Protože jsme ubytovaní až na samém konci údolí Hinterglemm v Lengau, vydáváme se bezplatným skibusem k první možné kabince, tedy vystupujeme u nástupu kabinkové lanovky Hochalmbahn. Jde o nejzazší část jižních svahů směrem k Lengau, takže lyžařů je tu méně, než v centrálních částech Saalbachu.
Nejvíc se mi v této části líbila červená pista 23, která byla velmi rychlá, akorát široká a jen zlehka členitá, takže ani ve vyšší rychlosti neztrácela na přehledu. Pro ještě sportovnější výkon se dá posléze přejet na sjezdovku 22 končící až v údolí, která je nejdřív pohodově modrá, ke konci se ale změní v pořádný padák (dle mého názoru černý, ačkoli v mapičce se až do cíle pokračuje v modré barvě), který je většinu dne ve stínu, takže je pěkně vymrzlý.
Celkově se o sjezdovkách v době naší návštěvy dalo říct, že byly hlavně po ránu velmi tvrdé, a i když svítilo celý den sluníčko, neměnil se sníh v břečku, naopak se spíše k poledni začaly „vyšoupávat“ ledovější plotny, takže kdo neměl nabroušeno, neměl moc šanci se na pistě udržet.
Skicircus v kostce:
|
Naši „saalbach-hiterglemm-tour“ jsme pokračovali po jižních svazích z Hinterglemmu směrem k Saalbachu a asi nejfrekventovanějšími svahy byly sjezdovky z Hasenauer Köpfl a Reiterkogelu, přičemž i v týdnu se u sedačky Hasenauer tvořily docela solidní fronty. Být sjezdovky prázdnější, líbily by se mi hlavně šířkou a přehledným a poměrně sportovním sklonem. Z Reiterkogelu se navíc odbočuje na Fieberbrunn, takže asi i kvůli této přejezdové spojce tu bylo docela rušno.
O poznání klidněji bylo na modré sjezdovce spouštějící se z vrcholu Bernkogel, která na svém začátku představuje asi největší rovinu Saalbachu, za první hranou se ale trať rozjede v příjemném modrém tempu až do městečka Saalbach, takže patří k těm nejdelším v resortu.
V Saalbachu se mi líbí možnost si sjezdovku sem tam zpestřit jízdou v tzv snow trailu, tedy v zábavné fun line s klopenkami a terénními vlnami. Zatímco na severních svazích najdete 2 takové snow traily, na jižních to je trailů 6. Ten „nejpřísnější“ má téměř podobou skicrossové trati a najdete ho na trati č.28 z vrcholu Hasenauer. Tady se jelo o poznání rychleji a našel se tu i menší skok.
Protože jsou jižní svahy (na které vyváží páteřní lanovky Hochalmbahn, Reiterkogelbahn, Bernkogelbahn, Kohlmaiskopfbahn nebo Schönleitenbahn ) po celý den na slunci, hemží se to tu na každém rohu horskou restaurací s venkovní terasou a zpravidla i několika řadami lehátek seskládaných do pravidelných půlkruhů tak, aby jste u popíjení jäggertee měli tu správnou opalovací polohu.
Druhý den jsme pro změnu začali na severních svazích a nechali jsme se vyvézt kabinkou Zwörflkogelbahn – kabina Zwörfl –Nordbahn je sice z Lengau blíž, ale nevyhovuje nám celou jízdu v kabině stát. Z vrcholu Zwörfl jsme se šli hned na první jízdu rozcvičit na černou sjezdovku Weltcupstrecke, kde se jezdí světový pohár v Super-G a ve sjezdu a údajně tu závodníci dosahují rychlosti přes 140 km/h.
Sjezdovka je nejprudší v počáteční fázi, natrefíte-li na ni ale po ránu, kdy je poloprázdná, nemusí se odvážní bát pustit se po ní zostra po hranách, protože je poměrně prostorná i přehledná a navíc se ke konci hodně zmírní, takže i když se vám to na padáku rozparádí, máte pak dostatečnou „přistávací runway“.
Na Zwörflu mám pro vás ještě dva tipy. Jedním jsou sjezdovky č.16 a 17, které opět patří k těm „neodstrčenějším“, takže tu není tolik lyžařů a i odpoledne mají sjezdovky ucházející povrch, druhým jsou zajímavé možnosti aprés ski – na vrcholu v 12er-Treff a v mezistanici v aprés ski baru Bigfoot, kde o víkendu zábavu zpestřují „nelyžařsky“, respektive méně oblečené tanečnice.
Z Zwörfelu jsme si udělali okružní tour, tedy vydali jsme se kabinkou Westgipfelbahn na vrchol Schattberg West, odkud se naskytl parádní výhled na inverzi v údolích, dále jsme po modré přejeli na vrchol Schattberg Ost, kde se dalo pojezdit na sportovní červené sjezdovce 3 a následně jsme sjeli po dlouhé a tedy i velmi frekventované modré 2b do údolí do Vorderglemmu, který je napřímo spojen kabinkovou lanovku Schöleitenbahn na jižní svahy Saalbachu bez nutnosti jakéhokoli přecházení cesty.
Můžete si tu tedy vybrat svoje oblíbené pisty a ty brousit, nebo absolvovat celodenní safari z Zwörfelu přes oba vrcholu Schattbergu a jižní svahy Saalbachu a Hinterglemmu až ke kabince Hochalmbahn, kde se bez obtíží dostanete k parkovišti na výchozí bod, odkud jste vyrazili. Dojezd po jižních svazích tu díky západu slunce nepostrádá na romantice.
Naši „vítěznou“ restaurací se v Saalbachu stala Thurneralm u sjezdovky 56 mezi částí Kohlmaiskopf a Pründlkopf. Chatička je kouzelná v tom smyslu, že v různé dny nabízí různé akce, takže zatímco pondělní návštěvníci mají pivo za 2,50 eur, víkendoví zas panáka hruškové Williamsky jen za 1,50 eur. Ano, byli jsme tam o víkendu…Ale ať to není jen o panácích, měli tu i pěkně vypečená kuřecí křídýlka s hranolkami za 7,90 eur. P.S. jak vidíte na obrázku, ovocem se tu v panácích nešetří.
Jak jsem psala výše, ubytovaní jsme byli tentokrát v Lengau v hotelu Lengauer Hof, který lze doporučit především rodinám s dětmi, na které se hotel oficiálně orientuje a na malé prcky je ve všech směrech přizpůsobený, ať už jde o přesnídávky s bryndáčky na snídani nebo zabezpečené zásuvky v pokojích. Pokoje jsou velmi prostorné, prakticky řešené a v suterénu nechybí lyžárna a sauny. Přívětivost k dětem se projevuje i v cenách, kdy děti od 3 do 7 let mají noc za 35 eur all-inklusive, tedy v ceně mají snídaňový bufet, oběd, večeři, svačiny, nápoje v průběhu celého dne a také zmrzlinu.
Výhodou tohoto rodinného hotelu je i tzv. Kinderclub, tedy něco jako školka, do které vodí své děti dokonce i návštěvníci ubytovaní 20 daleko, protože v Saalbachu žádné jiné podobné zařízení není. V Kinderclubu si děti mohou hrát na klouzačce nebo v bazénku s míčky, nebo je paní učitelka vezme na den do lyžařské školičky, aniž byste museli děti někam vozit.