Tak například trpaslíci. Když děd Vševěd ze hry Divadla Járy Cimrmana Dlouhý, Široký a Krátkozraký říká, že jsou ze všech nejhorší a že vlezou všude, má pravdu: stačí se na cestách porozhlédnout po načančaných zahrádkách a předzahrádkách.
Někteří trpaslíci se ale dokázali šikovně schovat: třeba ti z Trpasličí skály, kterou objevíte v Českém Švýcarsku u silnice z Rynartic do Jetřichovic. Po kamenných i dřevěných schůdcích, místy poněkud krkolomných a strmých, vyšplháte do skal nad silnicí a můžete začít hledat.
Trpaslíků je skutečně sedm, nechybí ani Sněhurka a odměnu pro toho, kdo objeví všechny postavičky, si můžete vymyslet sami.
Zprava Trpasličí skála u Jetřichovic, stěhování trpaslíka v Ústí nad Labem a obří trpaslík Kurta Gebauera na vrchu Mohejník u Hořic
Tihle trpaslíci mají přiměřenou velikost, ovšem to neplatí pro trpaslíka ze zoologické zahrady v Ústí nad Labem: 150. výročí narození největšího českého výrobce pohádkových figurek Ferdinanda Maresche oslavilo město zhotovením obřího, 3,5 metru velkého zahradního trpaslíka. Napřed se potloukal v centru města, pak ho přesunuli do zoo.
Ještě větší ale je trpaslík od Kurta Gebauera na návrší Mohejlík jižně od Hořic. Má 11 metrů, skládá se ze 48 kamenů a váží kolem 200 tun. Díky špičaté čepičce se hořický trpaslík dokonce stal nejvyšší českou sochou: je o dva metry vyšší než dosavadní držitel rekordu, socha Jana Žižky na pražském Vítkově (bez podstavce).
Hořická smrt
Hořice neproslavily jen trubičky, ale také pískovec: sochy z něj zdobí třeba Národní divadlo v Praze a najdete jej i ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě.
Přímo v Hořicích využil Kilián Ignác Dientzenhofer místní pískovec při stavbě chrámu Narození Panny Marie, mistrovská díla zdejších sochařů a kameníků najdete také na vrchu Gothard, v sochařském parku a na starém i novém hřbitově.
Jedním z nejoriginálnějších děl je plastika Krakonoše ve Smetanových sadech. Krakonoš tu vypadá jako nefalšovaný horský démon a pán větrů, vody a jiných živlů; kdo ho spatří, pro toho představa dobráckého pána hor, bafajícího z fajfky, většinou navždy zmizí v nenávratnu.
Hřbitovní portál se sochami Smrti a Vzkříšení a hořický Krakonoš
Skutečnou galerií sochařských děl pod širým nebem je hřbitov na vršku kopce Gothard. Do nové části se vchází monumentálním, čtrnáct a půl metru vysokým a pět metrů širokým novorenesančním hřbitovním portálem.
Vznikl na přelomu 19. a 20. století, jeho stavba trvala 14 let a jeho zvláštností jsou dvě sochy Quida Kociána, Smrt a Vzkříšení, které stojí nad bočními vchody. V Hořicích se říká, že když na hřbitov vejdete pod sochou Smrti, budete mít smůlu. Takže než tam vkročíte, raději se dobře rozhlédněte!
Maxipes Fík z Kadaně
Podobně jako je Rumcajs doma v Jičíně a v lese Řáholci, Krakonoš v Krkonoších a Čtyřlístek v Doksech, hrdina Večerníčků Maxipes Fík má svůj domov v Kadani.
Scenárista Rudolf Čechura sice pohádkový příběh o velikém psovi a holčičce Áje umístil do vesnice Ahníkov, jenže tu společně s dalšími vesnicemi v 70. a 80. letech spolkly hnědouhelné lomy. Maxipsa Fíka se tak ujalo město Kadaň.
Na přelomu května a června pravidelně slaví Fíkovy narozeniny, po slavném psovi pojmenovali nábřeží řeky Ohře, a dokonce tu natrefíte na kovovou plastiku Fíka i sochu Fíka s Ájou, stejně jako na několik lákadel pro děti: létající kola, křeččí kolo nebo vodní atrakce.
Maxipes Fík a Ája v Kadani
Díky přívozu „velryba“ se můžete sami dostat na druhou stranu řeky Ohře! Plastika velryby slouží jako malá loďka, její pohyb je ovládán ručně pomocí lana ukotveného na skále protějšího břehu.
Není to jediná zvláštnost, kterou byste ve městě měli navštívit. Dalším zajímavým místem je Katova ulička, která spojuje historické centrum se Špitálským předměstím, v nejužším místě měří 66,1 cm a agentura Dobrý den v Pelhřimově ji vede ve svých záznamech jako nejužší ulici v Česku.
Dostanete se do ní z východní strany hlavního náměstí mezi domy č. 76 a 77, opačný konec ústí do ulice Na Příkopě.
Traduje se, že někde v jejích zdech byste našli ostatky rouhavé jeptišky, která tu byla zaživa zazděna. Potkat ji prý můžete vždy o půlnoci, kdy v uličce straší společně s Ignácem Kaylem, posledním kadaňským katem, který koncem 18. století bydlel v blízkém Katově domě (č. 190) a věnoval se lidovému léčitelství.
Marťan na Ještědu a kvasinka v Hustopečích
Zajímavou sochařskou kuriozitu objevíte v Hustopečích na nádvoří renesančního domu U Synků. Za pískovcovou plastiku kvasinky vinné s obvodem 167 centimetrů, která je téměř 70 000krát větší než živý originál, získalo město český rekord: mají díky ní největší uměleckou zvětšeninu živého organismu u nás.
Kvasinka a Marťan
A pokud by vám náhodou bylo líto, že se lety na Mars odkládají na neurčito, nevěšte hlavu: naopak Marťani už na Zemi byli a jednoho člena posádky zapomněli na Ještědu. Od roku 2010 sedí ve skalách pod vysílačem Dítě z Marsu, bronzová socha od Jaroslava Róny.
Je to socha fotogenická, která se líbí hlavně dětem, i když vypadá nesmírně smutně. Není divu, Marťánek z Ještědu pláče, že se ztratil na nepřátelské cizí planetě, ale sochaře prý inspirovala fotografie s obrázkem nenarozeného miminka, které si mne oči.
