Palác velmistrů
Johanité, kteří si Rhodos na počátku 14. století vybrali jako sídlo svého mocného řádu, učinili z hradu nedobytnou pevnost. Odsud drželi vládu nad ostrovem do roku 1523 – tehdy se po šestiměsíčním obléhání dohodli s Turky na klidném odchodu, při kterém si mohli vzít "zlata, kolik unesli". Palác proto zůstal nepoškozen. Po roce 1912, kdy se Rhodos stal součástí Itálie, byl upraven na sídlo italského krále. Dnes je tu zajímavé archeologické muzeum.
Zpátky ke křižákům
Když se novými vládci Rhodu stali po Turcích Italové, začali město přestavovat zpět do křižácké podoby. Z tureckého a židovského hřbitova u hradeb udělali parky, na okraji Starého Města postavili velkolepé Nové tržiště v orientálním stylu, které je dodnes jedním z obchodních center města. Do původní podoby zrekonstruovali i Rytířskou ulici, vedoucí k Paláci velmistrů, a mnohé další křižácké paláce. Za to, že je dnes Rhodos na seznamu UNESCO, vděčí do značné míry právě Italům.
Kolos rhodský
Rhodos, založený Řeky roku 403 před Kristem, má svoji významnou antickou historii. Zdejší zhruba 36metrový kolos rhodský patřil k sedmi divům světa a byl největší sochou antického světa. Vystavěli jej na přelomu třetího a druhého století před Kristem, dlouho ale nevydržel, zřítil se při zemětřesení v roce 225 př. Kr. I bez kolosu ovšem zdejší přístav nabízí zajímavou podívanou na množství obřích luxusních jachet. Na okraji města najdete zbytky antických památek, divadla, stadionu i Apollonova chrámu.
Výlet do Lindu
Město pod další johanitskou pevností leží sice na opačném konci ostrova, ale asi hodinová cesta sem stojí za to. Lindos i pevnost nad ním má antické základy a krásné okolí s jedněmi z nejlepších pláží na Rhodu. Výstup na pevnost je poměrně obtížný, proto je dobré naplánovat si návštěvu pevnosti na ranní či dopolední hodiny – v horkých letních dnech tu teploty snadno vyšplhají přes 35 stupňů ve stínu. Zbytek dne pak příjemně strávíte v místních tavernách nebo na pláži u moře.
