Na Mölltalském ledovci jsou aktuálně v provozu sjezdovky č. 1, 2, 3 a 9 a kdo by si myslel, že začátkem června bude na tratích sněhová kaše, je na omylu. Sjezdovky byly po ránu natolik tvrdé, až jsme zalitovali, že jsme neměli pořádně nabroušené hrany. Pěkně tvrdé vydrželi v horní části po celé dopoledne a i v jednu odpoledne se na nich daly příjemně krouhat oblouky.
Nevíme sice jak o víkendu, ale v týdnu jsou mölltalské sjezdovky takřka prázdné. Dalo se na kopec vyrazit klidně na desátou, a sjezdovky nebyly nijak rozježděné.
Po „delší“ pauze v lyžování jsme si na rozježdění nejdřív vybrali mírnější sjezdovku č. 9, která se spouští od restaurace Eissee, respektive vede od horní stanice kabinkové lanovky k dolní. Na jejím začátku se to na prudším úseku trochu rozjede, následná levotočivá zatáčka naše tempo zvolnila a pokračovali jsme na dlouhém pozvolném úseku, kde se dalo v klidu soustředit na to, abychom si osvěžili lyžařský um.
Pak už jsme se směle vrhli na sedačkovou lanovku, která nás vyvezla do nejvyššího bodu střediska na vrchol Schareck (3 122 m), odkud se spouští tři krásné alpské dálnice, které jsou široké, přehledné, mají sportovní červený sklon a díky minimu lidí se tu daly trénovat klidně i oblouky na Super-G. I když byl pruh jedné sjezdovky zabrán pro trénink závodníků, pořád zbývalo dost místa pro ostatní.
  |
Jediným, za to naprosto dostačujícím místem k občerstvení je samoobslužná restaurace Eissee se velkou panoramatickou terasou u výstupu kabinkové lanovky. K jídlu si tu můžete dát tradiční rakouská jídla jako jsou špecle (8,90 eur), kaiserschmarren (9,90 eur) nebo poctivý vídeňský řízek (11,90 eur) přes celý talíř.
4. června spustil provoz i vedlejší areál Ankogel, který stejně jako Mölltaler Gletscher spadá pod Tatry mountain resort, takže i sem vám platí gopass. Ankogel leží cca 30 min od Mölltalského ledovce u městečka Mallnitz a jsou pro něj charakteristické 2 nebo 3 kabinkové lanovky jedoucí přímo za sebou.
Lanovky vás tu vyvezou až do výšky 2 626 m a od horní stanice se můžete vydat na nespočet horských túr. My jsme měli začátkem června pěšinky ještě pod nemalou vrstvou sněhu, takže jsme se vydali jen na malou procházku po zasněžené cestě na nedalekou horskou chatu Hannoverhaus. Hannoverhaus nás uvítal příjemným horským interiérem a venkovní teráskou s výhledem na Národní park Vysoké Taury. Výlet si tu samozřejmě můžete osladit jablečným štrúdlem nebo si tu překvapivě můžete dát i slovenskou zelňačku.
Po krátké procházce jsme se nechali lanovkami zase svézt do údolí, na parkovišti sundali kola z nosiče a pro změnu jsme vyrazili na pohodový cyklookruh Stappitz Talrunde, který má cca 45 min. Do městečka Mallnitz jsme jeli po lesní široké cestě z velké části z kopce, v Mallnitz jsme na náměstíčku nepohrdli Aperolem Spritz a zpátky k Ankogelu jsme stoupali po asfaltové cestě, takže žádné drsné kopce nebo technické sjezdy tu nejsou na pořadu dne a cyklovýlet si můžete dát klidně s celou rodinou.
Mölltal v kostce:
|
Cyklookruh nás ke konci zavedl ještě do údolí Seebachtal, v kterém se nachází právě dolní stanice kabinkové lanovky, takže si sem můžete udělat klidně i pěší procházku – rozhodně to stojí za to, protože údolím protéká průzračný potok s malými písčitými plážičkami a zasněženými horami v pozadí, což vytváří obrázek skoro až pohádkové krajiny. Údolím prochází šotolinová cesta a hned na jejím začátku najdete dětské hřiště s točitou klouzačkou, houpačkami a kladkou. Je tu také možnost udělat si ohýnek, dát si svačinu na molu nebo se osvěžit v potoce s tyrkysově modrou vodou.
Cílovou čárou cyklookruhu Stappitz Talrunde je jezero Stappitzersee – cesta sice pokračuje dál za jezero dozadu do údolí, od jezera už je ale cyklistům vjezd zakázán. Dají se tu ale nechat kola a dál pokračovat pěšky a výlet zakončit v nějaké z tamních horských chat.
Náročnější cyklovýlet si můžete střihnout také přímo od nástupní stanice Gletscher Expressu na Mölltalu – já to udělala tak, že jsem měla v autě naložené lyže a na nosiči kolo, takže jakmile jsem dolyžovala, přezula jsem lyžáky za tretry a vyměnila lyže za kolo a přímo z parkoviště se vydala vzhůru do kopce po asfaltové cestě k přehradě Wurtenspeicher. K přehradě to je asi 5 km poměrně intenzivního stoupání, které zabere zhruba hodinku. Dolů jsem sjela stejnou cestou, protože turistická byla příliš prudká s ostrými zatáčkami a nepřišla mi vhodná ani pro endurové kolo.
V okolí Mölltalu najdete i dvě soutěsky Groppensteinschlucht a Raggaschlucht, my jsme navštívili první jmenovanou, kterou najdete u městečka Obervellach. Procházka soutěskou je asi na 1,5 hodiny a vstup stojí 7eur pro dospělého. Soutěska je lemovaná zpočátku lesním chodníčkem, kde les místy připomíná spíš prales, pak se přejde na dřevěný vysutý chodník, který přímo obepíná soutěsku. Z divokých vodopádů padajících přímo ve skalách se pak opravdu tajil dech!
Ubytovaní jsme byli v městečku Flattach v hotelu Flattacherhof, který zahrnuje velké fitko, saunu, bazén s možností venkovní opalovačky v zahradě na lehátkách. Hotel se nachází jen 10 min jízdy autem od nástupní stanice na ledovec Mölltaler Gletscher.
Podmínky cestování do Rakouska najdete zde. My jsme podstoupili antigenní testování na letišti v Praze, kam není potřeba se dopředu objednávat a provozní doba je od 4:00 do 24:00. Antigenní testy jsou zdarma (pokud je to 3x do týdne), pouze jsme si připláceli 250 Kč za certifikát do zahraničí. Antigenní test nesmí být starší více než 48 hodin, PCR než 72 hodin. Pokud jste v Rakousku ubytovaní, je potřeba si každých 48 hodin antigenní test obnovovat (PCR po 72 hodinách). I zde jsou antigenní testy zdarma a odběrová místa najdete zde. Nejbližší odběrové místo u Mölltalu je v Obervellachu.
