Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Město, kde najdete nejkrásnější středočeskou keramiku

Cestování

Série #světovéČesko / Máme pro vás tip, kam se vydat za nejúžasnějšími keramickými výrobky… do Berouna! Hrnčíři z tohoto královského města se svojí zručností proslavili již v době vlády Karla IV. Důkazem jsou mimo jiné hojně navštěvované hrnčířské trhy a muzeum věnované tomuto fascinujícímu řemeslu.

Beroun z Plzeňské brány foto: Středočeská centrála cestovního ruchu

Lokalita, v níž leží Beroun, byla v 11. století považována za jednu z nejrušnějších oblastí středních Čech, jelikož tudy vedla důležitá obchodní stezka z Prahy až do Bavor a také se jednalo o nejkratší a nejsnazší spojení mezi Prahou a Plzní. Ale nejen v dávné minulosti bylo Berounsko rušnou částí země. I nyní je cílem turistů, milovníků historie a také každého, kdo hledá odpočinek v náruči uklidňující přírody. Beroun je totiž doslova vstupní branou do dvou chráněných krajinných oblastí – Českého krasu a Křivoklátska. Osadu, z níž se město vyvinulo, nechal založit král Přemysl Otakar II. V době vlády krále Václava II. proběhla výrazná přestavba a vzniklo historické jádro, které se v hrubých rysech dochovalo dodnes. Při jeho prohlížení nezapomeňte prozkoumat středověké opevnění a dvě brány – Plzeňskou a Pražskou. Dalším důležitým činem Václava II. bylo udělení privilegií v roce 1303, díky nimž se stal Beroun královským městem a začal rychle prosperovat. Rozkvět trval i za Karla IV., kdy se výrazně rozvíjela řemesla, mimo jiné také hrnčířství. Od té doby je berounská červeně zbarvená a bíle malovaná keramika známá i za hranicemi města. O její výjimečnosti svědčí také to, že zůstala oblíbená až dodnes a proslavila Beroun jako město hrnčířů. S historií tohoto řemeslného umění se můžete seznámit v Muzeu berounské keramiky.

Za přívětivou a poklidnou atmosférou malého středočeského městečka se můžete vypravit také do Slaného.

Slaný | autor : Ladislav Renner | foto : fotobanka CzechTourism

Kronikář Václav Hájek z Libočan ve svém díle vypráví příběh o původu jeho jména – původní prastará osada se takto nazývala od doby, kdy byl v její blízkosti objeven slaný pramen. Slané na královské město povýšil pravděpodobně Václav II. na přelomu 13. a 14. století. Zajímavostí je, že místní přislíbili svoji věrnost Jiřímu z Poděbrad ještě dříve, než se stal králem. Značného hospodářského rozvoje se obyvatelé dočkali především za vlády Vladislava Jagellonského a také v počátcích panování Habsburků. Bohužel byl ale růst města zastaven v době pobělohorské, jelikož stálo na straně poražených. Jako jediné královské město bylo potrestáno tím, že bylo roku 1623 dáno do zástavy a o několik let později prodáno do dědičného vlastnictví šlechtickému rodu Martiniců. V poddanství zůstalo až do roku 1794, poté přešlo pod ochranu vrchnosti. O dávné slávě Slaného vypovídá zachovalé historické centrum a některé z pamětihodností jako gotický děkanský kostel sv. Gotharda, kostel Nejsvětější Trojice nebo Velvarská brána.

Slaný, kostel sv. Gotharda | foto : Středočeská centrála cestovního ruchu

Více tipů najdete na centralbohemia.cz.

Středočeská centrála cestovního ruchu

Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme vám si před vlastní návštěvou jakéhokoliv turistického cíle ověřit jeho dostupnost u provozovatele. I přes veškerá omezení ale podzim v Česku nabízí nespočet možností procházek i výletů volnou přírodou. Turistické tipy hledejte na kudyznudy.cz nebo se rovnou přihlaste k odběru Newsletteru redakce Kudy z nudy a dostávejte výběr toho nejlepšího každý týden do e-mailu! Využijte stávající situaci i pro objevování míst, která se pyšní značkou kvality Q udělovanou Českým systémem kvality služeb.

Ve spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism