Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Cesta na Gibraltar a zpět. Stopaři soutěží o titul

Cestování

  6:52
Zážitky z cest i fotografie. To spolu mohou sdílet lidé, kteří se přihlásili soutěže ve stopování. Šampionát, který odstartoval v pondělí má jasně daná pravidla - jeho cílem není jen se co nejrychleji dostat na Gibraltar, soutěžící musí cestou ještě plnit úkoly a získat na internetu sympatie.

Britští řidiči podle průzkumu neradi berou stopaře. foto: Shutterstock

A co mají stopaři za úkol? Cílem závodu je cesta na Gibraltar a zpět. aby to nebylo tak jednoduché, nejde jen o rychlost, soutěžící musí cestou splnit ještě několik úkolů. Důležitou součástí jsou zážitky a fotky ze samotného stopování, které budou posádky vkládat na tyto stránky a získávat tak sympatie čtenářů.

Na cestu dlouhou šest tisíc kilometrů mají posádky nejvíce deset dní. Celou trasu musí ujet výhradně stopem - stopovat mohou všechny dopravní prostředky. za jízdu nesmí platit a nesmí využívat svých známých.

Pět úkolů:

  • vyfotit se před prvoligovým stadionem
  • vykoupat se v moři
  • vylézt na kopec s min. převýšením 150 m
  • vyfotit se před hradem či zámkem a zjistit jeho historii
  • seznámit se se starostou nějaké obce na trase a získat jeho vizitku + společnou fotku.
  • Při plnění jednotlivých úkolů se musí závodníci vyfotit s Hipsterem - plyšovým talismanem od Studentfonu.

Dále budou závodníci muset při cestě tam i cestě zpět udělat jednu povinnou 6 hodin dlouhou přestávku na spaní. Čerpání této povinné přestávky musí být oznámeno předem pomocí SMS. Po dojezdu na Gibraltar zde stráví přesně 24 hodin a budou opět vypuštěni na cestu domů. Po celou dobu budou posádky online sledovány GPS lokátorem s tím, že jejich poloha, fotky a cestovatelské zážitky budou průběžně zveřejňovány na stránkách JEDU.cz a veřejnost bude moci pro jednotlivé posádky hlasovat.

Mistrovství ve stopování spustil na webu jedu.cz Pavel Zíka, vášnivý stopař a dobrodruh, který na stránkách vysvětluje proč a jak soutěž vznikla. „Závod vznikl i proto, aby zpopularizoval v 70.- 90. letech tak oblíbený autostop. Samozřejmě jen ten bezpečný, vždycky je potřeba dodržovat určité zásady, jako ostatně při každém stylu cestování. Byl bych rád, kdyby se na silnice vrátili stopaři s baťohy a řidiči, kteří je budou brát. Stopování není jen otázka peněz, ale pro hodně lidí i životní postoj. Jako stopař jsem poznal lidi ve spoustě zemí, vyslechl stovky příběhů a dostal se do zajímavých míst. To se za peníze koupit nedá,“ píše.

Autor: