Předsevzetí dostat se z abchazské Picundy do Kolína po zemi má své opodstatnění - projet šesti zeměmi (pokud nepočítám neuznanou Abcházii a domovskou ČR), uvidět měnící se mentalitu, kulturu, zvyky, prolínající se náboženství a tradice, ochutnat místní jídla a pozorovat měnící se módu i ucítit specifický zápach každé z oblastí, to lze jedině metodou od hranice k hranici.
Část trasy Petry Procházkové po Kavkaze na mapě.
Má to samozřejmě svou poetiku, i značné nevýhody – ostnaté dráty nejsou - jak jsme zjistili - jen na „frontové linii“ mezi Gruzií a Abcházií. Objevili jsme je dokonce i v zemím nám mnohem bližším – mezi Bulharskem a Srbskem, Srbskem a Maďarskem i Tureckem a Bulharskem. Na bulharsko-srbské hranici jsme stáli uprostřed noci zhruba stejně dlouho, jako na přechodu mezi Gruzií a Abcházií a srbští pohraničníci byli ještě o něco protivnější než ti ruští, střežící kavkazský mír. A tak můj úmysl poučit syna o prospěšnosti evropského mírového soužití a otevřené liberální společnosti trochu narazil, když nás Maďaři seřvali za to, že jsme stáli ve špatné frontě na pasovou kontrolu.
Část trasy Petry Procházkové po Kavkaze na mapě.
Přesto je cesta dlouhá bezmála 4 tisíce kilometrů, z Kavkazu, přes asijsko-evropské pomezí, skutečnou hranici mezi kontinenty, Balkán až do střední Evropy velkolepou přehlídkou lidských nátur, předsudků, a strachů, ale i tolerance a vlídnosti. Nejmilejší ze všech byl ale slovenský průvodčí ve vlaku z Budapešti do Kolína – u Bratislavy se mne zmocnil díky němu pocit, že jsem doma.
Profesionální převaděčka přes gruzínsko-turecké hranice Tamara.
Přes gruzínsko-tureckou hranici nejsme schopni přejít bez pomoci profesionální převaděčky Tamary. Všichni totiž musí vystoupit z autobusů a více než kilometrový úsek projít i se zavazadly pěšky. Na turecké straně si pak podle SPZ ohlídat, aby vám neprojel váš autobus. Přesně to se nám stalo.
Luxusní autobusy v Turecku.
Cestování Tureckem skvělými autobusy i vlaky bylo ve srovnání s nevlídností a nepohodlností evropské dopravy mezi Bulharskem a Maďarskem naprosto bezproblémové.
Usměvavý turecký prodavač zmrzliny.
Po tomhle vlídném úsměvu tureckého prodavače zmrzliny následovaly nevrlé obličeje bulharských řidičů a obhroublé chování nadutých srbských pohraničníků. Takže raději ať je tahle usměvavá připomínka pohostinnosti to, co mi bude letošní černomořské turné připomínat.
