Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Japonsko, které pohladí vaši duši. Posvátná hora Koya.

Cestování

  10:00
Japonsko je neuvěřitelná země. Pro nás Evropany naprosto nepochopitelná, ale fascinující. Ta zvláštní propojenost super moderního světa s neskonalou úctou a respektem k minulosti a historickým tradicím, která se nenajde v tak vyhraněné podobě nikde jinde na světě. Přímořská Ósaka patří k nejznámějším a nejmodernějším městům Japonska. Pulsuje dynamickým až divokým životním tempem. Ale jen o pár desítek kilometrů vám ukáže Japonsko úplně jinou tvář – posvátnou horu Koya s chrámovým komplexem Koya – san.

Hřbitov Okunoi je jedním z nejzajimavějších míst v komplexu Koya San. foto: archiv CK Marco Polo

Vlastně to není hora

O Koya se vždy mluví jako o posvátné hoře, ale ve skutečnosti se podstatné odehrává na náhorní planině 850 m n. m.  Sama hora Koya stoupá k náhorní planině velmi strmě. Skaliska a horské srázy budí respekt.  Všude se rozprostírá starý, hluboký a téměř nepropustný les. Díky nadmořské výšce je zde nesmírně příjemné klima i během horkého a dusného japonského léta, takže poklidné a někdy až ospalé dny mohou nerušeně plynout, aniž by je nějak výrazně narušoval neustálý hluk klimatizací dunících v nedaleké Ósace. Při pohledu shora je vidět, že se město snaží pomalu ukusovat další a další pozemky pro zástavbu a přibližuje se posvátné hoře. Nikdo by si tu ale nedokázal představit, že by někdy v budoucnu měla rozpínavost Ósaky ovlivnit život klášterů Koya-san. Atmosféra, kterou na posvátném místě vytvořil jeden z nejznámějších japonských mnichů Kúkai, určitě není ohrožena.

I sochám by mohla být zima.

Trocha historie

Koya-san se ale nepyšní jen velmi příjemným klimatem, ale zejména svou tradicí a staletou historií. Již v 9. století zde mnich Kúkai (po smrti nazývaný Kobo Daishi) založil první klášter buddhistické školy Šingon a v dalších letech a staletích přibývaly další a další až v dobách své největší slávy zde bylo více jak sto klášterů. Mohlo by se zdát, že průběh staletí změní tvář posvátného městečka k nepoznání, opak je ale pravdou. I dnes patří Koya-san k jednomu z nejposvátnějších míst v Japonsku, uznávanému nejen japonskými buddhisty resp. stoupenci školy Šingon, ale i Japonci všeobecně (ač se dá s nadsázkou říct, že skoro všichni Japonci jsou buddhisté, stejně jako šintoisté) a možná právě proto se mu vyhnul čilý stavební ruch s masovým používáním betonu ve všech jeho formách. I dnes naleznete na Koya-san více jak 50 klášterů.

Vstup do křídla kláštera, kde můžete přenocovat. Místo s neopakovatelnou...

Zažijte klášterní život - přespěte v klášteře

Shukubo. Pod tímto termínem se označuje ubytování v buddhistickém klášteře. Každý, kdo Japonsko chce navštívit, by měl okusit ubytování v tradičním japonském ryokanu, projít se bos po rohožích tatami, zaslechnout zvuk zavírajících se posuvných dveří fusuma a spočinout zrakem na měkkém světle procházejícím skrze jemný papír, který dveře vyplňuje. Uložit se ke spánku na tradiční matraci futon a vůbec dotknout se dřeva v japonském domě. V shukubo, buddhistickém klášteře, tato zkušenost dostává ještě nový rozměr. Představte si klikaté a potemnělé chodby, dřevěné vrzající podlahy, dřevo, které má mnohdy za sebou i několik set let. To vše obklopuje tradiční japonskou zahradu, do které mnohdy budete mít přístup přímo ze svého pokoje, stačí jen odsunout dveře a začít meditovat, nebo se jen tak kochat její krásou. Nezaměnitelná vůně vonných tyčinek, hlasy mnichů odříkávající své sútry „Buddham saranam gacchami. Dharmam saranam gacchami. Sangham saranam gacchami...“.

Mniši na posvátné hoře Koya San

Večeře v klášterní jídelně

A jídlo. Jde sice o požitek relativně přízemní, ale zde je pokrm, pro nás cestovatele, povýšen na manu. Nemusíte být buddhista ani vegetarián, stačí mít oči a čich. Chuť si užije o chvíli později. Zdejší strava se nazývá šódžin-rjori a prakticky se sestává výhradně ze sezónní zeleniny (mnohdy pěstované přímo mnichy) a tofu. To vše v dokonalém oku lahodícím aranžmá, tak jak je u japonských pokrmů zvykem. Někdy je až škoda vzít do ruky hůlky a toto, pro nás mistrovské dílo, začít pomalu „rozebírat“. Vzít  do ruky fotoaparát při večeři je věc zcela normální. Obvykle strávíte tolik času focením, jako samotnou konzumací. Představujete-li si, že sedíte v nějaké tradiční japonské restauraci či místnosti, jste bohužel obětí omylu (to však je zcela opodstatněné, pokud jste v Japonsku poprvé, podruhé, možná i popáté, stále budete narážet na to, že Japonsko, jeho lidé, kultura a vlastně vše, je zde zcela neuchopitelné, pro nás nepochopitelné, a naše „západní mozky“ se s tím, co kolem sebe vidíme, jen těžko smiřují).

Ale zpět k omylu. Tradiční večeře či snídaně se neodehrává v obvyklé restauraci, ale v klášterní místnosti, která se k tomuto účelu během chvíle, díky posuvným dveřím fusuma, které propojují jednotlivé místnosti, lehce přizpůsobí. Během chvíle tak jednoduchým zasunutím dveří můžete vytvořit místnost pro malou skupinku strávníků o např. 8 tatami, stejně tak i rozlehlou halu s dvojnásobkem tatami. Večeře s přáteli, oblečenými v tradiční jukatě, klečící u malých stolečků, naplněnými malými talířky s chutnými skvosty, se tak lehce může stát zážitkem, na který budete doma při rychlém obědě ve fastfoodu vzpomínat se slzou v oku, ale hřejivým pocitem, že jste zažili něco opravdu mimořádného.

Klášterní pokoje jsou překvapivě prostorné. Tady jste opravdu v Japonsku.

Ranní modlitba probudí vaši duši

Strávíte-li alespoň jednu noc na Koya-san, čeká vás opravdu velmi časné ráno a jedno milé překvapení. Máte možnost se zúčastnit tradičního buddhistického obřadu - mimochodem, pokud přijíždíte do kláštera jako turista ze západu, mniši rádi šprýmují, že je nezbytně nutné, abyste na ranní obřad přišel v jukatě, (obvykle je vyvedena v hezké brčálově zelené barvě), když se však na ranní modlitbu dostavíte, zjistíte, že jste v horším případě jediný, kdo takto přišel oblečený, v lepším případě budete dva – např. váš partner ze stejného pokoje. Ostatní spolubydlící (kromě mnichů, ti mají vlastní oblečení v hezké neutrální barvě např. hnědé) obvykle tolik odvahy nemají. Ať už jste nebo nejste buddhista, jestli věříte v posmrtný život, věčný koloběh, věříte v šintoistické Kami, nebo cokoliv jiného, je účast na ranním obřadu zážitkem, nad kterým budete muset přemýšlet. Čas při odříkávání súter se zastaví a vy budete mít konečně možnost se podívat na vlastní život z jiné perspektivy. Strávit den a noc na Koya-san se rozhodně vyplatilo.

Kongobuji

Chrámový komplex Garan

Kúkai začal se stavbou chrámového komplexu Garan v roce 826, později se stal centrem školy Šingon chrám Kongóbuji založený vojevůdcem Tojotomi Hidejoši v roce 1592. Jméno Garan je pro japonštinu velmi netypické, pochází původně ze sanskrtu a označovalo se jím místo, kde se scházeli mnichové s mistrem.

I nové stavby v chrámovém komplexu ctí tradiční prvky architektury.

Konpon Daito

Chrámový komplex Garan se skládá ze dvou hlavních budov – jedna je hala Kondo a druhá pagoda Konpon Daito. Hala Kondo je rozsáhlý dřevěný chrám, ve kterém se konají hlavní obřady. Budova, jak už to bývá v Japonsku „zvykem“, několikrát shořela, současná stavba je z roku 1932. Pagoda Konpon Daito je 45 metrů vysoká dvoupatrová stavba, v jejímž středu stojí socha Buddhy Variocana (Kosmický Buddha).

 

"Pravdivá slova" jsou populární

Šingon je jednou z významných škol ezoterického mahájánského buddhismu. Šingon v překladu znamená „pravdivá slova“. Probuzeného stavu lze podle tohoto učení dosáhnout spojením správné pozice těla a rukou, recitací manter školy Šingon a udržování pravého stavu mysli. V Japonsku má škola Šingon na 14 milionů stoupenců.

Na náhorní planinu, kde se rozprostírá chrámový komplex Koya San, vás vyveze...

Na horu Koya míří celý svět

Během roku navštíví toto místo přes milion poutníků z celého světa. Až do roku 1873 sem byl zakázán vstup ženám.

Z Ósaky trvá cesta cca hodinu vlakem, dále je nutné pokračovat lanovkou, která má prudší sklon než lanovka na Petřín. Jakmile opustíte Ósaku a přilehlá města, můžete začít obdivovat nádhernou japonskou krajinu s malými vesničkami, rýžovými poli, kvetoucími sakurami na jaře, či pestrobarevně zbarvenými javory na podzim. Poslední cca 2 km úsek se jede autobusem (pěším je na tento úsek cesty vstup zakázán).

Hřbitov Okunoi má mnoho tajemných zákoutí.

Jeden den je na návštěvu málo

Vydat se na posvátnou horu Koya jen na jeden den nebo dokonce jen na půl dne je stejné, jako vydat se na jeden do Prahy nebo Paříže. Je to nesmysl. Lidé, kteří si budou chtít jen udělat čárku, že toto posvátné místo navštívili, by asi nudilo zůstat tu déle. Ale je tu opravdu hodně k vidění. Je tedy mnohem lepší přespat v klášteře a užít si návštěvu alespoň na dva dny. Ráno a večer tu nebude tolik poutníků a vy si opravdu užijete tichá a klidná zákoutí klášterních komplexů a tajemných hřbitovů.

Chrámy Garan, Kongóbuji s nádhernou zahradou Banryutei Rock Garden, chrám Reihókan (Pokladnice) s více než 5000 obrazy, sochami a mandalami, komplex Daimon (Velká brána) s úchvatným výhledem do údolí a na okolní vrcholky hor.

Hřbitov Okunoi. Brzy ráno tu nepotkáte příliš mnoho poutníků. Ideální čas pro...

Tajuplný hřbitov, který vás omámí

 Východní část celého areálu tvoří oblast Okunoin, největší hřbitov a jedno z nejposvátnějších míst v celém Japonsku. Na konci se nachází mauzoleum mnicha Kúkaie. Vede k němu tajuplná cca 2 km dlážděná cesta cedrovým lesem se staletými náhrobky, kterých je tu skoro 200 000. Mít zde hrobku je prestižní záležitostí, neboť věřící jsou přesvědčeni, že Kúkai nezemřel, ale ve svém mauzoleu ve věčném spánku medituje a čeká na příchod budoucího Buddhy Miroku Nyorai a ti, kteří budou v jeho blízkosti, budou spaseni. Někteří zde mají svou hrobku ještě za svého života, pohřbívají do ní např. své vlasy.  Najdete tu hrobky prastaré i nové, své hroby tu mají i firmy, např. Komatsu, Panasonic atd.

Hřbitov Okunoi. Dokonalá práce kameníků bere dech.

Vstupní branou na hřbitov je most Ichinohashi, před jeho překročením byste měli poklonou vzdát čest Kobo Daishi. Za mostem začíná vlastní hřbitov. Cestou budete míjet i sošky bodhisattva Jizu, které jsou v Japonsku velmi oblíbené a najdete je na hřbitovech, u chrámů nebo podél venkovských cest. Často jich je několik pohromadě, bývají oblečené do dětských šatů. Jizo je ochráncem dětí, těhotných žen, požárníků a cestovatelů. Většina z nich je ochráncem i zemřelých nebo potracených dětí. Jizo mívají na sobě právě oblečení zemřelých a tím je chrání před démony a vedou je ke spáse.

Hřbitov Okunoi. Ranní slunce dodává hřbitovu ještě tajemnější atmosféru.

Populární bůh Jizo

Jedno z nejoblíbenějších ze všech japonských božstev, Jizo pracuje na zmírnění utrpení a zkrácení trestu těch, které si odpykávají trest v pekle, pomáhá se dostat věřícím do západního ráje Amida a odpovídá na modlitby za zdraví, úspěch a dětí. V moderním Japonsku je Jizo zachránce, přítel všech, hodný na všechny děti. Existují desítky různých variant jizo, jako např. Ajimi Jizō – Jídlo ochutnávající Jizo, Anzan Jizō – ochránce při porodu, Botamochi Jizo – bůžek rýžových kuliček, Hawaii Jizo – Ochránce rybářů a plavců…

Sošky božstva Jizo v chrámu Heza-Dera, Sakurai v prefektuře Nara.

Jeden z náboženských zvyků říká, že by se měla za každé mrtvé dítě do chrámu umístit jedna takováto soška, abyste předešli dalšímu úmrtí. Věřící sochy polévají vodou, aby utěšili duše dětí.

 

Posvátná místa vyžadují čas. Tak až se vydáte do Ósaky a rozhodnete se navštívit posvátné místo Koya-san, darujte sami sobě dost času na to, aby mělo tohle zvláštní místo šanci pohladit vaši duši a dát vám zážitek na celý život. 

Inzertní sdělení

Zájezd do Japonska za svátkem jara s českým průvodcem

Navštívit a poznat Japonsko je jako rébus, který nemá řešení. Žádná jiná země v Asii není tak odlišná jako Japonsko. Nezáleží jestli jej navštívíte na jaře, na podzim, či v jinou roční dobu, vždy bude jiné a vždy Vás něčím překvapí a ohromí, jako třeba ultramoderní, hektické a multikulturní Tokio, které je jiné za svítání, v poledne nebo se západem slunce, kdy se stíny mrakodrapů protáhnou a rozzáří se statisíce neonů. Nebo starobylé Kyoto, poklidné a hrdé, kde v podvečerních hodinách můžete mezi úzkými uličkami spatřit cupitající maiko, budoucí gejši, avšak během mnoha svátků a slavností, které se odráží v pravidelných cyklech přírody, se promění v živý organismus, a snad i na pár chvil Vám nechá pocítit samurajské tradice a kulturu tvořenou izolací po mnoho staletí.

Detail sochy sedícího Buddhy v chrámu Kamakura

Termín odletu : 14.04. 2014

Cena : 96.690,- za 11 nocí

GARANTOVANÝ ODJEZD !!!!

Více informací o zájezdu zde.

Poznávací zájezd: Mexiko - Guatemala - Belize s českým průvodcem

Nesmírně zajímavý poznávací zájezd do zemí s prastarou kulturou starých Mayů, doplněný o putování divokou přírodou. Guatemala zatím není postižena masovou turistikou, tak jako některé lokality v Mexiku. A majestátní Tikal patří k nejzajímavějším památkám staré mayské kultury. Vydejte se s námi po stopách ztraceného národa.

Malá skupinka doprovázená odborným česky mluvícím průvodcem.

Nezapomenutelná chvíle. Ranní rozbřesk v Tikalu.

Termín odjezdu : 21.03. 2014

Cena : 85.900,-- za 11 nocí

Více informací o zájezdu zde.

GARANTOVANÝ ODJEZD !!!

Expedice Východní Afrika - s českým průvodcem

V průběhu naší expedice navštívíme jezero Nakuru proslulé tisícovkami plameňáků a dalšího ptactva, dále pak méně známé jezero Naivasha. Odsud se vydáme do rezervace, která se stala symbolem afrického safari - Masai Mara. Budeme pokračovat do Tanzanie, kde strávíme noc na břehu největšího afrického jezera - Viktoriina. Dále pojedeme do Serengeti, kterou netřeba představovat a naši úžasnou cestu po východní Africe zakončíme jedinečným kráterem Ngorongoro.

Souboj zeber v Masai Mara

Termín odletu : 07.03. 2014

Cena : 69.990,-- za 10 nocí

Více informací o zájezdu zde.

ZAVÁDĚCÍ CENA JEN PRO TENTO TERMÍN!!!!

aaa

Autor: