130 let
Lidé na letišti (ilustrační foto)

Lidé na letišti (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Cestující se chovají jako dobytek, stěžují si polští piloti

Cestování
  •   7:00
VARŠAVA - Pěstní souboje až do krve, zpolíčkování posádky i pijatiky až do odpadnutí bývají metlou laciných i charterových letů s opilými Poláky na palubě. Piloti říkají, že dřív to bylo jiné - letenky byly dražší, a proto létali spíš zámožnější lidé. Dnes je díky dostupnosti letecké dopravy na palubách letadel i bývalá klientela dálkových autobusů. A je to poznat, píše Gazeta Wyborcza.

Kapitán Tomasz R. létá jedenáct let pro jedny z největších aerolinek. Už přepravoval gastarbeitery z různých končin Evropy a poučil se, že po několikaměsíčním pobytu v cizině Polák na cestě do vlasti zhloupne štěstím. Ale teď se vrátil z letu do Skandinávie.

"Najali si nás, abychom přepravili Poláky z těžebních plošin. Mělo jít o několik charterových letů z Trondheimu do Gdaňska, se 60 až 70 cestujícími každý," vypráví. "Předem jsme si vymínili, že na palubě budou jen stewardi, protože by bylo těžké zajistit ženám bezpečí. Zprvu se sborově zpívalo a kolovaly flašky. Raději jsme si toho nevšímali."

ČTĚTE TAKÉ:

V Norsku jsou ceny lihovin strašlivé, ale v bezcelním obchodu v Trondheimu stojí whisky stejně jako ve Varšavě. A tak uprostřed Baltu zburcovalo pilota hlášení od stewarda: "Pane kapitáne, co mám dělat? Mám tu normální válku, všichni do sebe buší pěstmi!" Kapitánův návrh, že vyjde z kabiny a zkusí zkrotit cestující, steward zavrhl: "To rozhodně nedoporučuji. Mlátí se po držkách, stříká krev z nosů. Přistaňme hned, jak jen to půjde!" Tomasz během letu opakovaně vyzýval pasažéry, ať se připoutají, ale marně.

Naštěstí Gdaňsk byl blízko. Incident vedl k sepsání dopisu norskému letišti, a to souhlasilo, že před Poláky zavře obchody s alkoholem. Bitva nad Baltem se nikdy nedostala do úředních statistik, které mají zachycovat všechny incidenty s možným dopadem na bezpečnost letů. Ještě v roce 2010 byly ohlášeny tři incidenty s agresivními pasažéry. Loni jich bylo čtyřikrát více. Ani to podle pilotů nevystihuje realitu, protože ani aerolinkám, ani letištím se sváry s pasažéry nevyplácejí.

Zpijí se do bezvědomí

Koncem loňského září se Boeing 767 z Varšavy do Chicaga musel vrátit, protože jeden z cestujících udeřil pilota. Podnikatel se vracel s dorůstajícím synem z prázdnin ve vlasti domů do Chicaga, ale sám měl letenku v byznys třídě a syn jen do ekonomické. Otec chtěl mít syna vedle sebe. Nesouhlas posádky jej tak rozběsnil, že udeřil náhradního pilota, který shodou okolností seděl vedle něj. Zuřivec napadal i další cestující, a tak se kapitán rozhodl vrátit.

"To vůbec není jednoduché," vysvětluje mluvčí letiště Radoslaw Žuk. "Při zaoceánském letu je boeing natankovaný až po okraj. Nádrže jsou v křídlech, která by při přistání byla vystavena takovému zatížení, že by se mohla zlomit. Kdysi letadla mohla vypustit palivo nad vojenským prostorem u Toruně. Ale to je minulost. Dneska piloti musí spotřebovat palivo tím, že nastaví klapky a pustí motory do nejvyšších obrátek." Polské předpisy jsou podle Żuka příliš liberální. Například v USA je rvačka na palubě federální zločin a o pachatele se postará FBI. V Polsku hrozí výtržníkům pokuta 500 zlotých (asi 3000 Kč).

V květnu 2010 se cestující z Bruselu tak opil, že do bezvědomí upadl ještě v letadle. Jednačtyřicetiletého Poláka si po přistání převzala sanitka. V krvi měl 5,3 promile.

V dubnu 2011 při letu z Glasgow se silně podnapilí cestující Tadeusz L. a Zbigniew J. promenovali po palubě a snažili se dámy přimět k popíjení. Po odmítnutí se vyvolávali incidenty, až kapitán musel před přistáním požádat o zásah protiteroristické jednotky. Tadeusz měl skoro tři promile, jeho kumpán skoro dvě. Na polskou půdu vkročili v poutech.

Prý za to můžou laciné letenky

V květnu 2012 se letadlo do Londýna muselo vrátit po 17 minutách kvůli pasažérovi, který si otevřel láhev vodky z bezcelního obchodu a začal nadávat posádce. Skončilo to pokutou a hodinovým zpožděním.

Andrzej z Lublinu na počátku 90. let přišel o práci v továrně na kamiony a kamarád ho přemluvil ke sběru rajčat v Kalábrii: "Cesta autobusem bez klimatizace trvala 50 hodin a bylo to peklo. Hned po výjezdu z Lublinu se vytáhly flašky a po dvou hodinách všichni spali. Probudili jsme se až na českých hranicích. Pak se pilo pivo, zase do bezvědomí. A během zastávek se zvracelo." Andrzej se mezitím vypracoval, v Dublinu opravuje byty. "Před 20 lety se za zpáteční jízdenku do Itálie muselo zaplatit 300 zlotých. Teď letenka do Dublinu stojí 183 zlotých a zpáteční 154. Takových, jako jsem já, jsou tisíce. Neslyšel jsem, že by někdo ještě cestoval autobusy." Zvyky ale zůstaly. Stačí prý vypít půlku litrové koly, dolít ji vodkou z bezcelního obchodu a pak se ještě "něčím dorazit" na palubě.

"Díky dostupnosti laciných letenek se cestující změnili. Dřív létali lidé zámožní a kulturní, které ani nenapadlo vyvádět ve výšce 10.000 metrů. Teď jsme převzali klienty z autobusů - zkrátka dobytek, který si duty-free plete s benzinkou," tvrdí kapitán Tomasz.

"Dobytek" se občas projeví i o charterových letech na prázdniny. Před rokem v Bydhošti z letadla z egyptského letoviska Hurghada dva cestující vynesli třetího, který se při čekání na kufry probral a napadal ostatní, řval na pohraničníky a nakonec skočil na pás pro zavazadla. Už v poutech nadýchal dvě promile.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK