Město žije
Archeologové v místech dnešního Řešova vykopali důkazy o osídlení vztahující se k neolitu. Zdá se, že šlo o oblíbené místo, ostatně zdroj vody, který zajišťuje řeka Wislok, je všeobecně základním předpokladem pro založení trvalého sídla. A splavnost je jen bonusem navíc. Řešov má, ostatně jako každé „správné město“, ve své historii devastující požár, hrad, léta rozvoje i úpadku.
Po dobu krátké německé okupace v létech 1941 – 1944 se oblast jmenovala Reichshof. Literatura popisující demografii Řešova se chlubí strmě rostoucí křivkou znázorňující počet obyvatel. Zatímco v roce 1910 tu bylo „sotva“ 23 700 lidí, v roce 2010 počet obyvatel vystoupal na 178 227. A nic nenasvědčuje tomu, že by růst byl u konce. Naopak letos dokončený odbavovací terminál malého, leč mezinárodního letiště Rzeszow-Jasiónka ukazuje na opačný trend. Jeho startovací dráha má 3200 metrů.
Pochodujte kolem města
Češi jsou nehorázně rozmazlení naprosto dokonalou sítí turistických značek o níž jsou ochotni se přít, že je nejlepší na světě. Přesto se ale zastavme alespoň na chvíli u těch řešovských. Celkem mají čtyři barvy a délku přes 300 km. Žlutá je nejdelší (120, 56 km) a v pěti trasách vede kolem celého města. Po zelené můžete pochodovat 100 kilometrů ve stopách generála Sikorského, nejkratší červená (39 km) odkazuje na plukovníka L. Lisa-Kuli a poslední modrá pojmenovaná „nížinná“ má na délku 42 kilometrů. Sice nejsou nasázeny tak hustě jako u nás, ale zkušený turista by zabloudit rozhodně neměl.
Řešov - historické náměstí
Happy EndV záplavě negativních zpráv, které média tak milují není divu, že našinec v podstatě neví o řešovském Festivalu optimistických filmů Happy end. Má sice svůj facebookový profil, ale v českých médiích aby optimistickou zmínku čtenář hledal se stejným úsilím jako pověstnou jehlu v kupce sena. Takže pokud si na svých cestách natáčíte a posléze stříháte filmy s happy endem, tak slyšte tuto dobrou zprávu: vítěz letošního ročníku získal 5 000 zlotých. |
Vzhledem k tomu, že práce na monumentu byly odstartovány roku 1967, tak nikoho nepřekvapí, že je v betonu zabudován voják a rolník. Celkový tvar vzbuzuje rozpaky – Poláci si na něj sice už zvykli, ale přece jen je občas nazývám „oslí uši“ a mnohým připomíná ženské genitálie. Pokud vám přijdou tyto dva tvary příliš daleko od sebe, podívejte se pečlivě na obrázek.
Rezervace Lisia Gora
Přírodní rezervace ležící na jižním okraji města vypadá jako příměstský lesík. Černé skládky na okraji jasně dokazují přítomnost většího osídlení, mokřadní rostliny indikují vysokou hladinu spodní vody, psí výkaly ukazují, že Lisia Gora je oblíbeným venčícím místem a odhozený prezervativ jasně naznačuje, že jde o terén oblíbený nejen pejskaři.
PSALI JSME: |
Ovšem ne všude je snadný přístup. Propletené větve křovisek a místy řádně podmáčená půda běžný pěší postup neusnadňují. Na druhou stranu je tady síť stezek určených pro příměstskou rekreaci. Na druhou stranu zarostlá „džungle“ části zdejších živáčků vyhovuje. Nejbohatěji jsou tady z obratlovců zastoupeni ptáci: ornitologové zaznamenali více, než 170 druhů. Od nenápadných pěvců, jakými jsou pěnice, až po dravce, jako jsou káňata či poštolky. Zdá se vám to málo? Tak zkuste vyjmenovat dvacítku druhů a uvidíte, jak rychle budete v koncích. Rozloha 65 ha je dost velká na to, aby sloužila jak rekreantům, tak byla jistým refugiem divoké přírody.
Další cestopisy z Polska si přečtěte na cestovatelském portále HedvábnáStezka.cz
