Pátek 18. června 2021svátek má Milan 31 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Cestování

NOMÁDI: Jak jsme se rozhodli všechno prodat a začít žít v dodávce

Sledovat naše dobrodružství můžete na Instagramu salty_vanventures | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sledovat naše dobrodružství můžete na Instagramu salty_vanventures | foto: Vendula Žáková

Je to přesně rok, co jsme oslavovali můj nástup do nové perspektivní práce na Zélandu, plánovali jsme koupit dům a natrvalo se usadit. Zpět do přítomnosti, dnes je to měsíc a půl, co jsme oficiálně bez domu, práce a věcí a žijeme náš vysněný vanlife.

Získat místo v nadnárodním korporátu jako HR Coordinator byl pro mě obrovský úspěch. Musela jsem dennodenně dojíždět dvě hodiny do práce po státní dálnici 2, která je nejnebezpečnější dálnicí na celém Zélandu a to obzvlášť v zimním deštivém období. Marcel pracoval již pátým rokem jako důlní inženýr v jediném zlatém dole na Zélandu. V důlním průmyslu je provoz 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a tak měl naprosto odlišný pracovní režim než většina zaměstnání. 

Marci pracoval na jedenácti hodinové směny 9 dní v kuse a pak měl 5 dní volno. Práce to byla nesmírně náročná, na druhou stranu, za 5 dní volna se toho dá hodně stihnout, a tak když někdy nevycházelo počasí na Zélandu, zaletěl si zasurfovat za rodinou do Austrálie. Pak přišlo povýšení a změna pracovní doby od pondělí do pátku, ale jedenácti hodinové směny zůstaly.

Toyota Hiace Commuter

  • Motor: 3.0L Diesel
  • 4x4: Ne
  • Rok výroby: 1994
  • Spotřeba: 10l
  • Obsah nádrže na čistou vodu: 25l
  • Obsah nádrže na odpadovou vodu: 25l
  • WC, Sprcha: Chemická toaleta (používání jen v nejnutnějším případě), Solární sprcha na objem 30l
  • Vybavení kuchyňky: Lednice, kuchyňská linka s úložným prostorem, dvouplotýnkový plynový vařič, dřez

Moje každodenní dojíždění, práce v chemickém korporátu, která byla v rozporu se všemi mými životními hodnotami a nakonec i micromanagement ze strany mojí manažerky mi doslova sebraly životní energii a donutili mě zamyslet se nad tím, co mi opravdu dává smysl a jak nakládám s drahocenným časem. 

Marciho dlouhé pracovní dny „jen” s volnými víkendy nás po čase ždímali, cítili jsme se jako křečci v kole a my, kdysi super aktivní sportovci jsme měli problémy sebrat energii na jakoukoliv víkendovou aktivitu. Připomněli jsme si, jak je pro nás pro oba cestování nesmírně důležité. Znamená pro nás svobodu, volnost a ty nejšťastnější chvíle. Navzdory všem našim kamarádům, kteří se minulý a tento rok oženili/provdali, koupili domy a začali „pracovat na dětech”, my jsme ještě necítili potřebu se usadit.

Rozhodnutí skončit v práci, všechno prodat a žít minimalistický život v dodávce byl pro nás v podstatě strašně jednoduchý, protože se prostě jevil jako jediný správný. Prostě jsme jen dělali to, co nás vedlo ke štěstí a zanechali všeho, co nás od něj odvádělo. Na cestách jsme se potkali a chtěli jsme v cestování pokračovat. Chtěli jsme zažít tu svobodu a volnost zaparkovat, kde budeme chtít, po probuzení pozorovat východ slunce nad oceánem, jít si zasurfovat při západu a nasávat atmosféru zemí jako místní, ne jako turisté. Vanlife byla jasná volba.

Asi měsíc nám trvalo, než jsme udělali průzkum trhu a nastudovali všechny typy dodávek, které by splňovaly naše požadavky. Chtěli jsme určitě Toyotu, protože jsme už vlastnili Toyota Hillux a bylo to extrémně spolehlivé auto, plus jsme chtěli naftový motor, taktéž kvůli spolehlivosti a spotřebě. Poslední z našich požadavků byla vyšší střecha, abychom se v autě mohli postavit. Vybrali jsme nakonec Toyotu Hiace Commuter, která je vyráběna pouze s volantem na pravé straně atak ji najdete pouze na Novém Zélandu, Austrálii, Japonsku a Británii. 

Většina cestovatelů kupuje auta ihned po příletu v Aucklandu a proto jsou ceny aut dost přepálené. Věděli jsme, že si chceme auto od začátku předělat podle sebe a mít tak veškerý komfort na cestách, takže jsme se hlavně dívali na dobrý stav vozidla a málo najetých kilometrů. Nakonec jsme objevili dodávku podle našich představ na internetové aukci a protože se nacházelo v malé vesničce na jižním ostrově kam nikdo z turistů moc nejezdí, bylo to za velice výhodnou cenu. Dodávka byla z roku 1994, vlastnil ji jeden starý pán a sloužila k přepravě důchodců po okolí, takže měla najeto pouhých 130 tisíc kilometrů. Nechali jsme si ji přepravit trajektem k nám na severní ostrov a začali na ní usilovně pracovat.

Tohle je ona. VANDULA. Objevili jsme ji na jedné internetové aukci v zapomenuté...

Tohle je ona. VANDULA. Objevili jsme ji na jedné internetové aukci v zapomenuté části jižního ostrova. Nikdy jsme ji neviděli naživo, ale věděli jsme, že je to ta pravá. Po shlédnutí pár fotek v aukci jsme na její nákup kývli a nechali si ji dovézt k nám na sever Zélandu.

Lékařské špičky v kauze obřích pojistných podvodů. Hrozí jim až 10 let

Pojistky před soudem. Případem rozsáhlých pojistných podvodů se škodou zhruba... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Uznávaní doktoři „léčili“ neexistující zranění. V kauze tří stovek pojistných podvodů za 50 milionů korun je obžalováno...

Revmatoidní artritida může zkrátit život až o 15 let, varuje imunoložka

MUDr. Zuzana Humlová Ph.D. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Morové rány, pandemie tuberkulózy či cholery jako příčiny smrti medicína už takřka pohřbila. Nebezpečí ale číhá i u...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Izraelský protiraketový systém Iron Dome ničí rakety odpálené z Gazy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!