V Kanadě jsou vlajky na každém rohu, lidé je mají i vytetované na rameni, říká Češka

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Kanadu jsem navštívila dvakrát jako turistka, něž jsem se stěhovala. Takže jsem vlastně měla celkem dobrou představu o tom, kam jdu a co mě čeká. Pamatuji si ale, že moje první návštěva v roce 2008 byla poměrně velkým šokem. Naprosto mě zaskočilo množství kanadských vlajek, které se třepotají ve větru na každém rohu a to nejen na vládních budovách, ale i na soukromých rodinných domcích a v oknech bytů. V Česku neznám nikoho, kdo by si vystavoval českou vlajku. Kanaďané si lepí vlajky do auta, našívají si je na oblečení a tetují si je na tělo. Jsou opravdu pyšní na to, že jsou Kanaďané. Chvíli mi trvalo než jsem si zvykla na to, jak nesmírně přátelští, slušně vychovaní a příjemní jsou. Kamkoli jdete na nákup, nebo na úřad, všichni se na vás usmívají, každý se vás zeptá, jak se vám daří, zadumá nad počasím (nekonečné téma) a popřeje vám hezký den! A věřte mi, je to nakažlivé - sama se občas přistihnu, jak běžím za náhodným kolemjdoucím, protože mu na zem upadl nákupní seznam, nebo jak vedu zasvěcené debaty s řidičem autobusu o teplém větru z hor. A dodnes mi vrtá hlavou, jak může vyspělá společnost s městy většími než Praha fungovat s tak otřesným systémem veřejné dopravy. Na to si asi nezvyknu. důležité je ovšem zmínit, že každá provincie a teritorium je unikátní. Z osobní zkušenosti mohu porovnávat provincie Nové Skotsko a Albertu. To jsou dva odlišné světy, kde život plyne jiným tempem.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazila? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Kanaďané rádi mluví o politice, ale přímá otázka, koho člověk volil v posledních volbách většinu lidí zaskočí - je to tak trochu tabu. Také se tady moc nemluví o tom, jaký má kdo plat, zeptat se na to - to je drzé. A když jsem známým vyprávěla, jak fungují české Velikonoce, kroutili nevěřícně hlavou - snažit se někomu vysvětlit, že je naprosto normální a neúchylné, že muži šlehají ženám přes hýždě pomlázkou a ještě za to dostanou zaplaceno panákem alkoholu v deset hodin dopoledne ráno, to bylo nad moje síly.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Ještě donedávna jsme o tom s manželem debatovali a brali to jako pravděpodobnou volbu do budoucnosti, zvláště proto, že mateřská dovolená je v Kanadě pouhých 12 měsíců. Vysnívali jsme si stáří na českém venkově, s kozou a slepicemi, ale v tuhle chvíli si to nedovedu představit. Přestože má Kanada své mouchy a život vám tady občas hází klacky pod nohy, celkově mi to tady připadá spravedlivější, vyrovnanější a poklidnější. Lidé si umí víc užívat života a jsou na sebe milejší.Mám tady také zaděláno na kariéru, která mě naplňuje, a ve které bych se v Česku těžko uplatnila. Navíc, a přiznám se, že by byl nejspíš poslední hřebíček do rakve, mě děsí současná společenská situace v česku, obzvláště pak agresivita a nenávist, kterou lidé vykazují jeden druhému a k ostatním skupinám. Nelíbí se mi, jak vypadá současná politická scéna, jakým způsobem vstupuje, a jak Čechy reprezentuje prezident, a jak se chovají lidé jeden k druhému. V takové kultuře já děti vychovávat nechci.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařila jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
V Kanadě se Vánoce slaví 25. prosince, ale s manželem a jeho rodinou jsme si udělali vlastní tradici a slavíme české vánoce 24. prosince. Každý rok dělám bramborový salát a řízky a moje maminka z Čech mi posílá linecké cukroví. Všichni se na to těší, popijeme svařené víno a máme Vánoce o den delší. Velký úspěch zde také slaví česnečka, kterou dělám podle mámina receptu. Na omáčky, ani na bramboračku si netroufám. Raději se na ně těším.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Hokej, hokej, hokej a pivo. Jágr a Hašek. A Ivan Hlinka, který je překvapivě dost známý. Sem tam Havel. Občas zaslechnu i Československo, ale většinou už lidé vědí, že existuje České republika. Každý tam byl, nebo zná někoho, kdo tam byl. A o Praze se pějí ódy.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Politiku sleduji a začala jsem až tady. V Česku mě to mo nezajímalo. Řekla bych, že je to určitě prostředím, protože politika tady obecně zajímá mnohem více lidí a hojně se o ní diskutuje. A pak je to také tím, že se pohybuji ve zdravotnictví a navíc jsem studentka. Takže politika, především provinční má značný dopad na můj život. Politická kultura je tu jiná, více transparentní, což je možní i tím, že se lidé víc pídí. A korupční skandály se tady řeší, nezametají se pod koberec. I když se tady korupce samozřejmě objevuje, bylo by naivní si myslet, že Kanada je dokonalý růžový obláček bez poskvrn.