Nedávno jsem se v pozdních večerních hodinách opět ocitl na Letišti Václava Havla. Cílovou destinací byla tentokrát Paříž, hlavní město Francie, největšího státu Evropské unie. Důvod návštěvy byl prostý: navštívit kamaráda Thomase a užít si víkend jako pravý Pařížan.
Pohlednice z cest na větší mapě
Paříž, město módy, které je prošpikované romantikou a dominuje mu Eiffelova věž. Takovou atmosféru lze nasát z pohlednic a obrázků, které jsem rozeslal blízkým. Je to trochu klišé a vlastně se nabízí otázka: může vůbec Paříž nabídnout něco víc?
Odpověď se vznáší v samotné atmosféře města. Sláva a velkolepost Paříže se opírá o bohatou historii. O architektonické skvosty tu zkrátka není nouze. Právem si tedy Paříž vydobyla místo mezi „nej“ městy na světě. Neexistuje prakticky nikdo, kdo by neslyšel o klenotu, který se již po staletí blýská na řece Seině.
Obyvatelé Paříže jsou si toho plně vědomi a dávají to patřičně najevo. Rádi s vámi pohovoří v rodném jazyce. Patriotská řeč je vedená tak, aby lahodila sluchu, a zároveň je doprovázena četnou gestikulací rukou. O Francouzích se ví, že umí žít. Tak proč se neinspirovat zrovna tam? Má to háček. Paříž je jedno z nejluxusnějších a nejdražších míst na světě. Člověk, počítající svět na české koruny, si tuto skutečnost rychle uvědomí.
Čas strávený v Paříži je jako svátek, který si ročně přijedou užít miliony turistů. Paříž byla a je inspirací pro nejednoho umělce, nabídne vám prostor pro relax a poskytne zcela nový a svěží pohled na život. Většina lidí převezme motto, které si Francouzi pěstují po generace - La vie est belle. Vive Paris!
