Zatímco o Kutné Hoře a Jihlavě se kdysi hovořilo jako o stříbrných pokladnicích Českého království, nejvýznamnější zlatonosné revíry byste museli hledat v okolí Kašperských Hor na Šumavě a v okolí Jílového u Prahy.
Ve zdejším zlatorudném revíru bylo vytěženo celkem jedenáct tun zlata a zlatníci z ní vyrobili i část Svatováclavské koruny. Jílovský horní úřad sídlil v dolní části náměstí, v historické budově zvané Mince.
Areál domu Mince v Jílovém u Prahy
Zlatem to v ní zvoní dodnes, byť poslední pokusy o těžbu zlata v okolí Jílového skončily v polovině 20. století. V Minci totiž sídlí Regionální muzeum, zaměřené právě na zlato – a nová expozice bude slavnostně otevřena příští sobotu 7. září.
Keltský poklad a zlaté cihly
Pět místností blyštivé nádhery nabídne tolik prožitků, že prý mohou způsobit zlatou horečku. Na vlastní oči uvidíte například to, jak vypadal legendární podmokelský poklad, který obsahoval 50 kilogramů zlatých keltských duhovek.
Proč se jim říkalo duhovky? Protože je lidé často nacházeli po deštích, které omyly povrch mincí a ty se prozradily třpytem ve slunečních paprscích. Lidé si je spojovali s duhou a domnívali se, že právě z ní mince padají anebo je najdou tam, kde se duha dotkla země.
Tajemný alchymista Dům v Jílovém, v němž dnes sídlí Regionální muzeum, patřil na sklonku 16. století dvornímu alchymistovi císaře Rudolfa II. Jmenoval se Edward Kelley (1555–1597) a spíš než jako zručný alchymista se proslavil jako dobrodruh a podvodník, který se už v rodné Anglii dostal do křížku se zákony a kat mu za to uřezal obě uši. Na zvláštní obydlí měl vytříbený čich – v Praze mu patřily dva domy, dům s neobyčejným názvem U Osla v kolébce pod Pražským hradem na Jánském vršku a Faustův dům na Karlově náměstí. Proslulý doktor Faust, kterého ztvárnil Johann Wolfgang Goethe, v něm nikdy nežil, ale podivínů se v domě přesto vystřídalo víc než dost. O prapodivnou pověst domu se však pravděpodobně více než podvodník Kelley zasloužil hrabě Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk. |
Zkrácený český název duhovka ale vychází z mnohem delšího, méně poetického, ovšem výstižnějšího německého označení stejných mincí Regenbogenschüsselchen, tedy duhové mističky.
Objevení podmokelského pokladu nabízí příběh o lidské chamtivosti a hrabivosti: největší zlatý poklad Evropy by dnes měl hodnotu přibližně půl miliardy korun, jeho historická hodnota by ale byla nevyčíslitelná. V nové expozici uvidíte, jak by vypadal, kdyby existoval.
Není to ale jediný zlatý poklad: v Jílovém budou k vidění i potěžkání repliky zlatých cihel, které sloužily nejen jako platidlo, ale i jako symbol bohatství a moci.
Uvidíte tunu zlata uspořádanou do podoby pyramidy, repliku největšího nugetu zlata na světě, který vážil neuvěřitelných 87 kilogramů, i unikátní vzorky zlata z různých koutů světa.
Sbírka poodhalí to, jak si s vzácným kovem umí pohrát příroda. Schválně, jestli se vám bude víc líbit vzorek zlata ve tvaru mořského koníka z Madagaskaru, nebo zlato v podobě keříčků pocházející ze slavných dolů Pontes e Lacerda v Brazílii.
Od zlata k trampování
Nová expozice nenabídne jen historické artefakty, pravěké i současné šperky a sbírku pamětních mincí a medailí z produkce České mincovny. Prohlédnete si také model Karlštejna oživený videoprojekcí, potkáte se s animovanou postavou císaře Karla IV. a nebude chybět ani 3D model Svatováclavské koruny.
V temné expozici uvidíte, jak si moderní technologie umí pohrát s luminiscencí minerálů a jak se díky UV záření kameny proměňují v zářivé hvězdy. Seznámíte se i s možnostmi zpracování zlata v současné době, které se využívají nejen ve šperkařství a mincovnictví, ale také v průmyslu.
Zlato uvidíte v různých podobách, od plíšků a zlatého písku přes granulát a zlaté pruty až po zlato tekuté. A samozřejmě návštěva muzea udělá radost také trampům, protože další stálá expozice, v tuzemsku rovněž unikátní, se věnuje trampingu, fenoménu, který se zrodil právě v okolí Sázavy.
