NOMÁDI: Mitsubishi L200 Rock Proof - cestou necestou, polem nepolem za památníky

„Tamtudy radeji nejezděte. Pracovaly tam těžké harvestory, je to úplně rozryté,“ říká lesní dělník na cestě vedoucí přes hřeben Bílých Karpat. Motorové pily se tady nezastaví. Jeden smrk za druhým jde k zemi. Mladé stromy, staré sotva třicet let, nezvládly nápor kůrovce. Každou hodinu se na nových pasekách otáčí lesní traktory. 

Jako by to byl rituál: spustí přední a zadní radlici a pak začne pracovat naviják. Obtěžkané několika kmeny se pak stroje kymácejí přes kořeny a pařezy vykáceného území k lesní cestě a mizí k provizornímu skladu dřeva. Nezpevněná svážnice, kde dešťová voda vymlela hluboké rýhy cik cak jízdní dráhou, podle toho vypadá. Výmoly, kameny, větve, hluboké louže. Pořád dokola. Na konci je to nejhorší. Jedna jáma plná hnědé tekutiny střídá druhou. Jsou rozeseté nastřídačku po cestě, která navíc stoupá. Hlína pod starými listnáči je vlhká. Vyhnout se není kudy. 

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Na palubě Mitsubishi L200 je kromě dvoučlenné posádky ještě vybavení na týden života mimo civilizaci, k tomu lednička, velký kanystr s vodou a na střešním nosiči robusní stan. Jenže ani tohle zelený pick-up nezastaví. Motor pod plynem trochu víc zahučí, auto se vlní, jak kola prozkoumávají dno výmolů po harvestorech. Jenže uzávěrky diferenciálů na obou nápravách a také uzávěrka na mezinápravovém diferenciálu spolu s redukcí dělají svoje. Auto je jako traktor kombinovaný s lunárním vozítkem. Houpe se ze strany na stranu, ale postupuje lesní cestou stále dál. Z místa řidiče se nezdá, že by L200 byť na malý okamžik ztratilo trakci. Nezdá se, že by se jen přiblížilo na dohled k hranici svých možností v terénu.

„Je to vůz, který bychom se nebáli poslat na expedici do Mongolska,“ říká Marek Vodička ze společnosti Mitsubishi Motors CZ, která má úpravu „na svědomí“. A technici se na pick-upu japonské automobilky vyřádili. V motorovém prostoru přibyl vzduchový kompresor, který slouží k uzamčení diferenciálu přední nápravy a zároveň se s ním dají v terénu dofukovat pneumatiky. Podvozek dostal „pancéřování“ – ochranné prvky pro ohrožené části. Nechybí boční ochrana prahů, zvýšený podvozek do terénu. Na korbě je lednice a také zásoba vody v kanystru se sprchou, což je v horkých dnech překvapivě příjemná vychytávka. Náplň vydrží minimálně na tři očistné procedury ve stylu mycího programu ponorkářů (rychlé namočení, namydlení bez vody a závěrečné opláchnutí, na vosk v tomto případě nedojde).

Pohoda na dálnici, otřesené okresky

Velká korba, na kterou se dá naložit těžký náklad a schopnost poradit si i mimo silnice. Tohle očekávali zákazníci pick-upů před léty. Teď chtějí i kultivované jízdní vlastnosti na silnicích, protože nikdo není zvědavý na od krajnici ke krajnici poskakující zjančené auto. A k tomu slušnou porci pohodlí v kabině. Jak je na tom Mitsubishi L200 Rock Proof? Část cesty vedla po největším staveništi Česka: brněnské dálnici D1. Na nových úsecích se původně pracovní auto chovalo jako osobák. Řidič ocení skvělý výhled z vyvýšeného posedu, cestující na zadních sedadlech dostatek místa. Pětistupňová automatická převodovka se chová předvídatelně. Auto po novém betonu pluje a výkon motoru je naprosto dostatečný na dodržování povolené rychlosti. On je tedy dostačující k udržování mnohem vyšší rychlosti, ale pak hladina paliva v nádrži klesá o poznání rychleji.

Po stopách Letecké bitvy nad Bílými Karpaty Ve špatný čas na špatném místě. Tak by se dal stručně popsat osud 20. perutě americké 15. letecké armády 29. srpna 1944. Jednotka letěla na samém konci proudu bombardéru, které mířily nad Moravskou Ostravu. Za pár minut ji z nebe doslova smazal soustředěný útok německých stíhačů. Sestřeleny byly všechny stoje 20.perutě. Pomníky americkým letcům jsou rozesety na moravsko-slovenském pomezí v krásné krajině Kopanic a Mitsubishi L200 v expediční úpravě jsme využili pro hledání stop masakru.  Více o bitvě čtěte ZDE

Staré úseky a rozbité silnice nižších tříd pak ukáží limity listových pér na zadní nápravě. O hrbech na silnici se posádka rychle dozví. Nicméně přes 350 kilometrů dlouhý přesun na východ Moravy při testovací jízdě zanechal na cestujících stejné následky jako jakémkoliv osobní voze. Po „hudební stránce“ si svůj part odehrají terenní pneumatiky s hrubým vzorkem a také hrb složeného stanu na střešním nosiči. Spotřeba byla necelých 12 litrů nafty na sto kilometrů (dálnice + okresní a místní silnice).

Hlavní benefity tahle úprava japonského pracanta ukáže, když kola opustí asfalt. Skvělé je boční vedení předních sedadel, které ještě vynikne právě při jízdě v terénu. Jak už bývá zvykem u tohoto typu automobilů, vůz má na silnicích poháněnou zadní nápravu. Přední se dá připojit za jízdy pomocí elektroniky na středovém tunelu (do rychlosti 100 km/h). Další režimy pro jízdu v těžším a ještě těžším terénu se volí při zastavení. Zdá se, že pákám připojování předního náhonu a redukční převodovky definitivně odzvonilo. Nahradil je jediný kruhový ovladač. Sbohem, bylo to s vámi fajn.

Bydlení na střeše

Když cestujete kulturní krajinou, můžete spát v hotelu nebo v motelu. Ale co když jste v divočině? Mitsubishi L200 Rock Proof skrývá odpověď na tuto otázku v podobě šedou plachtou krytého hrbu nad kabinou. Je to střešní rozkládací stan Kakadu od firmy ARB. Nabízí luxusní prostor pro dva dospělé a jako bonus nečekané výhledy. Subjektivně je spaní na střeše příjemnější, než v tradičním stanu. 

Možná v tom hraje roli pocit bezpečí, když je spáč vzdálen od země. „Stavba“ Kadadu, tedy spíš rozkládání, je jednoduchá. Stačí sundat krycí obal, roztáhnout hliníkový žebřík a s jeho pomocí stan rozevřít. Finální fáze je napnutí tropika pomocí kovových tyček. S trochou cviku se tato operace dá zvládnout v jednom člověku za deset minut. Předpokládá ovšem opakované výstupy na práh kabiny či zadní kola. Ze země jsou pro 174 centimetrů vysokého člověka některé komponenty nedosažitelné. Uvnitř je matrace. Spacáky a další propriety na spaní je pokaždé nutné nanosit z nákladového prostoru do stanu. A ráno zase zpět. V letních dnech nic nepříjemného. Na první pohled jednoduchou operaci může znepříjemnit déšť. Kempování v zimních měsících si v této konfiguraci nedovedu představit. 

Ostatně prodejce stanu Kakadu na svých webových stránkách uvádí, že je to model vhodný do teplejších oblastí s designem pro lepší cirkulaci vzduchu. Vtipné jsou kapsy po obou stranách žebříku, které dvoučlenné posádce slouží jako visutý botník. V kombinaci s „naboostovaným“ pick-upem nabízí Kakadu něco, na co cestovatelé slyší: možnost rozbít tábor prakticky kdekoliv. V bezpečné vzdálenosti od hlučících kempů či narvaných parkovišť. A bez obavy ze zapadnutí. Není nic příjemnějšího, než v letním ránu otevřít zadní čelo pick-upu, na této improvizované kuchyňské lince začít připravovat snídani a kochat se výhledem na louky a kopce kolem.