Expediční tatrovka musela výrazně změnit své plány. Místo aby postupovala na sever, míří po tureckých silnicích na jih, směrem ke Středozemnímu moři. „Jeden z cestovatelů neustále sledoval internet, řešil věci kolem koronaviru a obcházel s tím ostatní. Nakazil je obavou, že se nebude moci vrátit do Česka. Byla kolem toho vzrušenější debata. Nakonec čtyři členové výpravy expedici opustili a odjeli domů. Vysadili jsme je na letišti v Karsu,” říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Marek Havlíček, jeden z otců projektu, který je na místě v Turecku.
Lidovky.cz: V Česku se teď nesmí vycházet na ulici bez roušky. Nosí Turci roušky či šátky kvůli koronaviru? A nemyslím teď konzervativnější turecké ženy, které bez šátku neopouští domov…
Dneska jsem se na to soustředil. Projížděli jsme osmdesátitisícovým Karsem, i menšími městečky a viděl jsem celkem jednu paní s rouškou na obličeji.
Lidovky.cz: Takže to nevypadá na nějaké velké koronavirové cvičení.
Jsme teď úplně na východě, u arménských hranic. V televizi je vidět, jak v Istanbulu dezinfikují městskou hromadnou dopravu. Včera jsme byli v restauraci a paní nám říkala, že už virus na Turecko dolehl a že spousta restaurací má kvůli němu zavřeno. Strach tady je. Když si pustíš v autě rádio, tak v každé větě to slovo zazní. Žádnou paniku tady ale nevidím.
  |
Lidovky.cz: Dneska měla expedice Tatra kolem světa 2 těžký den. Co se dělo na palubě?
Na expediční tým dolehla nejistota. Měli jsme tady deset cestovatelů, kteří s námi vyrazili na tuhle etapu. Jeden z nich neustále sledoval internet, řešil věci kolem koronaviru a obcházel s tím ostatní. Nakazil je obavou, že se nebude moci vrátit do Česka. Krize vyvrcholila dnes, byla kolem toho vzrušenější debata. Nakonec čtyři členové výpravy expedici dnes opustili a jeli domů. Vysadili jsme je na letišti v Karsu.
Lidovky.cz: Co teď budete dělat? Cestovat po severovýchodním Turecku?
Teď jedeme směr jih: nejdříve k hoře Ararat, pak k jezeru Van. Poslední týden jsme zažívali teploty pod nulou. Venku se nedalo pořádně pobývat. Všichni jsme nastydlí. Pojedeme po vedlejších cestách, chceme prozkoumat jih země, kde je teplo.
Lidovky.cz: Byl ten bod zlomu, který rozštěpil výpravu, neúspěch na turecko-gruzínské hranici, přes kterou vás nechtěli pustit?
Ano. Myslím, že kdybychom přejeli, tak krize nevygradovala. Dostali jsme na české ambasádě informaci, že 18. se zavírají hranice. V Ankaře jsem sedli do auta a jeli 1200 kilometrů prakticky nonstop. Ujeli jsme to za šestadvacet hodin. Termín jsme stihli, ale hranice už byla uzavřena. Strávili jsme tam celý den, nakonec vyšlo najevo, že se Turci a Gruzínci neoficiálně dohodli nikoho nepouštět už o den dřív. Celá ta nonstop akce byla zbytečná. Český velvyslanec v Ankaře se nám velmi snažil pomoci, stejně tak ambasáda v Gruzii, ale ani jejich intervence hranici neotevřela.
Lidovky.cz: To vypadá, že se o vás čeští diplomaté starali až nadstandardně…
Ano, jak ambasáda v Turecku, tak i úřad v Gruzii. Jsme jsme pravidelně ve spojení. Určitě palec nahoru. Bavíme se i o případných krizových scénářích.
Lidovky.cz: Máte signály, že expedici hrozí karanténa od místních úřadů?
Až na turecko-gruzínskou hranici s námi jela dvojice Čechů. Takový doprovod, cestovali passatem i se svým psem. Když jsme se nemohli dostat do Gruzie, tak se otočili a chtěli se vrátit domů. Zadrželi je turečtí vojáci, dali je do karantény.
NOMÁDI: Tatra kolem světa 2: Když posadíte rebela za volant expedičního speciálu |
Lidovky.cz: Máte o nich nějaké zprávy?
Ano, z karantény je pustili. Sedli do auta a jeli na turecko-bulharskou hranici, chtěli domů. Hranice už byla zavřená. Nemohli zemi opustit ani letecky, protože do Turecka přijeli autem. To zdejší legislativa neumožňuje. Pomohla ambasáda. Vyjednali pro ně výjimku a pomohli jim dostat do letadla i psa. Pan velvyslanec jim hodně pomohl.
Lidovky.cz: Vy neuvažujete, že zvolíte stejný scénář? Že expedici přerušíte, tatru zaparkujete v Turecku a pojedete všichni do České republiky?
Měli jsme cestu krásně naplánovanou. Věděl jsem, že v jednu hodinu se podívám doleva a uvidím vzácný kostel, že ve čtrnáct čtyřicet se otočím hlavu doprava a bude tam jezero a říkal jsem si, že to bude nuda. A že mě nic nepřekvapí. Strašně jsem se pletl. Ale o tom to cestování je. Sundat kalhoty, vrátit se domů a říct: Expedice Tatra kolem světa 2 skončila, zválcoval ji koronavirus, když auto jezdí, tým funguje a ještě je kam zamířit, to ne. Chtěli jsme lidi inspirovat.
Lidovky.cz: Takže plán je?
Měsíc, možná dva cestovat po Turecku. Pak se uvidí. Do Íránu určitě nepojedeme, tam je situace s postupem nákazy komplikuje čím dál víc. Dál jsme měli zamířit na Kavkaz. Doufám, že za dva měsíce se situace uklidní a pustí nás do Ruska a pak budeme pokračovat na východ.
Lidovky.cz: Auto funguje?
Dolaďovali jsme věci v nástavbě, hlavně prvních čtrnáct dní. Z „podvozkových” věcí nás trápila geometrie, což se projevovalo přehříváním dvou kol úhlopříčně. Upozornila nás na to diagnostika, kterou je auto prošpikované. Stačilo o zub posunout torzní tyč a bylo po problému. Prostě takové porodní bolesti.
