Praha je plná Rusů a hnusných stánků, říká česká emigrantka

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo, když jste se do vlasti vracela?
Jsou to tři návštěvy - první po čtrnácti letech, v roce 1982, zrovna zemřel Brežněv. Vůbec nic se nezměnilo. Všude stejné fotky, Husák a Brežněv v objetí, holubice míru a prázdné výlohy. A v našem bývalém domě ve schránce ještě vyzvání na vyzvednutí si telefonního seznamu. Další návštěva byla v prosinci 1989. Stála jsem na Hradě, při volbě prezidenta Havla. Nádhera. A návštěva u příležitosti natáčení jednoho dokumentárního filmu 2012, kdy mi u Staroměstského náměstí nerozuměl ani jeden číšník v kavárně - samí Rusové, Ukrajinci, menu v azbuce, tím jsem nějak s Prahou skončila.

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodla, že už v Česku nezůstanete?
Do roku 1989 bylo jasné, že to nepůjde. Do roku 1991 jsem byla v Anglii a Austrálii, v roce 1992 jsem přijela do Prahy a změna byla k neuvěření. Velmi rychlá komercializace, hnusné stánky s babuškami a padělanými čepicemi, Karlův most narvaný brakem. V Rakousku jsem u Zelených, najednou mi lidé říkali, že jsem bolševik. A pak přístup k ženám. Jsem zvyklá na rovnoprávnost. Takže mi říkali, že jsem feministka a ptali se, jestli vůbec umím vařit. Věděla jsem, že tam už nepatřím.

Lidovky.cz: Co vám na Češích nejvíc vadí?
Materialismus, absence morálky v každodenním životě, tedy ne jen v politice. A teď ty pochody neonacistů a takzvaných slušných lidí. A ti čumilové s hamburgerem a kočárkem, kteří čekají na bitku nácků s Romy. Byla jsem na demonstraci v Budějovicích, nevím, co by se dělo, kdyby v Čechách žilo tolik cizinců jako třeba tady ve Vídni, kde je každý pátý imigrant, spousta muslimů...

Lidovky.cz: Jací jsou podle vás čeští muži?
Různí. Trošku moc macho, očekávají, že žena přijde z práce a začne vařit. Ale i plní humoru, člověk se s nimi zasměje. A je tady pořád něco, co nás spojuje, společné kořeny. Ale nejlépe si rozumím s těmi, kteří žijí v zahraničí, máme společné zkušenosti.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi? Jsou Češi slušní?
O Rakušanech se říká, že mají radši psy než děti, to platí u starších lidí. Nemají trpělivost. Jinak si myslím, že mentalita je velice podobná, to bude společnou historií.

Lidovky.cz: Jaký je český humor v porovnání s rakouským?
Český humor je paráda, takový ten moudrý a lidský. Ovšem nesnáším "baviče", protože to už není humor, to je násilí. Znala jsem osobně pana Wericha, to byl vzácný člověk. Jeho humor je nesmrtelný, protože je pravdivý. Byla jsem přítomna setkání pánů Wericha a Voskovce ve Vídni. Ten týden je nezapomenutelný.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii?
Ve škole v Praze mě bavil dějepis. Ve škole ve Vídni to pak byl úplně jiný pohled na stejné dějiny, také zkreslený. Teď mě zajímají hlavně padesátá a šedesátá léta, protože mi poznamenala život.

Lidovky.cz: Vaříte ještě tradiční česká jídla?
Není nad svíčkovou, i když je to kalorická bomba. Je ovšem velký rozdíl v české kuchyni, jak se vaří doma a jak ji člověk najde v restauracích, to je spíš tragédie. Úroveň v normálních restauracích a hospodách je často strašná. Už to porcování na gramy, 100 gramů masa... To by se tady neuživili. Tak já si tu svíčkovou radši uvařím.

Lidovky.cz: Myslíte si, že už se do Česka nevrátíte?
Určitě se nevrátím. Mám v Čechách sestru, jsem často na Vysočině, ale já už po 45 letech patřím sem do svého bytu ve Vídni, kde mám dva kocoury a domov. Zůstanu Češkou ve Vídni.

Český šok Jak se žije cizincům v Česku? Jsou tu spokojení, nebo jim u nás něco chybí? Pokud k nim patříte i vy a chcete se s námi podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu internet@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno, národnost, proč jste do Česka přišel a připojte svoji fotografii. Jako předmět zprávy uveďte "Český šok".

Lidovky.cz: Sledujete českou politiku?
Českou (a slovenskou) politiku sleduji denně - čtu na internetu noviny. Jsem ráda,že tam nemusím volit, nevěděla bych koho. Nechápu celé ty tance kolem kmotrů, nevyjasněné majetky, korupci ve stavebnictví, v evropských dotacích. A dost mi vadí takové to: My je převezeme, nám na to nikdo nepřijde. A vadí mi, že se tak málo politiků vyjádřilo k těm všem neonacistickým pochodům a že celá řada politiků si buduje kariéry tím, že se předhánějí v útocích na Romy. Posílají je do Indie... A toho pána někdo bude opravdu volit.

Lidovky.cz: Co z Česka v Rakousku postrádáte?
Dlouhá léta mi strašně chyběla Praha. Často se mi o ní zdálo, procházela jsem se po nábřeží - my jsme měli výhled na Vyšehrad a Vltavu, to je prostě nenahraditelné. Nebo jsem chodila na nádraží a dívala se na vlaky do Prahy. Přestalo to, až když jsem se dobrovolně rozhodla, že se nebudu vracet. A Praha se moc změnila. Mám ráda Vídeň. Vídeňská radnice se o město dobře stará, je tu čisto, všude květinová výzdoba, výborná divadla, festivaly zadarmo, koupání ve Starém Dunaji... Už bych neměnila.