Češka v Irsku: Přání k narozeninám? Bez podání ruky a bez pusy

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Do Irska jsem přiletěla na začátku července 2013 a velkým překvapením byly vysoké teploty a několik týdnů počasí beze srážek - absolutně netypické pro irské léto. Byla jsem připravena na standardních 18 stupňů a deštivé počasí, takže jsem v prvních dnech po příletu vyrazila do shopping centra dokoupit letní oblečení. První dojmy ze své hostitelské rodiny byly famózní. Irové jsou velmi přátelští a komunikativní lidé. Hned to první odpoledne po příletu pořádali na zahradě barbeque. Seznámení a vzájemné "oťukání se" tak proběhlo zcela přirozeně u sklenky vína a Guinnessu. Druhý den dopoledne připravili velikou snídani a odpoledne už jsme společně jeli slavit narozeniny jejich malé sestřenice a já jsem tak mohla poznat celé jejich široké příbuzenstvo najednou. Překvapivé bylo i vnímat auta jezdící po levé straně vozovky. O nejhlubší dojem se však zasloužila irská příroda. Nádherně zelená tráva i v prosinci, všude stáda ovcí a koní, okolo louky a lesy a překrásné západy slunce.

Kdo je Táňa Blažková? Absolventka pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která během studia pobývala půl roku na Technische Universität v Drážďanech. Po promoci dále studovala na škole jazykové a svou kariéru v oboru pedagogiky zakončila rokem praxe jako učitelka na základní škole. Nyní pracuje jako au-pair v Irsku, kde se stala součástí irské rodiny, která jí umožňuje poznávat život v Irsku tak, jak ho běžný turista poznat nemůže. Své zážitky, ať už to jsou společné dovolené, různé svátky, oslavy, ale i tajemství každodenního života, publikuje v Chebském zpravodaji.

Lidovky.cz. S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Irský národ je samozřejmě svými zvyky velmi podobný Angličanům i Američanům. Překvapilo mě, že se lidé nepřezouvají, když vejdou do domu, zvlášť na venkově. V botách se chodí celý den, a to i po kobercích. Ani "dobrou chuť" si u jídla nepřejí. Při narozeninových přání si netřesou rukama a nepřejí štěstí a zdraví, ale rovnou předají dar, pointu českých Velikonoc a Mikuláše nechápou. Má irská rodina měla o Češích jasnou představu - veselí a poměrně hluční lidé. Irové jsou mnohem usměvavější a přátelštější než Češi. Rádi nabízí svou pomoc, jsou velmi upovídaní, stále se ptají, jestli jste o.k., jak se vám tu líbí atd.  Žádné třecí plochy vyplývající z odlišných národností mezi námi nevznikají.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Umím si představit žít v Irsku několik let. Zatím ale stále ještě nevypršela "smluvní doba", kterou jsem s českou agenturou o pobytu uzavřela a budoucnost se teprve rýsuje. Přesný návrat do Čech je zatím nejistý.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí?
Nemohu říct, že by mi tu nějaké jídlo nebo potravina chyběla. Maminka z mé irské rodinky vaří denně a musím říct, že opravdu skvěle. Na to (jak jsem se doslechla od svých přátel, žijících v Irsku několik let), že Irové se stravují převážně polotovary a fast foodem, je každé její jídlo velmi chutné a kvůli dětem také zdravé - mnoho zeleniny, těstovin, rýže, ryb, minimum soli. K tomu kupují několik druhů pečiva, takže "u nás" si vybere každý člen domácnosti. V Dublinu jsou také polsko-česko-slovenské obchody, kde můžete koupit vše: od pečiva, dortu Marlenka, uzenin, zavařovaných okurek, Margotky až po Kofolu, Mattonku a česká piva. Navíc je tu jeden speciálně slovenský obchod, kde se dá koupit i Hera, droždí, tvaroh, veškeré koření i sýry a samozřejmě jsou tu dvě česko-slovenské restaurace s českou obsluhou, kde si můžete dát jak svíčkovou, guláš, smažák s hranolkami nebo halušky se zelím, tak i pivo z Čech nebo Slovenska.

Lidovky.cz: Uvařila jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Když jsem v Irsku slavila narozeniny, přichystala jsem pro svou irskou rodinku slavnostní večeři - bramborový salát a řízky. Obávala jsem se, jestli kombinace všech surovin v salátu bude to pravé ořechové pro ně, ale oni byli absolutně nadšení. Rodiče i děti si přidali, tatínek pak zaútočil na zbytek salátu ještě po desáté večerní a děti zase chválily řízky. Jako dezert se podával český medovník a to teprve byla jízda! Olizovali se až za ušima a zbytek zákusku dojedli druhý den k snídani. Podobné to bylo, když jsem přivezla výslužku - cukroví a koláče - z bratrovy svatby, na kterou jsem na pár dní odletěla nebo vánoční cukroví. Vše zmizelo během pár minut. Byli v úžasu, jak Češi mohou péct tak malé a drobné pečivo. Stejný úžas následoval i po upečení jablkového koláče. Z celého plechu do rána zbylo pět kousků a vedle stál vzkaz, že něco lepšího nikdy nejedli!

Lidovky.cz: Učíte děti, o které se staráte, česky?
Mám na starosti dvě děti a některá česká slova zvládají. Sami se chtěli naučit "ahoj, ano, ne, dobrou noc, uvidíme se zítra" aj. Stejně jako oni mě zkouší z výslovnosti některých anglických slov, např. caterpillar, i já se pak směji, když se snaží vyslovit samotné "r", nebo říct "dobré ráno". Zvlášť po tom, co si pořídili nové štěňátko, kterému dali jméno Roxy, přičemž to první písmenko samostatně vyslovit neumí. Učí se česká slova pro zábavu.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Oba irští rodiče byli přesvědčeni, že jsme stále Československo. Další otázka pak bývá, jestli stále máme komunismus anebo jestli jsou v naší zemi pevné hranice a jestli můžeme volně přejíždět ze západu na východ a zpátky. O české politice a jejích představitelích však nemají ani potuchy. Prahu však znají všichni. Příbuzní mé rodiny byli v Praze několik dní a obecně se dá říct, že naše hlavní město je pro ně oblíbenou dovolenkovou destinací. Česko je pro zahraniční státy velmi levná země. Irové tam létají na rozlučky se svobodou i jen tak na prodloužené víkendy. Znají Pilsner Urquell i jiná česká piva, která můžete v irských obchodech běžně koupit. Ví, že Češky jsou krásné. Vědí, kdo je Petr Čech a Tomáš Rosický.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Abych se vyznala v irské politice a měla na ni názor, na to jsem tu příliš krátkou dobu. Vím, kdo je jejich prezident. Také je svým vzrůstem polovině Irů spíš pro smích a neberou ho jako autoritu. Občas se mě někdo zeptá, jaká je politická situace v Čechách a když jim zhruba nastíním množství korupčních kauz a dohady v Parlamentu, jen žasnou. V Irsku také není úplně dotažené zdravotnictví. Platíte za každou návštěvu bez rozdílu a na specialistu se mnohdy čeká více než rok. Dentista je tu neskutečně drahý, jako ostatně v Irsku všechno, co potřebujete pro běžný život, natož speciální věci - jako součástky na auta, vybavení bytu apod. Vzdělávání dětí ve školách si jde vlastní cestou. Například v dějepisu se děti učí výhradně historii Británie a Irska. Nemají potuchy o zámořských objevech Portugalců nebo Španělů, o historii střední Evropy vědí minimum. Cizí jazyk se na základních školách učí jen okrajově, přednost má téměř nepoužívaná irština. A výchova dětí je pak samostatná kapitola.