Úterý 5. listopadu 2024, svátek má Miriam
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Poslanci v Keni berou i 300 tisíc a korupce je tu horší, říká Čech

Češi v cizině

  7:00
Jan Novotný v Keni pracuje jako dobrovolník. Jako učitel poznal, že africké děti škola baví a dobře vědí, že studium je pro ně jediným východiskem z chudoby. Nejvíce překvapený byl v Keni z přístupu k bělochům. „Muzungu, tedy běloch je téměř synonymem pro peníze a každý den mě žádá několik lidí o peníze, jídlo, mobil, fotoaparát. Musím vysvětlovat, že opravdu žádný stroj na výrobu peněz nemám,“ říká. Server Lidovky.cz přináší další díl seriálu Češi v cizině.

Jan Novotný foto: Archiv Jana Novotného

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přistěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Velké množství všudypřítomných lidí, zejména dětí (průměrný věk keňské populace je 18 let). Lidé běžně chodí denně velké vzdálenosti do práce či do školy (i 10 km). Také obvykle nakupují, pracují či relaxují venku. Proto jsou ulice doslova obležené lidmi.
Dále to byl fenomén ''muzungu'' (běloch). Lidé mě zdravili, mávali a pokřikovali na mě. Být pozdraven od muzungu je pro domorodce velká čest a zážitek. Muzungu je pro mnohé domorodce něco jako zástupce Boha na zemi. Studenti se ve škole, kde jsem učil, zpočátku styděli, obávali a po několika dnech začali zkoumat, zda vlasy, vousy či chlupy jsou pravé. Muzungu je téměř synonymem pro peníze a každý den mě žádá několik lidí o peníze, jídlo, mobil, fotoaparát. Musím vysvětlovat, že opravdu žádný stroj na výrobu peněz nemám. A když mám od rodiny či přátel nějaké prostředky, tak nemohu rozdávat přímo, ale přes diskrétní prostředníky na konkrétní účely (například přímo zaplatit školné), protože by to pro mě mohlo znamenat bezpečnostní riziko. Protože působím na střední škole, musím zmínit ještě jednu důležitou věc: studenty škola nesmírně baví a do školy chodí rádi. Nejoblíbenějším koníčkem je zde studium. Studenty nejvíce baví matematika následovaná přírodními vědami. Studenti jsou zde velmi motivovaní a ví, že dobré vzdělání je jejich jediná cesta ven z chudoby.

Kdo je Jan Novotný?

Vystudoval Mezinárodní vztahy a hospodářskou politiku na Masarykově univerzitě.  Týden po státnicích (v lednu) odjel do Keni, kde působí jako dobrovolník – učitel. Do dubna tam vyučuje předmět Business Studies na Gitugu Secondary School (80 km severně od Nairobi). V roce 2012 studoval jeden semestr v Norsku na University of Bergen. Pracoval pro Letiště Brno, a.s. v marketingu, monitoroval studentské projekty či byl hlavním vedoucím letních táborů. Rád cestuje (Evropa, Turecko, Brazílie) a sportuje (nejraději hraje lední hokej a fandí Kometě).

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Narazil jsem s plánováním a důvěrou. V Africe se téměř nikomu nedá věřit a všichni podávají zkreslené informace (zejména o vzdálenosti a čase). Pokud je řeč o penězích, chtějí bělochy ošidit. Pokud potřebujete nějakou informaci, tak jednoduše nemají takový přehled jako v Evropě. Dalších odlišností byla dlouhá řada - v Africe nejsou jízdní řády. Když jsem někam jel, vždy jsem přijel výrazně později, než jsem plánoval. Kolegyně učitelky nechápaly, jak jsem si mohl dovolit zeptat se těhotné manželky ředitele, kdy očekává potomka. Přestože bylo teplo a chtěl jsem chodit do školy či do kostela v kraťasech, ''byly mi doporučeny'' dlouhé kalhoty. Divili se, že pohřbíváme na hřbitovy a obřady jsou relativně krátké. V Keni se pohřbívá na zahradě a pohřeb je velmi velká a významná společenská událost. V Keni se často jí, dokud je co jíst. Bylo nemožné vysvětlit, když jsem neměl hlad, že prostě jíst nechci. Jako trest pro studenty, kteří nebudou mít zapsané poznámky, mi bylo doporučeno poslat je ven ze třídy. Nechápal jsem a řekl, že to by u nás byla pro studenty spíše odměna. To zase nechápala kolegyně. Dále nechápali, proč nechceme být tlustí. Proč v neděli chodí jenom málo lidí do kostela. A proč nás nebaví škola.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Chci žít v Česku. Mám tam rodinu, přátele a cítím se tam doma. Už na mě čeká spousta práce, chci se pustit do několika projektů. Nicméně mám moc rád cestování. Rád cestuji na západ za inspirací a vzděláním. A v posledních letech i na jih a východ. Asi, abych si vážil více toho, jak skvěle vše funguje v ČR. Od zdravotnictví, přes dopravu až po politiku. Dříve jsem si myslel, že to u nás moc nefunguje. Nicméně realitou je, že v drtivé většině světa je vše na výrazně nižší úrovni.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Užívám si zde zejména tropické ovoce, které je velmi kvalitní a levné. Občas mi chybí klobása, salám či obecně dobře skladované a zpracované maso. Protože jsem míval po konzumaci místního masa zdravotní problémy, rozhodl jsem se jej nejíst. Jednou mě zástupce ředitele pozval na ''african sausage''. Bohužel to nebyl žádný salám českého typu, ale kozí žaludek plněný (nejenom) mletým masem. Vaření zde není úplně jednoduché. Vaří se na ohni (i ve škole) a suroviny jsou velmi omezené. Připravil jsem například bramboráky. Moc jim chutnaly a ptali se, zda je to tradiční způsob přípravy brambor. Mám zde velké zásoby slivovice. Hned první večer jsem nabídl kamarádovi, moc mu zachutnala a složitě jsem mu musel vysvětlovat, že to není dar pro něj, ale nutnost pro moje zdravotní účely.

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Děti nemám. Mými dětmi jsou zde studenti, kteří se rádi učí česká slova. Také učitele jsem naučil základní pozdravy. Je moc příjemné, když mi lámanou češtinou přejí dobré ráno. Několik studentů jsem naučil zpívat ''Hodně štěstí zdraví'' a přání v češtině, a poslal tátovi videodárek k narozeninám.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Většinou řeknou, že o Česku slyšeli, ale nic konkrétního neví. V Keni až fanaticky sledují evropský fotbal, zejména Premier league, proto téměř každý zná Petra Čecha a někteří ho dokáží spojit s Českem. Jeden farmář vzpomínal, že z Československa byly ty nejkvalitnější mačety. A ředitel školy rád s úsměvem vzpomíná na Jana Kollera.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se tamní kultura od té naší?
Vzhledem k tomu, že po návratu budu pracovat jako asistent poslance, snažím se keňskou politiku sledovat a porovnávat s tou naší. Sleduji pouze omezeně skrze noviny, televizi a diskuze s přáteli. Kdo propadá beznaději ohledně české politické scény, doporučuji exkurzi do Keni či jiného afrického státu. Zjistí, že to u nás vlastně funguje relativně dobře. Je zde všudypřítomná korupce, klientelismus, byrokracie. Keňští politici jsou ve srovnání s českými velmi dobře placeni. Jejich platy jsou několikanásobně vyšší než v České republice (například poslanec cca 300 tisíc korun/měsíc). V přepočtu na kupní sílu to jsou diametrálně odlišné částky. V politice řeší jiné problémy než u nás. Největším politickým tématem je nyní bezpečnost. Dále pytláctví, chudoba, vzdělání, korupce či rozvoj. Během mého pobytu byl národní sjezd ''orange party'' s názvem ''ODM'' – nejsilnější opoziční strany. Poražená frakce nesouhlasila s výsledky vnitrostranických voleb a domluvila násilníky. Ti vtrhli na kongres, převraceli stoly, židle a vyvolali chaos. Sjezd byl proto zrušen.

Autor: