Pozemky, drapáky a nucené přesídlování
Boj o půdu není žádný mýtus. Je to velmi tvrdá realita a v Africe se vede každodenní válka o úrodnou půdu. To, že se o ní nepíše, protože i seriózní média dávají stále častěji přednost bulvárnějším tématům, neznamená, že problém neexistuje. Mnohé africké vlády zvolily tu nejjednodušší cestu – pronájem nejúrodnější půdy zahraničním společnostem. Etiopská vláda se rozhodla v roce 2011 pronajmout úrodnou půdu v regionu Dolní Omo společnostem z Malajsie, Itálie, Indie a Koreji. Místo tradičních plodin se na nejúrodnější půdě v údolí objevily plodiny pro biopaliva a plodiny kótované na potravinové burze. Kukuřice, bavlna, palmy na olej, dávivec (jatropha). Průmyslový způsob hospodaření vyžaduje velká pole. Velké stroje se svými drapáky zarývají do půdy po staletí obdělávané primitivními motykami. Vzniku velkých polí bránily a brání vesnice kmenů žijících v povodí řeky Omo. Jsou bez šance. Stále častěji dochází k násilnému přesídlování.
Armáda na straně nájemců půdy
Kde nepomohou nařízení, pomůže násilí. V několika vesnicích vyhořely sklady s obilím, byly zničeny pastviny pro dobytek. Vesničané jsou cíleně připravováni o obživu, aby vyhladovělí souhlasili s přesunem a se závislostí na vládní pomoci. Kdo se postaví na odpor, je zbit nebo uvržen do vězení. Pro přesun jsou určena pravidla, která brání v pokračování rodových tradic. Je omezen počet skotu, který si mohou kmeny udržovat. Armáda hlídá nová pole a nové stavby a řídí přesídlování. Tichá likvidace starodávných kmenů pokračuje.
Národy bez veřejného hlasu
Opakuje se to všude na světě. Někdy mám pocit, že to snad musí učit na školách pro státní úředníky. Přestože ve většině ústav mají domorodé národy práva na určitou vlastní správu svých území, mají zaručené právo vyjadřovat se k věcem, které vážně zasáhnou do jejich života, praxe je úplně jiná. Vlády využijí pokaždé toho, že většina domorodých národů nemá přístup k médiím, má vysokou míru negramotnosti, nerozumí složitým právním předpisům a nejsou schopni cestovat do vzdálených míst, kde se jejich záležitosti projednávají. Etiopská vláda jedná s kmeny v povodí řeky Omo naprosto stejně.
Je třeba narušit jakýkoliv pokus o jednotu
Kmeny v povodí řeky Omo nemají vzájemné vztahy nijak růžové. Je to logické. Řadu století si vzájemně konkurovaly v omezeném prostoru. Loupily si dobytek, unášely si ženy, zabíjely si bojovníky. Dosáhnout jednoty při jednání s vládou je velmi složité. Vláda si je velmi dobře vědoma, že takovou jednotu může dosáhnout pouze někdo z venku, někdo, kdo se rozhodne bojovat za zájmy starých národů. Jenže působit v regionu mohou jen společnosti a organizace s platnou licencí. Jakmile se někdo pokusí o sjednocování hlasu v údolí řeky Omo, ihned o licenci přijde. Je tak velmi cílevědomě narušena diskuse a potírán nesouhlas s jednáním vlády. „Lidé žijí ve strachu, bojí se vlády,“ potvrzuje domorodec z kmene Omo.
Přehrada Gibe III je démon
Vláda naplánovala do údolní oblasti řeky Omo přehradní nádrž. Gibe III. Stavební práce na přehradní hrázi spustila italská firma Saini Construttori na konci roku 2006. Zlý démon, který uzamkne údolí a umožní jeho zatopení, se začal klubat ze země. Dnes je hotová téměř třetina hráze. Vládě ale došly peníze. Své peníze nabídla Čína a Světová banka slíbila peníze na přenosovou síť. Nikdo z investorů nezkoumal dopady na život kmenů v povodí řeky. Vláda požádala o pomoc i italskou vládu, ale italská média velmi otevřeně kritizovala celý projekt a nakonec k dohodě nedošlo. Křehké soužití místních kmenů s okolní přírodou je narušeno.
Způsob života
Původní kmeny žijící v povodí řeky Omo si během staletí vytvořily ojedinělý systém sociálně-ekonomicko-ekologických postupů, které respektují složité podmínky regionu a zajišťují zároveň živobytí pro příslušníky kmene. Tyto postupy počítají s každoročními záplavami, které obohatí pole novými živinami. Díky nové půdě mohou kmeny vypěstovat dostatek čiroku, kukuřice a fazolí. Systém počítá i s přesunem stád v období záplav na jiná území, kde se v tu dobu dá najít kvalitní pastva. Skot, ovce a kozy jsou pro kmeny životně důležité pro produkci krve, mléka, masa a kůží. Dobytek je zároveň velmi dobrým platidlem a často je používán i jako věno při uzavírání sňatků. Kmeny jako Bodi, Daasanach, Kara, Kwegu, Mursi a Nyangatom dokázaly najít způsob, jak v tomto složitém a náročném prostředí přežít. Nyní je ale ohrožuje tzv. „Velká politika“, která vůbec nehledí na jejich zájmy.
Turistika mohla být, ale není spasením
Turistika by se mohla zdát být dobrým řešením celé situace. Turisté přinesou od regionu peníze, umožní kmenům větší nezávislost na vládě, přinesou práci a vzdělání. Jenže to je naivní scénář, který na jihu Etiopie bohužel nefunguje. V letech 1960 a 1970 vznikly na území okolo řeky Omo dvě rezervace, které měly zajistit ochranu krajiny, zvěře a měly přilákat turisty. Jenže zároveň byl znemožněn lov zvěře, který byl pro místní kmeny po staletí doplňkovým dodavatelem masa. Kmeny začaly hladovět, protože odmítaly řešit celou situací vybíjením svých stád. Turistika sice přinesla trochu peněz a trochu vzdělání, ale na druhé straně přinesla hlad a potíže. V roce 1980 přišly první velkofarmy se zavlažovacím zařízením a území kmenů se začalo krok po kroku zmenšovat. Na rozdíl od projektů v Namibii, Botswaně, Jihoafrické republice nebo Tanzanii, se nepovedlo na jihu Etiopie propojit přirozeně potřeby komunit a turistiky. Snad se v budoucnu taková harmonie najde, aby turistika mohla kmenům pomoci v nabývání síly a práv.
Navštívit nebo nenavštívit?
Nenajdete jasnou odpověď ani na straně cestovních kanceláří, ani na straně kmenů, žijících v povodí řeky Omo. Jedny kmeny turisty vítají a pokládají turisty za zlatou žílu, kterou přitéká do kmene hotovost, kterou kmen jiným způsobem získává jenom těžce. Jiné kmeny turisty odmítají, protože se cítí trapně a je narušován tradiční způsob života kmene. Některé cestovní kanceláře se chovají eticky a ke kmenům vozí pouze poučené klienty, kteří jsou připraveni respektovat pravidla, určené kmenem. Jiné cestovní kanceláře své cesty úplně zrušily a jiné naopak své cesty zintenzivnily a tvrdí, že tak pomáhají zviditelnění kmenů a chrání je tak před nespravedlivým jednáním vlády. Pravdu mají asi všichni, ale hledání snesitelného kompromisu nebude jednoduché. Já osobně zastávám postoj: ke kmenům nejezdit, ale pomáhat jim bránit se proti zvůli vlády.
Cestování s CK Marco Polo: autentické a inspirujícíInzertní sdělení - Nebojte se vyzkoušet zájezd připravený na míru. Od roku 1990 inspirujeme naše klienty k poznávání nových zážitků, představujeme jim neznámé destinace, na trh přinášíme nové cestovatelské trendy. Nechte se doprovodit na ta nejúžasnější místa. Cestujte pohodlně. Připravíme pro vás perfektně vyladěnou dovolenou na míru nebo s námi cestujte v malé skupince s českým průvodcem. Naše filozofie je prostá: „dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale dokonalost není maličkost“. |
Za historií a přírodou Etiopie s českým průvodcemEtiopie je doslova kolébkou lidstva. Je to země s „černým africkým křesťanstvím“ a křesťanské památky patří k tomu nejzajímavějšímu a nejvzácnějšímu na celém africkém kontinentu. Chrámy vytesané do skály v Lalibele nebo stély v Axumu se často řadí mezi divy světa. Magické a monumentální údolí Rift Valley, které je možné pozorovat i z vesmíru, nebo i nádherné vrcholky hor Simien Mountains, budete jinde na světě jen těžko hledat. Cena : 79.990,- Kč za 10 nocí okruhu Termín : 24.10. 2014 |
EXPEDIČNÍ CESTA NA TŘI TÝDNYGARANTOVANÝ ODJEZD Nejlepší z Jihoafrické republiky: safari, moře, hory, poušť a Kapské Město s českým průvodcem Během tohoto zájezdu navštívíte mimo jiné Blyde River Canyon, věhlasný Krugerův národní park, maličkaté království Svazijsko, známou rezervaci Hluhluwe, dovolenkové pobřeží Indického oceánu, majestátní Dračí hory, vyprahlou oblast Karoo, romantickou Garden Route a jedno z nejkrásnějších měst světa – Kapské Město. Termín odjezdu: 28.9. 2014 Cena: 79 500,– |