

Ve městě Dolisie popadalo z Apache na silnici bahno snad z celého Konga. Zadní brzda odmítla fungovat a ta přední také přestala spolupracovat. Ozubená kolečka jsou zanesená a přehazovat rychlosti je nemožné. Zajel jsem do myčky, kde kolo dostalo maximální očistu od čtyřech Konžanů za necelé dvě hodiny.
Autor: Tadeáš Šíma
Malá opička
Autor: Tadeáš Šíma
Po dvoudenním odpočinku jsem se vydal přes hory na západ až k oceánu do města Pointe-Noire.
Autor: Tadeáš Šíma
K asfaltu to mám ještě 220 kilometrů, rozhodl jsem se zapřít a zajet tento úsek co nejrychleji. Nakonec to jsou dva nekonečné dny, kdy jsem vyrazil před rozedněním a končil při západu slunce s přestávkami pouze na občerstvení. Naučil jsem se projíždět kaluže bez větších zdržení, ačkoliv to znamenalo mít neustále mokré nohy.
Autor: Tadeáš Šíma
Mapa cesty
Autor: Tadeáš Šíma
„Mám já tohle všechno vůbec za potřebí?!” Ptám se sám sebe. Když už zase sedím v sedle a dívám se do krajiny, tak si odpovím: „Jasně, že mám!”
Autor: Tadeáš Šíma
Hranice s Kongem tvoří jedna závora v džungli. V krámku mají pivo. Zvu celníky na krokodýlí ležák značky Ngok a stavím stan vedle policejní stanice. O kousek dál je řeka, kde v proudu smývám zaschlé bahno.
Autor: Tadeáš Šíma
V jedné louži narazím na kámen a padám do vody. Přední brašny vytahuji z metrové hloubky, ještě že jsou vodotěsné. To jsou narozeniny. Teď jsem mohl být pěkně doma a ládovat se chlebíčky se salátem a česnekovou pomazánkou.
Autor: Tadeáš Šíma
Za dva kilometry už prozírám. Jsou za mnou tři louže přes celou šířku cesty. První z nich byla půl metru hluboká. Na oba pláště se lepí kilogramy bahna. Před projetím kaluže zkouším hloubku svou sukovicí, kterou jsem si přivezl z Třešňáku. Vlastně je to násada od krumpáče.
Autor: Tadeáš Šíma
Skončil asfalt. Z gabonského města Ndendé je to padesát kilometrů na hranice s Kongem. Dnes mám narozeniny. Poprchává. „Bude to sranda,” říkám si, když opouštím silnici a vjíždím do pekla plného bahna. To jsem však ještě netušil, co mě čeká.
Autor: Tadeáš Šíma