Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

NOMÁDI: Írán je pro turistu bezpečná a příjemná země, určitě se tam chceme vrátit

Nomádi

  6:47
Dá se do Mongolska dojet vozem, který sotva drží pohromadě? Ano. A dá se to zvládnou se dvěma takovými vehikly zároveň? Odpověď na tuto otázku v praxi poskytli cestovatelé z projektu „Se Třicítkou na krku”.

Postel na kolech dává obrovské množství svobody. Každý večer jen najdete místo s nejhezčím výhledem. Prostě hotel s milionem hvězd nad hlavou. foto: Se třicítkou na krku

Před dvěma lety se Česko stalo historicky poprvé místem startu Mongol Rally. Cílem závodu starých vozů je vlast Čingischána. Ve stopách závodníků v roce 2018 vyrazilo na vlastní triko a mimo oficiální pole závodníků i trojkové BMW z osmdesátých let a letitá Mazda RX-7. Na palubě bavoráka bylo sto kilogramů náhradních dílů a cestovatelská dvojice, která si říká „Se Třicítkou na krku”.

Lidovky.cz: Přijde vám normální vozit sto kilogramů náhradních dílů v osobním autě?
Upřímně, bez nich bychom nikam nedojeli. Takže v našem světě je to normální.

O pár set výškových metrů níž v Kyrgyzstánu je tráva zelenější, voda stejně...
Kaňon Charyn v Kazachstánu je jako malý Grand Canyon, jen svobodnější. Minimum...

Lidovky.cz: Z toho se dá usuzovat, že pro vás je opravdu cesta cílem samotným…
Ano, důležité je, že jedeme. To, kam jedeme, je až v druhé řádě.

Lidovky.cz: Jak jste se k cestování dostali?
Tak nějak samovolně a samospádem. Nejprve jsme jezdili na Balkán, protože tam bylo levně. Zalíbilo se nám to, takže jsme se pouštěli dál a dál. V Istanbulu jsme zjistili, že existuje Mongol Rally a že bychom si ji chtěli vyzkoušet. Takže jsme podnikli přípravnou cestu do Maroka, abychom si vyzkoušeli působení na jiném kontinentu a zda vydržíme tři týdny v jednom autě spolu. Vydrželi, takže jsem si řekli, že tři měsíce na cestě do Mongolska už dáme také.

Lidovky.cz: Kde na takové výpravy berete čas? Tři měsíce, na to je každá dovolená krátká…
Já jsem zrovna dostudovala, takže jsem odložila nástup do práce. Kluci si vzali neplacené volno.

“Se Třicítkou na krku” můžete sledovat na facebooku https://www.facebook.com/setricitkounakrku/, podrobný popis jejich cest najdete na profilu Vojtěcha Kubiše na serveru Autíčkář https://www.autickar.cz/clanek/vypis/user-greeny/144/

Lidovky.cz: Tímhle stylem hodláte pokračovat i do budoucna?
Tak nějak. 

Lidovky.cz: Auta, se kterými cestujete, si vybíráte cíleně, nebo si ony najdou vás?
Na první pohled to vozy poněkud za zenitem: Toyota Previa přezdívaná Panda, BMW s továrním značením E30 s transplantovaným motorem, mazda, která se válela před studentskými kolejemi bez motoru… Bavorák je srdcovka, první E30 si přítel koupil v prváku na vysoké (model E30 je tovární označení pro BMW řady 3 vyráběné v letech 1982 až 1991 - pozn. red.). Panda byla koupena jako závodní okruhové auto, ale nakonec podstoupila expedici do Turecka, kam nikdy nedojela. A mazda, to byl totální punk. Měli jsme kastli, která skutečně stála před kolejema a sehnat do ní motor už nebylo tak složité. Kluci jsou vzděláním strojaři a všichni sdílejí lásku k autům. V našem případě se to projevuje hlavně opravami vozů. To zabírá nejvíce času.

Lidovky.cz: Jakou nejhorší opravu jste na cestách podstoupili?
Když nám na bavoráku uletělo uprostřed Mongolska uložení zadního tlumiče - k místu je opravdu nešikovný přístup, který jsme navíc měli zaskládaný spací vestavbou. Takže jsme vyskládali ven kompletně celý zavazadlový prostor včetně oněch sto kilogramů náhradních dílů, vymontovali postel a pak bylo potřeba inspekčním okénkem doslova vykvedlat onen problémový díl. Z těch větších trablů bychom ještě zmínili prasklou karoserii a jedno ložisko.

Lidovky.cz: Jaká byla cena expedičních aut, když dojela do Mongolska? Záporná?
Ne, dojeli jsme s nimi zpět do České republiky. Obě auta dodnes jezdí.

Samarkand, jedno z největších měst Hedvábné stezky. Kromě starobylých...

Lidovk.cz: Neuvažujete o prostornějším dopravním prostředku, než je kombík? Třeba o dodávce?
Malá auta mají výhodu, že s nimi můžete parkovat všude, všude se otočíte. Je to vlastně obyčejné nenápadné auto. O dodávce uvažujeme. Víme, že až budeme mít dalšího pasažéra a k němu kočárek, tak se do E30 nevejdeme.

Cesty se starými auty

Lidovky.cz: Kde jsou podle vašich zkušeností nejšílenější řidiči? V Íránu, nebo v Mongolsku?
V Íránu se jezdí hodně rychle, dynamicky, rádi předjíždějí, cpou se do každé skuliny a přednosti moc neřeší, ale šoféři byli ohleduplní. Vlastně jsme neměli pocit, že by nás ohrožovali svým stylem řízení. Doprava je plynulá a pořád se jede. V Mongolsku rozhodně není takový provoz, ale tamní řidiči jsou podle nás horší a hlavně méně ohleduplní. Jsou schopní objíždět kolonu protisměrem, stepí a nakonec to skončí úplným kolapsem dopravy ve všech směrech.

Lidovky.cz: Kdybych hledal zemi zaslíbenou pro milovníka starých náklaďáků, kam mám vyrazit?
Írán je ta pravá destinace. Kvůli odříznutí tamní ekonomiky silnice brázdí stroje dovezené do země ještě za šáha, tedy před islámskou revolucí. Fotili jsme jako o život. Zajímavý je i vozový park v Rusku a v postsovětských státech, kde dominuje místní produkce a kde i nové náklaďáky vypadají tak nějak archaicky.

Lidovky.cz: Írán je teď téměř nedostupná země, kvůli koronaviru i kvůli přetahování s USA. Jaký jste měli z téhle islámské země pocit?
Je to nádherná země. A lidé jsou velmi pohostinní a vstřícní - lidé se o nás pořád starali a snažili se, abychom měli ten nejlepší dojem. I sami k sobě byli ohleduplní, je v nich zdvořilost. Pro turistu je to bezpečná a příjemná země, určitě se tam chceme vrátit. Zádrhel pro individuální cestovatele je, že při cestě autem musíte mít karnet. Vlastně je to pojistka, že tam to auto nenecháte. My jsme museli zaplatit přes padesát tisíc korun jako zálohu. Pak byl problém dostat ty peníze zpět, trvalo to skoro tři čtvrtě roku.

Lidovky.cz: Většina tuzemských cestovatelů, kteří míří hodně na východ, chce navštívit Pamir Highway. Stojí to za to?
Je to hodně silný zážitek. Ta krajina je úchvatná, nádherné výhledy. Projíždíte vysokými horami. Pro srovnání: pokud někdo byl na Lomnickém štítě, tak Pamir Highway vede ještě o dva tisíce výškových metrů nad jeho vrcholem. Přitom je to dostupné obyčejným autem.

Lidovky.cz: Potkávali jste tam turisty?
Často. Kromě cestovatelů s velkými off-roady jsme potkali polského stopaře, dva české cyklisty a také cestovatele z projektu Škoda 100 na cestách (více čtěte zde).

Kráter Darvaza aneb brána do pekla. V roce 1971 Sovětům začal unikat plyn z vrtu, a tak jej raději zapálili s vizí, že do pár dní vyhoří. Hoří doposud.

Lidovky.cz: Co by měl člověk určitě udělat, když s vlastním vozem překročí mongolskou hranici? Okamžitě jej odstavit a přesednout na koně? Mongolské rolety prý rozeberou auto do šroubkou…
V Mongolsku se roletě nevyhnete. Ale postupně ubývají, Mongolové asfaltují. Nakonec Mongolsko už nebude taková výzva.

Lidovky.cz: Kam teď?
Nad tím přemýšlíme. Kdybychom nebyli omezení časem, tak možností je spousta: Magadan v Rusku, přejet Afriku od severu k jihu. Z těch dostupnějších míst nám chybí kavkazské republiky bývalého SSSR. Ale uvidíme.

Lidovky.cz: A teď tradiční otázka z facebookových diskuzí: A kolik ta cesta do Mongolska stála?
Nebudeme počítat náklady na auta. Ale samotná cesta stála pro dva lidi 120 tisíc korun, za čtvrtletní dovolenou to zas není tolik. Mám kamarádku, která za stejné peníze na jela na tři týdny na nějaký exotický ostrov. Je to spíš o vůli.

Lidovky.cz: Vaší výhodou je, že máte v posádce lékaře. Co si zabalit do lékárničky, když jedu do Mongolska?
Léky proti průjmu a dezinfekci. To je základ. V Tádžikistánu jsme zjistili, že by se nám opravdu hodily sterilní jehly. Vypadalo to, že budeme potřebovat lékařskou pomoc a že dojde na zavodnění nitrožilně a místním jehlám jsme úplně nedůvěřovali. Nakonec na ně nedošlo.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!