Například na Olšanských hřbitovech existuje už řadu let naučná stezka, která má několik desítek zastavení. Stezku zřídil a udržuje římskokatolický farář Miloš Szabo. Nedávno se do projektu zapojila i hřbitovní správa.
"Budeme zajišťovat trvalejší 'anti-vandal' provedení panelů, páter Szabo se postará o obsah," uvedl Červený.
Informační tabule i letáky pro turisty
Zároveň chce hřbitovní správa zlepšit orientaci na Olšanech, připravuje graficky sjednocené informační cedule a bannery. "Sjednocený grafický informační systém by hřbitov na první pohled hodně zvedl. Turisté dnes na Olšanech vůbec neví, kam jít," uvedl ředitel.
Informační tabule by doplnily i papírové letáky v češtině a angličtině. Projekt už je hotový, Červený na něj shání peníze. SPH chce pokračovat i v digitalizaci pražských hřbitovů. V současné době je možné se virtuálně projít po pěti pohřebištích - Vyšehradu, Břevnově, Hostivaři, Kobylisích a Šárce.
"Jsme v pokušení zdigitalizovat Olšanské hřbitovy, ale je to sisyfovská práce. Asi je příjemnější udělat dva menší hřbitovy než kousek Olšan, takže ještě uvidíme, kolik bude peněz," uvedl Červený. Digitalizace má nyní hlavně praktické využití pro hřbitovní správu - zjednodušuje evidenci nebo plánování, zájemci o hrob mají lepší přehled o volných místech.
Po hřbitově s průvodcem
SPH chce do budoucna zavést na hřbitovech i průvodcovské služby. "Třeba Olšany by si zasloužily, aby tam byl někdo, kdo bude schopen provést po významných funerálních plastikách, po věcech od Gočára, Janáka nebo Kotěry, nebo po hrobech významných osobností," uvedl Červený. Už dnes je možné se objednat na prohlídky uzavřeného Malostranského hřbitova.
Lidé mají možnost si prohlédnout i další objekty, které SPH spravuje. Po předchozí domluvě je možné se podívat například do kaple svatého Václava na Vinohradském hřbitově, která slouží jako lapidárium funerálních plastik, nebo do uzavřeného kostela na Malvazinkách. Více informací najdou zájemci na webu hrbitovy.cz.
Hroby Erbena nebo filosofa Klímy k adopci
Další aktivitou ředitele Červeného jsou adopce hrobů, o které se nikdo nestará. V první fázi projektu je asi 50 hrobů, mezi nimi například místo posledního odpočinku spisovatele Karla Jaromíra Erbena nebo filozofa Ladislava Klímy. "Pokud je hrob opuštěný, neproplacený, vztahují se na něj stejná pravidla, ať je to hrob Erbena nebo pana Nováka," uvedl Červený.
Neproplacené hroby mohou být nabídnuty k dalšímu pronájmu. "U významnějších jmen bychom ale měli dát vědět veřejnosti. Třeba bude pro někoho významný, firma v něm najde svého zakladatele, fanoušci svého oblíbeného umělce," dodal.
Tím, že někdo adoptuje hrob nebo přispěje na jeho rekonstrukci, stává se jeho "patronem". "Adopcí ale nevznikne užívací právo. Patron nebude moci do hrobu pohřbívat nebo manipulovat s ostatky," uvedl Červený. Hřbitovní správa počítá i s tím, že patroni by mohli mít u adoptovaných hrobů cedulky se svým jménem nebo logem firmy.
V hlavním městě je asi 70 hřbitovů, z toho o 29 pečuje SPH a o 38 se starají městské části. SPH je příspěvkovou organizací Prahy, na svůj provoz ročně dostává asi 55 milionů korun. Přibližně stejně si sama vydělá pronajímáním hrobů, organizací pohřbů a další činností.
