„Myšlenky na ty, kdo pod vámi sní svůj věčný sen, dokážou okořenit atmosféru,“ vysvětluje studentka Kae Onová a rozvinuje si spací pytel ve středověkém kostele St Marys v Edlesboroughu asi 60 kilometrů severně od Londýna.
Kae, její tři přátelé a jejich pes Coco jsou fanoušky takzvaného „champingu“. Toto slovo vzniklo zkrácením anglických slov church (kostel) a camping. Praxe umožňuje získávat starým kostelům nějaké ty peníze. Za pronájem St Mary ?s a noc strávenou s netopýry zaplatí 50 liber (1450 Kč) na osobu a noc. Do nezvyklého prostředí, kde zájemci spí na hrobkách významných osobností pohřbených před staletími, dodává polní lůžka a spací pytle sdružení pro zachování kostelů, které St Marys spravuje.
Líbánky pod zemí a dovolená v ledu. 10 bizarních hotelů |
„Miluji to! Viděli jste stromy?“ říká další studentka Ling-po Čou, zatímco se Kae snaží na varhany zahrát árii z Fantoma opery. „Později se podíváme na horor, máme tady Vymítače ďábla,“ vysvětluje studentka archeologie, která je stejně jako její přátelé ve třetím ročníku na univerzitě.
Společně nervózně procházejí kouty svého dočasného bydliště. Student historie Ismail Abdirahman vystupuje na kazatelnu, aby malému společenství promluvil do duše, zatímco Ling-po Čou hledá na zdech staré nápisy. „Což kdybychom se o půlnoci prošli po hřbitově?“ ptá se. „Budu přitom myslet na ty bizarní obličeje tam nahoře,“ říká a ukazuje na kamenné sochy s groteskními hlavami, které zdobí klenbu.
Sdružení pro zachování kostelů spravuje 354 kostelů a 19 z nich nabízí v Anglii a ve Skotsku k nočnímu pronájmu. Kostely se vybírají po poradě s místními úřady. Ty na iniciativu většinou pohlížejí s nadšením, říká Neil Best, který má program na starosti.
Anglikánský kostel St Marys nebyl odsvěcen, ale bohoslužby se v něm slouží jen zřídka. Příležitostní hosté proto musí dodržovat jen málo pravidel, například vyvarovat se hluku. Dokonce je tu povolena konzumace alkoholu. „Samozřejmě se neopíjejte!“ vyzývá sdružení na svých internetových stránkách.
Až dosud nebyly zaznamenány žádné výstřelky a nocležníci se chovají v kostele s respektem, tvrdí Neil Best. Charitativní sdružení ujišťuje, že kostel zůstane místem rozjímání, klidu a míru. Konstatuje, že champing, který začalo nabízet v roce 2014, je jen poslední kapitolou tradice, která se neustále vyvíjí.
Pro japonskou studentku Kae Onovou je champing velmi zajímavý, skutečně cool. „Můžeme tu dělat, co chceme, třeba hrát na varhany,“ raduje se. V Japonsku by bylo nemyslitelné nechat lidi strávit noc ve chrámu, zdůrazňuje. Její čínská spolužačka Ling-po Čou o sobě prohlašuje, že je ateistka. Pokládá ale za smutné, že se kostel nevyužívá. S champingem však nalezl druhý život a přitahuje lidi, kteří obdivují jeho krásu, říká.
Strašidelné zvuky
Funkční plán má i svou strašidelnou stránku. „Byla to jedna z nejstrašidelnějších nocí, jaké jsem kdy strávila, ale v dobrém smyslu,“ říká studentka nazítří ráno. „Různé zvuky a mozaiková okna v noci budily hrůzu, jsou tady i netopýři, slyšeli jsme je lítat. Měla jsem strach jít na záchod, viděla jsem pavouky,“ doplnila Kae. Pokud jde o sousedství s mrtvými, studentům poněkud rušilo spaní. „Dívali jsme se na Vymítače ďábla, zhasli jsme světla. Je těžké na ně nemyslet!“ dodala.
