikem (odposlechnutá informace). V průvodcích se můžeme dočíst zajímavou historii této lokality, kterou vlastnily různé rody – Vasojevićki či Kučki atp., ale tyto skutečnosti zde nebudu tlumočit. Na žádný z přístupných vrcholů celého pohoří se nevyplatí začít stoupat odpoledne. Túry jsou to poměrně náročné na převýšení, a tak zaberou povětšinou celý den, či jeho podstatnou část. Dobré počasí je samozřejmě základem, osobně doporučuji za špatného počasí (zejm. mlha) o výstupech pouze přemýšlet a snít, nikoli je realizovat! Důvodem je místy velmi špatné značení (ačkoli se poslední dobou v Černé hoře hojně přeznačuje) a členitý - náročný terén. Naše túry začneme pěkně popořadě.

Kom Vasojevićki

Nejbližším nám dosažitelným vrcholem je Kom Vasojevićki (2461 m n. m.). Zanecháme tedy naše věci bez větších obav u občerstvovacího stánku a vyrazíme s chutí po prašné cestě asi kilometr k úpatí celého Komu, které vidíme již od počátku putování. Nezačneme však naivně stoupat kolmo vzhůru po úpatí po zdánlivě vyšlapané cestě (ta je od všudypřítomných borůvkářů), musíme zabočit vpravo a traverzovat kamenný splaz. Teprve po několika stech metrech začne vyšlapaná cestička prudce stoupat vlevo nahoru do svahu. Místy budeme mít dojem, že stoupáme až moc prudce, ale nemějte obavy – jste v Komovech, a tak to tu zkrátka je. Pozor dejte, ať neposíláte svým kamarádům pod vámi do hlav kameny! Cesta je místy nepříjemná, příležitostí k pořádnému oddechu moc nemáme, až téměř ve dvou třetinách cesty, kdy se dostaneme do sedla pod posledním stoupáním a samotným vrcholem.

Zde také narazíme na náhrobek a máme možnost si se zemřelým připít z plastového panáka trochou silné rakije. Prudce vystoupáme další metry a dostaneme se za hranu kopce, po kterém od počátku stoupáme a kam nevidíme. Otevřou se nám vzdušné pohledy pod nás i na mohutnou kolmou stěnu s vrcholem Komu Vasojevićki. V tomto místě buďme z celé cesty asi nejopatrnější, je třeba si hlídat dobré našlápnutí, abychom neujeli. Ale není to tak hrozné, jak se zdá. Odtud je na vrchol Komu Vasojevićki už jenom kousek a na jeho vršku se nám otevře nádherný pohled a odvrácená tvář tohoto Komu – směrem ke Štavnu padá sice kolmými srázy, na jeho vrcholu jsou ale krásné louky. Pozor – vyfotit se musíme u kamenného mužika, kříž s Kristem vrchol netvoří. Vychutnáme si nádherné pohledy zpět na louky Štavna, do Albánie, na Bjelasicu, pohledu rozhodně neuniknou ani dva majestátní Komy naproti nám, které jsou takřka na dosah. Lze se projít pár set metrů po hřebeni Komu Vasojevićki za dalšími výhledy a pohlédnout na zítřejší cestu. Trasa zpět vede stejnou cestou, buďme velmi opatrní na místy ujíždějící kameny pod nohama. Útrapné klesání si můžeme zpříjemňovat myšlenkou na vychlazené pivo či nealko, u kterého nás čeká přemítání o dnešních zážitcích při pohledu zpět nahoru na vrchol. Pravděpodobné je, že se s našimi zážitky budeme moct ve Štavnu podělit s nově příchozími českými či slovenskými turisty.

Kom Kučki

Tato túra je podstatně náročnější, o nějaký kilometr i delší. Pokud však vše půjde podle plánu, staneme na nejvyšším vrcholu celého pohoří. Opět vyrazíme první kilometr stejnou cestou jako předešlý den. U úpatí prvního Komu však pozor, nedáme se stejnou cestou, ale tou o několik metrů pod ní. Ta překonává nejen první kamenný splaz, traverzuje pod celou šíří prvního Komu až do dalšího, většího splazu. Cestu nelze ztratit, vyšlapaná je hodně, uhnout není kam a v "kamenolomech" jsou také pěkné cestičky. Dostaneme se na rozcestí mezi všemi Komy, tzv. Medukomije (1850 m n. m.). První třetinu cesty máme za sebou, nyní začneme už opravdu stoupat, cesta se line mezi Komem Vasojevićki a Kučki, a tak nyní vidíme srázy hřebene Vasojevićky pěkně zespoda.

Další důležité odkazy Diskuzi k článku, on-line průvodce a další fotografie najdete ZDE

Dostaneme se do dalšího sedla s rozcestníkem - 2117 m n. m. a prudce zabočíme vpravo nahoru. Při následném stoupání si uvědomíme, že za špatného počasí i deště bychom se zde snadno ztratili a možná i přišli k úrazu. Často se nám značka ztrácí a terén začne být místy riskantní – několik snadných lezeckých pasáží (max. I-II UIAA), avšak s řádnou expozicí. Zdatný turista si však nezadá. Posledních 150 výškových metrů je nejnáročnějších – nejen, že je zde možnost vážného pádu z hřebene za silného větru a nepozornosti, obezřetní musíme být i na kameny pod nohama kamarádů nad námi. Pokud však zachováme klidnou hlavu, zanedlouho oslavíme úspěch na nádherném vrcholu i s krabičkou 2487 metrů vysoko. Nyní si již stačí vychutnat výhledy na včera dosažený Kom Vasojevićki, do Albánie a blízkého okolí, ale i na pouze stovky metrů vzdálený vrchol Komu Ljevoriječki, sami však z vrcholu uvidíme, že cesta na něj nebude žádnou procházkou v růžové zahradě. Nesmíme zapomenout, že úspěšně dosažený vrchol můžeme oslavit až po návratu do tábora, takže ani při zpáteční cestě nelze nebýt nepozorný a musíme rozmýšlet své kroky. Po návratu do sedla v 2117 m n. m. se vrátíme na pohodlnější cestu a ta nám na louky Štavna uteče jako voda.

Další možnosti

Pořád je zde ještě jeden Kom, Ljevoriječki, nicméně jak jsem již předeslal, cesta na něj je údajně (odečteno z průvodce, odposlechnuto od přátel) nejnáročnější a musíme zřejmě počítat i s určitými horolezeckými pasážemi. Jak je to doopravdy, netuším, pokud víte, budu rád, když mi napíšete. Otázkou pak rovněž zůstává, jak důležité je pro nás stanout na vrcholu, který je jenom na hod kamenem vzdálený od Komu Kučki, na kterém jsme úspěšně stanuli. Pokud máte ještě čas a chcete v tomto malebném koutu Černé hory strávit delší čas, můžete místo toho například všechny Komy obejít po turistické cestě a vychutnat si tak i jiný úhel pohledu na tyto majestátní vrcholy.

Nejkrásnější výlety po České republice Cestujte i po Česku. Lidovky.cz pro vás připravily speciální nabídku tipů na výlety. Najdete tu nejkrásnější výlety po Čechách, Moravě a Slezsku. Tipy průběžně aktualizujeme. Více informací najdete ZDE

Z pohoří Komovi je možné se vydat několika směry – dlouhým a úmorným klesáním širokým, řídce osídleným údolím do Andrijevici a následně pokračovat do příhraničních hor Prokletije, nebo se nechat dopravit do Kolašinu jakožto křižovatky mnoha cest, ba dokonce můžete přejít do pohoří Bjelasica, pokud jste odtud náhodou do těchto hor nepřišli.

Ať už jsou vaše následující kroky jakékoli, nezapomeňte se rozloučit s panem stánkařem a poděkovat za veškeré jeho služby, můžete mu dát třeba svou vizitku, ukáže vám, že jich má v zásobě od českých přátel hodně, a vy se tak třeba zařadíte mezi ně.

Ondra Němeček, Velehory.cz