Sláva a prosperita Petry jako města už dávno pominula, ale i dnes se jedná o jedno z nejkrásnějších archeologických nalezišť v Jordánsku. O jeho kráse svědčí i fakt, že v roce 1985 bylo toto místo přidáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a také se stalo jedním ze sedmi nových divů světa vedle Pyramidou Chitzen Itza, Macchu Picchu nebo Velké čínské zdi.
Město Petra vzniklo původně jako pohřebiště na rozhraní tří údolí Vadí al-Araba, přibližně tři hodiny jízdy od hlavního města Jordánska, Ammánu. Později se ale díky jeho strategické poloze na křižovatce karavanních cest stalo významným centrem obchodu. Město bylo dokonale chráněno přirozenými skalními hradbami a bylo vhodně ukryto v samotném srdci Šarských hor. Tyto skály pískovcového původu bylo velice jednoduché opracovávat, a proto byla většina obydlí vytesána přímo do skal.
Legenda o Mojžíšovi
Už ve starém zákoně byly objeveny první zmínky o Petře, kde nesla název Selá (toto slovo je původem z hebrejštiny a označuje skálu nebo kámen). Najdete zde legendu, jak Izraelité strávili 40 let putováním po poušti, až dorazili do Edomu. U jeho bran byl Mojžíš nucen od Boha, aby napojil své putovníky, a udeřil svojí holí do skály. Na tomto místě pak vytryskl pramen, který od té doby nese název Ain Misa.
V době největšího rozkvětu v Petře žilo více jak třicet tisíc obyvatel, často obchodníků, kteří využívali vhodné polohy města od nedalekého přístavu v Rudém moři a přístavů v Sýrii. To pak usnadňovalo obchody mezi Arábií, Mezopotámií a Evropou. Postupem času ale věhlas tohoto města začal upadat, až se zcela vylidnilo. Dnes je však Mekkou turistů a malého počtu beduínů, kteří stále žijí ve skalních příbytcích a jsou živi díky svým malým stádečkům ovcí.
Po průchodu vstupní branou dorazíte k Síku
Sík, tak se jmenuje úzká soutěska, která vás provede mezi skálami až před nejúžasnější budovu v Petře, před pokladnici. Tato soutěska je v některých místech velice úzká, a je možné se dotknout obou stěn oběma rukama zároveň. Impozantní je i její výška přes 200 metrů. Na počátku této soutěsky se nachází most s valem, který zabraňuje povodním, aby tato cesta nebyla zatopena.
Příbytky vytesané ve skále
V některých místech jsou dole u stěn vidět i malé kanálky, které sloužily k zásobování města vodou. Tyto kanálky byly odhaleny poměrně nedávno, až při dalších archeologických výzkumech v roce 1997.
Al-Chazneh neboli pokladnice
Hned potom, co vyjdeme z této úzké soutěsky, se ocitneme před pokladnicí (Al-Chazneh). Její umístění mezi skalami ji výborně chránilo před větry a jinými přírodními vlivy, a proto se dochovala ve velice dobrém stavu dodnes. Byla vytesána do pískovce a původně měla sloužit jako hrobka pro nabatejského krále Arety III.
Rada na návštěvu:Vstupné do areálu je poměrně hodně vysoké. Pokud přijedete do Jordánska a ten samý den budete chtít navštívit Petru, bude vás vstupenka stát neuvěřitelných 2400 Kč. Pokud ale jednu noc předtím přespíte v Jordánsku, bude tento vstup „pouze“ 1500 Kč. |
Vnější strana pokladnice byla propracována do velice malých detailů a vyzdobena sochami znázorňujícími některé z bájných bohů, jako například Herakla nebo bohyni Tyché.
Stavba není tak vysoká jak okolní skály, ale přesto měří úctyhodných 43 metrů a je široká více než 30 metrů. Její stavba započala přibližně 100 let př. n. l. a trvala více než 300 let. K této pokladnici se váže i mnoho legend. Jedna z nich vypráví o tom, jak bohatý egyptský kupec ukryl své zlato do urny u stropu pokladnice. Poté se mnoho lidí snažilo tento poklad získat, a proto házeli na tuto urnu oštěpy, nebo dokonce stříleli. Poklad však neobjevili a pokladnici pouze poškodili.
Divadlo
Kolem začátku našeho letopočtu vzniklo i v Petře první divadlo, které vytesali do skal původní obyvatelé, Nabatejci. Zprvopočátku toto divadlo mělo přes 40 řad s kapacitou více než 3 tisíce diváků. Římané ho později ještě rozšířili, a pak jejich hry mohlo sledovat až 8500 diváků. Ve 4. století však Petru zasáhlo silné zemětřesení, divadlo bylo silně poškozeno a nikdy už nebylo opraveno do původních rozměrů. Kameny byly pak využity na výstavbu jiných staveb v Petře.
Ad-Dér – klášter
Procházkou mezi úzkými skalami, asi 3 km od centra města, dojdete k další unikátní stavbě, Ad-Dér, neboli klášter. Celá cesta je lemována prodavači suvenýrů, nebo pokud by na vás cesta byla příliš náročná, můžete si zde pronajmout oslíka, který vás sveze. Tato stavba je velice podobná pokladnici. Je dokonce ještě větší, je vysoká 45 metrů a široká více než 50 metrů.
Malby na podlaze
Její původní účel byl také podobný jako u pokladnice, vznikla jako hrobka. Bohužel nyní se do této stavby nepodíváme, pouze zvenku můžeme obdivovat krásnou výzdobu několika křížů, podle kterých dostala tato stavba název. Nedaleko tohoto kláštera je možné vystoupat na malých vrcholek, kde získáte nádherný výhled na tuto stavbu i do širokého okolí. Pak se dole můžete občerstvit v lokálním bistru nebo si dát pro správné zrelaxování jordánskou Šíšu.
Cesta ze středu starobylého města zpět ke vstupu může být dvojí. Buď klasickou cestou úzkou soutěskou Síd, nebo to můžete zkusit obejít. Bohužel, jak jsme zjistili, tato cesta není nepříliš vhodná a pohodlná, na mnoha místech byla díky lednovému počasí zaplavena vodou. Na druhou stranu budete úplně mimo veškerý turistický ruch. Sami mezi velice přátelskými beduíny, kteří si neřeknou za každou radu nebo pomoc o bakšiš. Petra je nádherné místo se spoustou zajímavých zákoutí, které si zaslouží delší než jednodenní návštěvu.
Další cestopisy z Jordánska si přečtěte na cestovatelském portálu HedvábnáStezka.cz
