Nestává se tak často, aby se cílem výletu stal zemědělský statek. Jenže v případě dvora Gigant není normální vůbec nic. Už samotné jméno napovídá, že statek má obří rozměry, jen hlavní nádvoří s tvarem nepravidelného obdélníku, uzavřené ze všech stran hospodářskými a správními budovami, měří zhruba sto krát sto metrů.
Když k němu ale přijíždíte, ať už z jihu od Kotovic, nebo ze severu od dálnice D5, zahlédnete jen červené vršky pečlivě opravených střech. Gigant se rozkročil v krajině velmi nenápadně, patro má jen hlavní budova a sousední velká sýpka. Kolem dokola se táhnou pole, louky, aleje a koňské výběhy, zkrátka malý zemědělský ráj.
Kousek klášterní historie
Dvůr Gigant patřil k hlavním hospodářským zázemím chotěšovského kláštera. Premonstrátky ho vlastnily až do zrušení kláštera během josefínských reforem v roce 1782.
Za první republiky dvůr koupili předkové současných vlastníků, než je vyhnali Němci, pak dvůr spravovaly Československé státní lesy a statky. Ty se o dvůr staraly s obvyklou „péčí“, a ačkoli byl celý areál už v roce 1958 pro své mimořádné hodnoty zapsán do seznamu kulturních památek, v roce 1989 připomínal zříceninu.
Dávná historiePodle urbáře chotěšovského kláštera sice byl klášterní vrchnostenský dvůr „nově zřízen“ kolem roku 1668, jeho kořeny ale ve skutečnosti sahají až do 13. století. Už v roce 1367 pro něj pracovaly čtyři obce, po třicetileté válce to bylo už přes třicet vesnic z okolí. Byl to největší dvůr patřící ke klášteru v Chotěšově. Měl 450 hektarů pozemků a byl jedním z ekonomických motorů celého kláštera, který měl takových dvorů celkem osm. Gigant z nich byl největší, ovšem ještě v 19. století to byl Mayerův dvůr, název Dvůr Gigant vznikl v padesátých letech minulého století. Dnes ho uvidíte tak, jak vypadal po barokní přestavbě kolem roku 1711. Tehdy se vybudoval špejchar a zámeček, jehož honosné prostory sloužily premonstrátkám a jejich hostům při lovech a návštěvách. |
Jak říká Ivan Korec, majitel památky, při první návštěvě přepadl celou rodinu pocit beznaděje, jen on byl nadšený. Během třiceti let společně s manželkou (jejíž předkové dvůr koupili za první republiky), rodinou a přáteli z polorozpadlého hospodářství vytvořil unikátní památku.
V roce 2005 byl Gigant zařazen do státního Programu záchrany architektonického dědictví, v roce 2020 se Korcovi dočkali uznání v podobě památkářského Oscara, ocenění Patria Nostra pro venkovské stavby.
Dvůr neslouží jen zemědělství: je jednou ze zastávek západočeských barokních stezek, téměř každý víkend se tu střídají svatby, přijíždějí cyklisté i výletníci.
Obrazy, kůže, keramika i betlémy
Díky opravenému špejcharu získal Gigant skvělé prostory pro pořádání akcí a výstav. Na jednu z nich můžete přijet právě teď: až do konce září tu je denně k vidění výstava nazvaná Zahrada umění.
Jednotlivé „záhonky“ nabízejí bohatou uměleckou přehlídku toho, co umí kamarádi majitelů, často z trampského a muzikantského světa.
Uvidíte například keramiku Mikiho Ryvoly, suché jehly a grafiky Luboše Maliny, nádherné lapače snů a korálkové indiánské ozdoby od Vedoucího alias Pavla Fröhlicha, dřevořezby Waltera Hössla, realistické sochy zvířat Jiřího Weinerta, rozvernou a oceňovanou figurální keramiku Mirky Bílkové, obrazy inspirované Šumavou od Johana alias Milana Plocara, obrazy a výrobky z kůže od Jiřího Kříže, keramiku Ady Vostrého nebo akrylové obrazy Lady Chudobové.
A protože barokní sýpka je obří podobně jako celý dvůr Gigant, můžete se podívat i do dalších pater. Čeká tu na vás například pestrá přehlídka jesliček a betlémů včetně ceněných betlémů Zdeňka Manna. Jeho betlémy jste mohli vidět na desítkách výstav a jsou zastoupeny ve sbírkách rokycanského a přeštického muzea a v soukromých sbírkách.
Dětem můžete dát zajímavý úkol: spočítat čurající chlapečky. Jejich figurky jsou nahodile rozmístěné ve spoustě betlémů – a podle očekávání to je úkol, který chytne i dospělé.