Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kraťasy a tílko v Tibetu? Jste automaticky prostitutka z Číny, říká Češka

Češi v cizině

  6:00
Hana Činčerová se do Tibetu přestěhovala, aby poznala kus světa a neplánuje zde zůstat navždy. „I v létě se tu nosí oblečení v několika vrstvách a vždy dlouhé. Já bych nejraději měla od května do září kraťasy a tílko, ale toto oblečení na vesnici neznají a ve městech je nosí jen čínské prostitutky,“ říká.

Hana Činčerová foto: Archiv Hany Činčerové

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Písek a prach. Sucho a vedro. Tibet není ani tolik „země sněhů“, jak se u nás říká. V zimě se sem tam severním a východním Tibetem prožene sněhová vánice, ale jinak sněží jen na vrcholcích hor. Bydlíme teď necelých 150 km severně od Himaláje, na břehu řeky Brahmaputry, ale i teď v létě máme vody nedostatek. Na fotkách náš kraj vypadá spíš jako písečná Sahara, než Tibet. V zimě tu jsou často písečné bouře, takže máme písek až v posteli. Tibet je velký a v každé části to vypadá jinak. Na severu bylo postaveno množství velkých čínských měst, na východě se Tibeťané hodně zaměřují na peníze.

Kdo je Hana Činčerová?

Studovala jsem na UP v Olomouci a v rámci studia jsem se dostala do Číny i Tibetu, který jsem nejprve třikrát stopem procestovala. Od roku 2012 jsem žila v Amdu, severním Tibetu, od letoška v Ü-cangu, středním Tibetu, na malé zemědělské vesnici. Tuto destinaci nepovažuji za konečnou.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazila? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
I v létě se tu nosí oblečení v několika vrstvách a vždy dlouhé. Já bych nejraději měla od května do září kraťasy a tílko, ale toto oblečení na vesnici neznají a ve městech je nosí jen čínské prosititutky. U nás v domě také žijeme s roční neteří a její výchova se hodně od té české liší. V Tibetu se tradičně už půl ročním dětem míchá mléko s campou (praženou moukou) a v současné době se brzy dětem dává i smažené. Smažená jídla se tu dělají až poslední desetiletí, kdy se to Tibeťané naučili od Číňanů. Z Číny se sem také dováží všechno, co na Západě už moc nechceme, v domě máme dvě chodítka a několik dalších čínských výrobků nevhodných pro malé děti. Ve městě mám problém s dopravou, na každém rohu je deset semaforů, ale nikdo, kromě mně, se na ně nedívá.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Do Česka se pravidelně vracím, mám tam rodinu.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Často mi tu chybí všechno české jídlo, i ovoce ze zahrádky. Tradiční tibetská strava mi nevadí, ale na naše poměry je hodně chudá na chutě a variace. Existují zde tři, čtyři základní suroviny, které se denně smíchají dohromady a uvaří. Vše se pak doplňuje pouze chilli. Nemáme zatím troubu, takže občas dělám jen palačinky nebo bramboráky a polévky. Díky cibulce a česneku, které mají výraznější chuť, si ale nikdo se mnou nedá. Ovoce a zelenina se sní nebo prodá během letních měsíců a v zimě není.

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Znalost mateřského jazyka považujeme za základ, proto samozřejmě naše děti česky i tibetsky umět budou. Do základní trojky počítáme i s angličtinou. S manželem známe i další jazyky, ale nutit je dětem nebudeme.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Lidé tu znají Indii, Anglii, Švýcarsko a samozřejmě Ameriku, tak říkám, že pocházím kousek od Anglie a Švýcarska. Občas řeknu, že jsem z Evropy, ale to nikomu nic neřekne. Lidé se ptají, jakým jazykem mluvíme, jakou pěstujeme zeleninu, jaké máme počasí a jestli mám oba rodiče. Z pochopitelných důvodů se Tibeťané také ptají, zda jsem navštívila Indii.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Samozřejmě, protože místní politika sleduje mě. Jak asi hodně lidí ví, Tibet je už víc jak 60 let okupován ČLR a také tak to tu vypadá. Nesledovat politiku nejde. Ve městech po ulicích jezdí tanky, nad hlavami létají vojenské stíhačky a ulice jsou plné vojáků. I návštěvu chrámu nebo města člověk musí plánovat tak, aby se vyhnul čínským komunistickým svátkům, např. založení strany nebo armády. Je zajímavé sledovat mezigenerační rozdíly. Mladé už málokdy vidíte v tradičním oděvu, málokdy si dají tradiční tibetské jídlo, často mluví čínsky, ale zároveň s místní politikou vůči Tibeťanům moc spokojení nejsou, ani to nemusí být „zastánci tibetské svobody“. Pokud současná politika s neskrývanými prvky genocidy bude pokračovat současným tempem, během dvou generací Tibeťané vymřou.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte „Češi ve světě“.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...