Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Cestování

Havířov–Istanbul pěšky. Chci pomoci lidem v Banátu a dojít až k branám Orientu, říká mladá cestovatelka

Nicolette Havlová v Liverpoolu foto: Archiv Nicolette Havlové

Rozhovor
Sama, pěšky a jen s batohem na zádech se 1. června vydá 21letá studentka z Havířova Nicolette Havlová na 2500 kilometrů dlouhou pouť. Za měsíc by měla dojít do rumunského Banátu, za další dva měsíce až na jihovýchod k branám Orientu – do Istanbulu. Svou cestou chce, mimo jiné, upozornit na nepříznivé dopady koronavirové krize na českou komunitu žijící na úpatí Karpat.
  5:00

Lidovky.cz: V červnu se vydáváte pěšky na pouť, která je dlouhá skoro 3000 kilometrů. Plánujete dojít až do Asie. To během cesty opravdu ani jednou nevyužijete dopravní prostředek?
Přesně tak, mým cílem je celou cestu absolvovat po vlastních. Tento způsob objevování světa mi připadá jako ten nejzaslouženější. Myšlenka vyplynula během mého sedmidenního pobytu ve tmě, kterým jsem prošla předminulé léto. Přestože jsem nikdy takto daleko nešla, příliš jsem se jí nebránila. Vždy mě lákaly dálkové trasy jako třeba PCT (Pacific Cost Trail), Appalačská stezka, Via Dinarica, CDT (Continetal Divide Trail) a další. 

Nicolette Havlová v Pardubicích
Nicolette Havlová v Praze

Nicméně tam jsou vysoké počáteční náklady vzhledem k letenkám či permicím na trek, takže vyjít přímo z domu v mém rodném Havířově mi přišlo jako ideální volba. Navíc se mi líbí tak trochu bizarní spojení Havířov–Istanbul (smích). Jediná situace, kdy využiji dopravních prostředků, bude při mé zpáteční cestě, kterou chci absolvovat mým oblíbeným autostopem. Tenhle nápad však musí ještě uzrát, může se stát, že toho budu mít plné kecky a nakonec využiji třeba letadla.

Lidovky.cz: Musím se zeptat – půjdete sama pěšky velmi dlouhou trať, nebojíte se, že se vám po cestě může něco stát?
To víte, že mám respekt, ale ten mi připadá důležitý k zachování si pokory. Rozhodně jsem tak trochu naivní a spoustu věcí si představuji jako Hurvínek válku, ale možná díky tomuto snílkovství dělám to, co dělám. Počítám s tím, že to nebude lehké a na pasáže s medvědy či pasteveckými psi se upřímně příliš netěším.

Nicolette Havlová

Nicolette Havlová je 21letá studentka marketingu na University of Liverpool v Anglii. V létě 2019 si s pomocí rodiny a přátel přestavěla dodávku na obytnou, žila v ní půl roku během studií v Anglii a nyní ji pronajímá. Ve volném čase doučuje angličtinu, píše články a nahrává podcasty pro studentský magazín. Své PR srdce má ve start-upovém projektu Adventurer. Dále příležitostně pracuje jako průvodce pro CK Alpina, ale především neohroženě cestuje po celém světě. Navštívila bezmála 40 zemí. Většinu výprav podniká jako sólo cestovatelka stopem. O svých zážitcích, zkušenostech a motivech přednáší nejen na cestovatelských festivalech, ale také na středních školách.

Lidovky.cz: Kudy plánujete přesně jít?
Slovíčko přesně bych úplně nepoužila, protože přesně to nevím ani já sama. Ale jakési nastínění trasy mám. Povede z Česka přes Slovensko, Maďarsko do Rumunska, kde se zastavím podpořit místní krajany, a dále Srbsko, Bulharsko, kousek Řecka a Turecko. Podrobnější plánování se zdroji vody, přespáním, nákupem atd. si chci dělat v pětidenních intervalech. Rozhodovat tyto věci dopředu, dle mého, moc smysl nemá, protože se člověk občas někde zdrží, někdy jde naopak rychleji.

Lidovky.cz: Plánujete, že za měsíc byste měla dojít do Banátu. Proč je toto míst pro vás speciální a vybrala jste si ho jako jeden z cílů?
Banát je jednou z nejautentičtějších českých komunit ve světě a v posledních několika letech se stala cílem cestovatelů, jelikož nabízí neposkvrněnou liduprázdnou přírodu s příchutí českého venkova. Žije se tam jako za doby našich prababiček s řadou prastarých zvyků. Udržitelný cestovní ruch je pro místní největším zdrojem příjmu, a to nejen formou ubytovávání turistů, ale i prodejem domácích výrobků. Nyní však, především kvůli omezení cestovního ruchu z důvodu koronavirové krize, prožívají krušné časy. Na základě této skutečnosti jsem se rozhodla podniknout tuto pouť, a tím na tento problém upozornit. Zároveň od 1. 6. 2021 bude v průběhu mého putování probíhat veřejná dobročinná sbírka na crowdfundingové platformě Donio, kdy výtěžek poputuje neziskové organizaci Člověk v tísni, která v této oblasti již dlouhodobě působí. Vybrané finance budou použity na celkové zvelebení šesti českých vesnic, jakožto turistické oblasti, pozvednutí životní úrovně místních a podporu jejich podnikatelské činnosti

Lidovky.cz: A konečný cíl v Asii? Kam máte namířeno?
Ráda bych došla až k branám Orientu. Tak snad se vše povede, jak má a budu mít možnost nasát tamní atmosféru. Připadá mi neskutečná představa dojít po svých do tak kulturně rozdílného místa.

Lidovky.cz: Proč zrovna do Istanbulu? Proč vás láká?
Když jsem se rozhodla, že chci kvůli počátečním nákladům vyjít z domu, bylo třeba určit finální destinaci. Jelikož jsem věděla, že chci jít dostatečně daleko, tušila jsem, že buď musím jít hodně na sever, nebo hodně na jih. Istanbul už z toho tak nějak vyplynul, protože jsem jej nikdy nenavštívila a hlavně se rozkládá na dvou kontinentech. Mít možnost si poté říct „došla jsem pěšky do Asie“ je něco, co bude na mé cestě velkým hnacím motorem, abych to jen tak nevzdávala.

Lidovky.cz: Co všechno si sebou berete? Respektive, co všechno se dá unést?
Jelikož jdu ve stylu „nalehko“, tak celá má výbava neváží více než 6,5 kg. Do finální váhy se nepočítá oblečení, které má člověk na sobě, boty, hole a případné jiné drobnosti tohoto typu. Dále pak hmotnost vody, potravin a paliva, která je proměnlivá. Nejvíce gramů člověk může ušetřit na spaní. To znamená mít lehký stan, spacák a karimatku mi připadá jako první krok na cestě k ultralight balení. Určitě ale nejsem člověk, který by v tomto směru měl nějaké valné zkušenosti. Sama jsem začátečník, takže uvidíme, jak má jednotlivá rozhodnutí o vybavení na cestě obstojí. Musí zkrátka často řešit komfort vs. gramáž vs. využití.

Nicolette Havlová

Lidovky.cz: Cestu domů půjdete také pěšky?
Jak už jsem říkala, tak cestu zpět chci absolvovat autostopem. Takto mám procestováno většinu zemí Evropy a to buď s někým, nebo i sólo. Hodně ale záleží, jak se budu po několikatýdenní pouti cítit. Možná budu chtít co nejrychleji domů či naopak se budu chtít ještě nabažit nějakého zbylého dobrodružství. Tuto variantu tedy nechávám velmi otevřenou.

Lidovky.cz: Studujete marketing, ale ve volném čase o svých cestách také přednášíte. Budou se letos vůbec nějaké přednášky konat?
Těžko říct, jaká bude situace. Jedno vím ale jistě, přednášky budou a už je jedno, zda ve světě reálném nebo v online prostředí. Nicméně se v září musím vrátit zpět do UK dokončit univerzitu, takže ta online forma by mi takto na dálku vyhovovala daleko více. Tohle vše je ale dost vzdálená budoucnost. Zatím jsem na cestu ještě ani nevyrazila, takže nějaké přednášení je v nedohlednu (smích).

Lidovky.cz: Navštívila jste bezmála 40 zemí. Kdybyste se musela přestěhovat, kam by to bylo a proč?
Čím více cestují, tím více se utvrzuji, že doma je zkrátka nejlépe, i když to může znít jako omílané klišé. Když už bych si ale musela vybrat, tak cítím, že můj druhý domov je v Austrálii. Měla jsem možnost strávit půl roku v Sydney v rámci studia a žádný kout světa mě takto neoslovil. Úsměvné je, že jsem si Austrálii zvolila proto, že mě nikdy nelákala. Moje představa o tomto světadíle byla následující – je tam vedro, surfuje se tam a vše mě tam chce zabít. Protože jsem trochu tušila, že je nejspíše mylná, rozhodla jsem se tam tedy vyrazit. Zpátky už se mi tolik nechtělo a není dne, kdy bych si na tuto úžasnou zkušenost nevzpomněla.

Lidovky.cz: Mimo jiné jste si také sama přestavěla dodávku na obytné auto, nebylo by jednodušší vydat se na cestu v něm? I to by bylo zajímavé.
Jednodušší by to asi bylo, ale mým cílem není, aby to bylo jednoduché. Mým cílem je, si to celé co nejvíce prožít a věřím, že zrovna pěší pouť mi něco takového může nabídnout. Když už ale mluvíme o vydání se na dlouhou cestu přestavěnou dodávkou, tak jsem si před odjezdem do Austrálie pohrávala s myšlenkou, dojet právě až k protinožcům Karlem (přestavěná dodávka). Z plánu nakonec sešlo, protože jsem neměla takové časové ani finanční možnosti. Tak třeba někdy v budoucnu něco takového podniknu. Když budete chtít, tak vás vezmu s sebou! (smích)