náhledy
Hořejší Padrťský rybník a Dolejší Padrťský rybník založil před rokem 1565 Florián Gryspek z Gryspachu jako průtočné rybníky na Padrťském (tehdy Černém) potoce. Jedná se o nejvýše položené rybníky ve středních Čechách v průměrné nadmořské výšce 640 m n. m. Původně sloužily jako rezervoár pro plavení dřeva pro hutě rozložené po Padrťském potoce, dnes slouží k chovu ryb, především kapra.
Autor: Bohumil Fišer
Padrťské rybníky jsou přirozeně málo úživné a nebýt novodobého svedení kyselých vod Padrťského potoka do obtočné strouhy, vápnění a dokrmování, nebyl by chov kapra vůbec možný. Lokalitě by mnohem více seděl extenzivní chov dravců a z rybníků by se pak mohl stát opravdový ráj pro ptáky a vážky.
Autor: Bohumil Fišer
Mládě zvláště chráněného druhu orla mořského při kroužkování v roce 2016. Pár orla mořského je již 10 let pozorován v blízkosti Padrťských rybníků a celkem úspěšně vyvádí mladé.
Autor: Bohumil Fišer
Lovecký zámeček Tři Trubky nechal postavit v letech 1888–1890 tehdejší majitel lesů, kníže Jeroným Colloredo-Mansfeld těsně pod soutokem Padrťského potoka s Třítrubeckým potokem. Projekt zpracoval významný vídeňský architekt Camillo Sitte. Po vzniku dělostřelecké střelnice byl odkoupen armádou, která jej užívala až do dnešních dní. Objekt i s přilehlou vodní elektráničkou byl v roce 2014 vyhlášen kulturní památkou. Po vzniku CHKO Brdy začaly objekt spravovat Vojenské lesy a statky. V areálu Třech Trubek VLS ve spolupráci s AOPK ČR připravují návštěvnické středisko Dům přírody Brd.
Autor: Bohumil Fišer
Břehy Padrťského potoka jsou jednou ze dvou lokalit výskytu zvláště chráněného druhu dřípatky horské, která je dokladem, že jsou Brdy ostrovem horské přírody uprostřed Čech. Pokud by se přistoupilo k realizaci Vodního díla Amerika, pak by jistě lokalita výskytu této krásky nepřežila výstavbu.
Autor: Bohumil Fišer
Nádherné hrubozrnné křemičité slepence pocházejí z prvohor. Jedná se o velmi tvrdé a kyselé horniny, které se kvádrovitě rozpadají a vytváří charakteristické útvary, jako jsou kamenná moře. Do nich pak dobře proniká srážková voda a tak jsou Brdy významnou zásobárnou pitné vody pro obce v jejich okolí. Ze slepenců pomalu vznikají půdy, které jsou velmi chudé na živiny a jsou jednou z příčin, že vlastní pohoří Brd nebylo nikdy významně osídleno.
Autor: Bohumil Fišer
Druhotně vzniklé vřesoviště na bývalé dopadové ploše Tok, která je zároveň nejvyšším místem CHKO Brdy s nadmořskou výškou 865 m n. m., nemají v České republice svým rozsahem obdoby. Vřesoviště na dopadových plochách byla udržována mimoděk dopady munice a četnými doprovodnými požáry.
Autor: Bohumil Fišer
Řízené vypalování je jedinou možností, jak udržet rozsáhlá druhotně vzniklá vřesoviště na dopadových plochách, kde je významná zatěž municí, která tam dopadala téměř 90 let, a není tudíž možné použít jiný způsob rozrušení drnu, což vyžadují semenáčky vřesu. Životní cyklus vřesoviště je nějakých 25 let, kdy musí dojít k jeho obnově, jinak postupně zarůstá a odumírá. Řízené vypalování vřesoviště proběhlo v květnu 2016 v rámci simulace reálné situace při hasičském cvičení na bývalé dopadové ploše Jordán.
Autor: Bohumil Fišer
Samec zvláště chráněného druhu ještěrky obecné, který se proháněl po spáleništi dva dny po řízeném vypalování vřesoviště v rámci simulace reálné situace při hasičském cvičení v květnu 2016 na bývalé dopadové ploše Jordán.
Autor: Bohumil Fišer
Alianka je horská osmikilometrová cesta, kterou vybudoval kníže Josef Colloredo-Mansfeld, aby komunikačně spojil své obecnické lesy s nově přikoupenými lesy v okolí Padrtě a Strašic. Původně dostala francouzské jméno Alliance znamenající jednotu či spolčení. Žulové dláždění však provedla armáda, aby pásová technika nepotrhala cestu.
Autor: Bohumil Fišer
Vyhlídka z Jindřichovy skály, která ukazuje největší hodnotu CHKO Brdy, a tou je rozsáhlé území bez staveb, které nemá v České republice obdobu.
Autor: Bohumil Fišer
Zvláště chráněný druh kosatec sibiřský je pro CHKO Brdy typický. Ve velkých populacích se vyskytuje na dopadové ploše Brda (v nepřístupném vojenském cvičišti), na Hrachovišti a v okolí Padrťských rybníků.
Autor: Bohumil Fišer
Zvláště chráněný druh kuňka žlutobřichá v obranném postoji. Žába se do poslední chvíle schovává a používá vrchní tmavé zbarvení, aby splynula s okolím. Do obranného postoje, kdy ukazuje své barevné skvrny na bříšku, jde až při bezprostředním ohrožení a říká tím svému nepříteli, že je jedovatá. Pro kuňku žlutobřichou jsou v CHKO Brdy vyhlášeny i dvě evropsky významné lokality, Hrachoviště a Felbabka.
Autor: Bohumil Fišer
Hlavní věž zříceniny hradu Valdek, který patří k romantickým místům v Brdech, jež si oblíbili již vlastenci, jako byli Božena Němcová, Karel Jaromír Erben nebo věčný poutník a romantik Karel Hynek Mácha. Hrad postavil pravděpodobně ve 13. století rod Buziců, potomků legendárního Bivoje.
Autor: Bohumil Fišer
Dnes z Brd takřka zmizelý druh horského vláknitého lišejníku provazovky, který lidé v Podbrdsku používali pro vousy na šiškových figurkách strážce Brd Fabiána.
Autor: Bohumil Fišer
Zbytky odumřelých stromů a lišejníky porostlé smrky dodávají brdským lesům tajemný ráz.
Autor: Bohumil Fišer
Vojáky vystřídaly ovce a kozy na Vystrkově u Jinců. Pastva má za cíl obnovit teplomilné trávníky na bývalých obecních pastvinách.
Autor: Bohumil Fišer
Vypreparovaný skalní výchoz s reliktním borem a pro Brdy s typickým kamenným mořem v Přírodní památce Hřebenec v jižních Brdech.
Autor: Bohumil Fišer
Památný strom Hraniční buk v Teslínech je posledním hraničním stromem v Brdech stojícím na hranici rožmitálského a spálenopoříčského panství (dnes Plzeňského a Středočeského kraje). Jeho stáří se odhaduje na 300 let. Obvodem kmene přes šest metrů je nejmohutnějším bukem Středočeského kraje a jeden z pěti nejmohutnějších buků České republiky.
Autor: Bohumil Fišer
Buk dvoják na úpatí Třemšína starý cca 200 let, výška brány je 250 cm, šířka u země 170 cm. Vznikl pravděpodobně srůstem dvou boučků, které se do sebe zaklesly.
Autor: Bohumil Fišer
Kaplička postavená v roce 1771 těsně pod nejvyšším vrcholem jižních Brd Třemšínem, který se tyčí do výšky 827 m n. m. Spolu s Plešivcem u Jinců a Ždárem u Rokycan se jedná o místa pravěkých hradišť v Brdech. Třemšín je posvátným vrchem, kam se každoročně konají náboženské poutě. Na vrcholu stávala rozhledna. Na kapličce je nápis “Bohu chvála, králi úcta, vlasti sláva”.
Autor: Bohumil Fišer
Přírodní rezervace Chynínské buky nacházející se v jižních Brdech, kde je chráněna květnatá bučina. Ponecháním odumřelých stromů je vytvořeno mnoho nových domovů pro živočichy, od bezobratlých po hnízdní dutiny pro ptáky.
Autor: Bohumil Fišer
Pramenná část Litavky nad vodárenskou nádrží Láz.
Autor: Bohumil Fišer
V této části Litavky je možno vidět původní, mechy pokryté břehy neregulovaného koryta toku.
Autor: Bohumil Fišer
Rašelinná smrčina při ústí Pilského potoka do Pilské vodárenské nádrže, která byla historicky ohrožena odvodněním kvůli nešetrnému zásahu do koryta přirozeného vodního toku. Dnes je situace díky Povodí Vltavy napravená.
Autor: Bohumil Fišer