  |
Pro zemi, kterou dnes známe jako Španělsko, to byl přelomový rok. 3. srpna 1492 vypluly na Atlantik tři plachetnice. Velel jim Kryštof Kolumbus a dovedl je k břehům Ameriky. O osm měsíců dříve, přesně 2. ledna 1492 kapitulovala Granada, poslední muslimský stát na Iberském poloostrově. Pro obyvatelstvo vyznávající islám se nemělo nic změnit. Smlouva z Alhambry a s ní spojený dekret výslovně umožňovaly muslimským obyvatelům, známým jako mudéjares, nadále nerušeně praktikovat svou víru a zvyky. Nová moc však brzy začala „tlačit na pilu“.
Adamova velká cestaDva dospělí, malý chlapec a obytná dodávka. Jak se žije na pár metrech čtverečních v domku na kolečkách? Jak vidí země, které projíždějí? Adamovu velkou cestu můžete sledovat na Instagramu a také Facebooku ZDE. |
Už v roce 1499 vypuká povstání Alpujarras (1499–1501) soustředěné ve stejnojmenné venkovské oblasti. Další povstání přichází o šedesát let později a nakonec jsou Moriskové ze Španělska vyhnání. Kraj mezi mořem a hřebeny Sierra Nevada se vylidní a důmyslný zavlažovací systém vybudovaný Maury zanikne.
Terque
I dnes je region Alpujarras tak trochu stranou zájmu. Přitom je to škoda. Krajinu tady vymodelovala eroze do křivolakých strží. Z každého kopce je tu nádherný výhled korunovaný zasněženými špičkami nejvyšších hor na poloostrově. A každý vhodný kousek země je tu obděláván. Začínáme v obci Terque, kde je velké nové parkoviště vhodné i pro obytňáky (souřadnice 36.9825944N, 2.5955122W). V Terque vsadili na muzea: najdete tu etnografické a k tomu další tři expozice (více zde).
Navíc je vidět, že obec prošla na konci 19. století obdobím rozkvětu, po kterém zůstaly výstavní domy. Například Casa de los caballitos ukazuje, jak si estetika a vymoženosti Belle Epoque proklestily cestu i na španělský venkov. Výstavní zelenou vilu najdete hned nad zmíněným parkovištěm. Kdo se nebojí stoupat do prudkého kopce, může si v horních částech Terque prohlédnout skalní obydlí.
Ugíjar
Pokračujeme po silnici A-348 na Canjáyar, kde je obecní parkoviště s výlevkou pro karavanisty zdarma (souřadnice 37.0139494N, 2.7453614W). Chceme navštívit Ugíjar. Silnice stále stoupá, a i z kabiny auta nabízí oslnivé výhledy. V Česku by se Ugíjar řadil k nejvýše položeným obcím (má nadmořskou výšku 1400 metrů nad mořem), v Alpujarras je to jen průměr.
Expediční Weinsberg CaraBus 630 ME- obytná vestavba do dodávky Fiat Ducato - výkon motoru: 160 koní - počet míst na jízdu, na spaní: 4/3 - expediční výbava instalovaná ve společnosti Hykro (www.hykro.cz ): solární panel, měnič napětí, zdvojená nástavbová baterie |
Vyrážíme po červeně značené stezce Senda del Amor. Má necelých sedm kilometrů. Nejprve se vyškrábeme na kopec nad městem s vyhlídkou osazenou „Havlovským srdcem“, pak nás značka kolem vody dovede až k nevyužívanému aquaduktu a pak kolem nového zavlažovacího koryta procházíme mezi zahradami místních.
To, co Maurové před staletími zvládali jen pomocí gravitace, dnešní farmáři dohánějí čerpadly, gumovými hadicemi a betonem. Ugíjar je jedno velké zahradnictví.
Na konci výletu si můžete na Carretera de Almeria v jednom z místních podniků dát tapas a dobře vychlazené pivo. Objednáváme si 5 různých předkrmů a dvě nealkopiva. Jídlo je vynikající v čele se skvěle vychuceným kalamárem na česneku. To vše za 10 eur!
Pokud cestujete s malými dětmi, rozhodně na tuto trasu doporučujeme krosničku. S kočárkem je neprůjezdná.
I v Ugíjaru, hned po příjezdu do obce od hlavní silnice, je obecní parkoviště pro obytná auta. Jsou zde čtyři místa a k tomu zdarma výlevka a možnost nabrat čerstvou vodu. Turisty méně vyhledávané obce se tak snaží přilákat nové návštěvníky z řad karavanistů. Kdy se s takovým osvíceným přístupem setkáme v Česku?
„Hlavní město“ sušené šunky
Bílé městečko Trevélez leží na konci dlouhého údolí. Kdesi nad ním je nejvyšší hora kontinentálního Španělska, Mulhacén s výškou 3 482 metrů nad mořem. Právě dlouhý trychtýř údolí, které od Středozemního moře vede teplý vzduch a stoupá do hor Sierra Nevady stojí za zdejším hlavním byznysem. Tím jsou vyhlášené sušené šunky, které „vyrábí“ místní mikroklima.
„Jamón de Trevélez“ jsou všudypřítomné. V dolní, turistické, části obce, kde mají místní firmy svoje podnikové prodejny. Ve střední části, kde stojí sušárny s velkými okny, za kterými visí vysoušené prasečí kýty. I v horní, kde žijí místní obyvatelé a kde se v křivolakých .uličkách pro změnu na šňůrách suší jejich bílé pracovní oblečení. Jedí obyvatelé Trevelézu sušenou šunku? Vzhledem k příznačné vůni, která se neustále šíří ulicemi horního města, je to zřejmě nepravděpodobné.
Pro milovníky vysokohorské turistiky je Trevélez jednou ze vstupních bran na tůry v pohoří Sierra Nevada. Mimochodem, více podobných tipů včetně route planneru najdete na oficiálních stránkách.
