Netřídit ve Švýcarsku odpad? Porušení pravidel, musíte používat i speciální pytle, říká Češka

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Říká se, že silně emotivní situaci si pamatujeme stejně jasně, jakoby se stala před několika minutami. Tedy ano, vzpomínám si na ně naprosto živě. Aktuálně žiji ve Švýcarsku v Lausanne, kantonu Vaud, kde se mluví francouzsky. Před půl druhým rokem jsme s přítelem, dnes už manželem, pracovně vycestovali do Londýna. Co mi nejvíce ulpělo na paměti? U Londýna se mi bezmyšlenkovitě vybaví na jednu stranu neskutečný chaos a na druhou nespoutaná volnost a možnost dělat cokoli a dosáhnout čehokoli. Potom navzdory zimě odhalené kotníky, vyhýbání se chodcům napravo, diskomunikace na úřadech a celkovém začlenění do systému, ve kterém si člověk připadá v důsledku až bezvýznamně, v neposlední řadě neskutečná konkurence v každém ohledu. Příkladem - při podpisu smlouvy o pronájmu bytu. V jednu chvíli jste na obhlídce třicátéhopátého bytu, už nedoufáte, v duchu se modlíte, ať už je to ten pravý a o pět minut později přikládáte kreditku k platebnímu terminálu, abyste zaplatili deposit. Že byste měli čas cokoli probrat s partnerem/kamarádem? Neexistuje, není čas na rozmyšlenou, protože dalších deset lidí má o byt zájem a vás by čekalo další kolo obhlídek. A hlavou se vám prohání myšlenky typu: „Co když už nenajdu nic lepšího,“ protože kdokoli v Anglii bydlel, ví, jak jsou byty titěrné a sehnat něco za rozumnou cenu a velikost není jednoduché. Tedy jsme takové situaci řešili tak, že jsem běhala po bytech, v ruce držela mobil s audio Skype hovorem a s přítelem jsme se domlouvali doslova v přímém přenosu. Nikdy však nezapomenu na Shoreditch - alternativní, artová část Londýna, ve které jsme žili bohužel jen cca půl roku, jelikož týden po Brexitu následovalo přestěhování do Švýcarska. (Ne, nestěhovali jsem se kvůli Brexitu, nýbrž podnikání) Shoreditch byl mým workspacem. Jelikož je náš tým mezinárodní a všichni pracujeme z různých koutů světa, většinu času trávíme v co-work centrech, kavárnách nebo home-office. Shoreditch je naprosto dokonalé místo pro freelancery, za tu dobu jsme navštívila nespočet skvělých kaváren, kde mohl člověk sedět jak dlouho chtěl, měl přístup k internetu a dokonce i zásuvce. Na Londýně je úžasné to, že nespí, skoro “cokoli“ chcete, můžete mít ihned a nikdo se na vás ani divně nedívá, všechno je normální, možné, není zde hranic a pokud víte jak na to, můžete dosáhnout čehokoli.

Švýcarsko absolutně změnilo můj současný životní styl. Před dvěma roky jsem trávila víkend s notebookem nad prací v nějaké z londýnských kaváren nebo marketech a dnes si sobotu nedokážu představit v letních měsících bez turistiky a výšlapu do 3000 m. n.m a v zimě snowboardingu. Vyrůstala jsem v Železném Brodě na vesnici, tedy příroda mi vždy byla blízká, ale ve Švýcarsku jsme se s ní propojila hlouběji. Celkově jsem začala víc sportovat, pravidelně běhat, plavat a co je naprosto ulehčující, člověk tu netrpí na různé respirační problémy, tedy pro alergiky ráj na zemi. Oproti Anglii bylo náročné se usadit, získat veškerá potřebná povolení, zajistit pojištění, bydlení. Co však na Švýcarsku nesmírně miluji, je jazyková rozmanitost. Když od nás popojedete kousek dál do Bernu nebo Curychu, musíte zde ovládá švýcarskou němčinu v Ticinu pak italštinu a na jihovýchodě země réto románšťinu. Anglicky se bez problému domluvíte například v Curychu, Bernu nebo Ženevě. Zajímavostí je, že kousek od nás se nachází kanton Valais, který často o víkendech navštěvujeme a kde se potkávají dva jazyky - jedna část mluví francouzsky a druhá německy. Je toho opravdu mnoho, co člověka nabíjí doslova energií a motivuje ho neustále objevovat nové a nepoznané.

Denisa Juna (29 let) Denisa Juna se narodila v Jablonci nad Nisou, ale pochází z rodiny sklářů, města Železný Brod, proslulého tímto řemeslem. Před odcestováním do ciziny žila šest let v Praze. Současné povolání: CMO, spoluzakladatel mezinárodní PR agentury vystupující v České republice pod značkou PR CZECH a mezinárodně PYXIS.MEDIA

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazila? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Ve Švýcarsku se ctí tradice. Pravidla jsou jasně daná a nikdo je neporušuje, pokud ano, stává se nevítaným. Drobným příkladem, například třídění odpadu je tady naprosto běžné a musíte používat speciální pytle na odpad.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
V první řadě Česká republika je mojí rodnou zemí, mám v ní podstatnou část rodiny a jakkoli nemusím souhlasit s naší aktuální politickou situací, mám ji velice ráda a vážím si ji. Tedy vždy se budu do České republiky ráda vracet.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Kdykoli přijedu domů, čeká mě u rodičů, babiček, tetiček klasické kolečko králík, knedlíky, zelí, rajská, buchty... a to mi vystačí až do další návštěvy. Jídlo miluji, ale vaření není mojí silnou stránkou. Tohle by byla spíš otázka na mého manžela, který umí výborně vařit. Pokud máme společné posezení s přáteli, dáváme přednost lehčí kuchyni.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Švýcaři: „Aahh Česko-Slovensko?“ „Východní Evropa.“ „Praha.“ „Pivo.” „Vizionář Václav Havel.“

Sestra manžela před asi šesti lety zažila u doktora v Londýně kuriózní situaci: „Jo, vy jste z Čečny, to vy tam máte válku, to vás raději budeme očkovat.“

Moje osobní zkušenost z Londýna: „Aaa, Praha je krásná,” nebo „Vy jste součástí Ruska, ne?“

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Ve Švýcarsku se politika řeší na kantonální úrovni, kde je kanton ekvivalentem státu. Zajímavé například také je, že Švýcarsko je konfederací a pokaždé, když přijedeme do jiného kantonu, je to silně vidět v kultuře, architektuře a tak dále. Asi nejsilnější rozdíly jsou znatelné mezi francouzsky a švýcarsko-německy mluvícími. Také každý kanton má své vlastní zákony a zvyky, staví si na tradicích a důležité pro každého obyvatele je slušné chování, oboustranná pomoc a hluboký respekt. Například jsme se nikdy nesetkali s neochotou vést dialog.