Železniční síť v Albánii není nijak hustá, ale spojuje většinu hlavních měst země. Vlaky se většinou vydávají na trať brzy ráno a po většině tratí jezdí pouze jednou denně. Když jsme jeli z hlavního města Tirana do města Vlore na jihu země, vyjížděli jsme o půl šesté ráno a cesta nám zabrala asi šest hodin. Dálka je to přitom srovnatelná se vzdáleností mezi Brnem a Ostravou.
Pohlednice z cest na větší mapě
Nejluxusnější, s čím jsme se lze albánské železnici setkat, jsou vyřazené německé vagóny, o něco starší jsou vyřazené italské vozy a nejstarší jsou staré francouzské vagony, které určitě ještě pamatují dobu parních lokomotiv. Všechny jsou ale více méně pohodlné a místa je v nich dost. Pro našince je milým překvapením, že je táhnou československé lokomotivy řady T669.1 "Čmelák", dodané ČKD Praha mezi lety 1968 a 1991.
Chybí okna, nechybí atmosféra
Velmi oblíbenou zábavou místních dětí je házení kamenů do oken projíždějících vlaků. Z toho důvodu je většina oken vysklených, což je ale v letních měsících vůbec nevadí, neboť to zajišťuje neustálý přísun čerstvého vzduchu.
Co ale albánské železnici nechybí, a co naopak mnohé "vyspělé" železniční sítě s moderními klimatizovanými jednotkami postrádají, je atmosféra. Staré československé lokomotivy táhnoucí vyřazené vagony po krásných tratích, průvodčí v uniformách trhající ručně vyplněné a orazítkované jízdenky, svátečně ustrojení cestující, to vše přispívá k pocitu, že jízda vlakem zde ještě neztratila své kouzlo.
Pohlednice z cestPohlednice z cest je rubrika serveru Lidovky.cz. Přinášíme vám v ní zajímavé postřehy a střípky z našich cest. Ukážeme vám netradiční česká i světová místa. Hlavně ta, která stojí za návštěvu! Příspěvky budeme postupně zveřejňovat. |