Diani Beach, perla afrického pobřeží
Když jsme vyjeli z Mombasy na jih, čekal nás převoz přívozem. Jedná se o lodě, které jezdí sem a tam prakticky neustále. Lidé se na druhou stranu jen tak nedostanou, pokud nechtějí velikou oklikou. Výhodou je, že lidé to mají zdarma, platí se jen za auto. Když se paní u pokladny na nás podívala, zhodnotila cenu dle výšky na 120 KSH, což je asi 30 Kč. Pak už stačilo na loď najet a za 5 minut se odplouvalo na superkrátkou trasu, něco kolem 100 metrů.
Dále jsme pokračovali asi 50 km na jih. První cedule nás již naváděly na Diani Beach, kde jsme nakonec zůstali 2 dny. Takové pláže jsme opravdu nečekali, nádhera, jako někde v Karibiku. Široké dlouhé bílé písečné pláže a jeden resort vedle druhého. Ale lidé? Skoro nikdo tam nebyl. Pravděpodobně byli všichni zalezlí v hotelových areálech. Nutno připomenout, že východní pobřeží Indického oceánu je specifické především velmi silným odlivem a poměrně mělkým mořem. Proto je většina míst po odlivu zaneřáděná přírodními zbytky a moře je klidně 1-2 km daleko. Alespoň tak to máme vypozorované. Tady ale moře po odlivu neztrácí nic ze své přitažlivosti. Řekl bych, že vedle ostrova zapsaného na seznamu UNESCO, Mosambique Island v Mosambiku, kam také opět míříme, se jedná o jedno z nejhezčích míst pro koupání.
Opomíjená rezervace nedaleko Mombasy
V knižním průvodci jsme se dozvěděli, že zde existuje malá přírodní rezervace Shimba Hills, která je prý nezaslouženě opomíjena. Protože máme rádi takové informace, předpokládáme, že uvidíme něco jiného než ostatní, bylo rozhodnuto. Pojedeme do Nairobi, ale vezmeme to po špatných cestách a přitom navštívíme tuto rezervaci. Hned u brány nám přišlo, že se pokladník těžko smiřuje, že ho někdo vyrušil z příjemně zaběhnutého klídečku. Seděl na židli, opřený o zeď a pochrupoval.
Aby ne, společnost mu dělal jen hlasitý hluk z nitra parku. Znáte to, takové to hvízdání, pískání, cvrlikání a praskání. Jaké bylo ale jeho překvapení, když jsme vyžadovali slevu, místo 55 USD jsme chtěli cenu místní a tak mu nic jiného nezbylo a dal nám ji. Stálo nás to jen 20 USD. Parkem prochází jedna hlavní cesta a řada odboček. Několik jsme jich vyzkoušeli, ale celkově jsme narazili jen na dva motýly, dva ptáky a 4 opice, kterým zachutnaly slupky z našeho ananasu. Příroda je samozřejmě prvotřídní, ale to je všude. Naše zhodnocení bylo proto odlišné, než v průvodci Lonely Planet. Abychom ale parku nekřivdili příliš, možná to byla náhoda, že se nám nepodařilo žádná jiná zvířata spatřit.
Podpora dětí v Africe a setkání
Již velmi dlouho podporujeme 4 děti v Africe. Tři z nich žijí v Ghaně a nám se je podařilo navštívit během expedice ALL AFRICA 2012, když jsme cestovali po 11 západoafrických státech. Tuto podporu zprostředkovává organizace Humanitas Africa. Protože dámu, která to celé řídí, osobně znám, neměl jsem problém s důvěrou, a když jsem mířil do Ghany, nabídnul jsem převoz nějakých věcí pro tuto školu.
To se podařilo a při té příležitosti jsme námi podporované děti navštívili. Bylo to neuvěřitelné setkání, celá vesnice naší návštěvou žila a atmosféra byla proto nepopsatelná. Nyní jsme v Keni již potřetí a konečně se nám podařilo najít školu, do které chodí „náš“ Denzel. Naše podpora vždy spočívala spíše v zaslání částky a přijímání nějakých dopisů nebo výsledků ze školy. Strašně jsem se styděl, že nejsme aktivní, nesnažíme se komunikovat apod. Prostě to je problém asi většiny podporovatelů. Nyní jsem si to trochu vynahradil.
Navštívili jsme jeho školu a milý Denzel Kagiri Nyambura nám udělal opravdu prvotřídního průvodce po jeho škole. Nestyděl se, byl bezprostřední a veselý. Byli jsme z něho opravdu vedle, a tak když padla otázka, co by si přál, bylo jasné, že mu jeho přání splníme. Řekl, že už nemá kolo, protože ho věnoval mladší sestře, a tak jsme ho naložili do auta a jelo se do obchodního domu. Vybral si kvalitní kolo a byl z něho opravdu nadšený. Přidali jsme k tomu ještě pár drobností pro něj i jeho sestru. Největší radost měl z míčků od firmy atl.cz, psacích potřeb od firmy origo.cz a z pytle bonbónů které věnovalo informační centrum Špindlerův-mlyn.com. Protože pozítří začínají ve škole prázdniny, děti školu gruntovaly, lezly po kolenou a místní kuchařka jim připravovala oběd. Celkový dojem z této školy byl velice pozitivní.
Z Nairobi odjíždíme do Ugandy, Jižního Súdánu a Konga
Jsme nyní dva dny v Nairobi a to z jediného důvodu. Máme od poslední expedice nějaké problémy s autem. Nechtělo se nám platit kolem 80 000 Kč, na které to spočítal značkový servis v Nairobi, a tak jsme si náhradní díly přivezli z Čech. Dnes by mělo být auto opravené a cena by mohla být asi o 80 % nižší. Tak uvidíme. Při té příležitosti jsme udělali další nezbytnou údržbu, vyměnili jsme brzdové destičky, oleje a filtry, posvařovali nějaké rozlámané části auta a další drobnosti.
Naše následující trasa by měla dle našeho plánu vést přes Ugandu, Jižní Súdán, Kongo, Malawi, Tanzanii, Zimbabwe, Zambii, Mosambik, Svazijsko, Lesotho a auto bychom měli nechat na pár měsíců v JAR. Máme velmi drahá víza také do Středoafrické republiky nebo Čadu, situace zde je ale prý velmi vážná, a tak to pravděpodobně nebudeme riskovat. Další rizikovou oblastí je určitě Jižní Súdán, máme ale čerstvé informace z několika zdrojů, že by měl být jih a západ v pořádku, naopak se nemáme pokoušet o sever a východ, kde se prý tvrdě bojuje. Máme v místě jednoho kamaráda, který zde pracuje a ten nám dal kontakt na důležitého člověka z jednotek UN, na kterého se můžeme v případě potíží obrátit. Takže se hned cítíme lépe.
Moc rádi se o naše zážitky podělíme i v následujících reportážích, otázkou ale je, zda dokážeme najít internetové připojení. Je proto pravděpodobné, že následující reportáže budou nepravidelné, přesto čtenáři, které naše expedice zajímá, o nic nepřijdou. Reportáže obohatíme o konkrétní technické informace, které mohou být prospěšné pro další cestovatele. Na webu alexandrbilek.cz v sekci expedice2014 je mapa, kde lze téměř online sledovat, kde se naše auto nachází, komunikujeme taktéž přes facebook nebo blog. |
