Úterý 11. května 2021svátek má Svatava 28 °C skoro jasno, občasné bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Cestování

V New Yorku pomalu rozvolňují, otevírají se restaurace i kina. Vakcínu si lidé mohou sami vybrat, říká Češka

Nora Kurzová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nora Kurzová | foto: Archiv Nory Kurzové

Nora Kurzová žije a pracuje v New Yorku již deset let. Prodělala zde i covid. Jak se k ní jako k cizince chovali zdravotníci a hygiena? A jak vypadá život ve městě, které nikdy nespí nyní? „Na ulicích teď vypadá život v podstatě normálně. Daleko horší nálada a větší problémy byly vidět v létě kvůli protestům v souvislosti se smrtí George Floyda. Tam byly emoce velmi vyhrocené a lidé se hodně srocovali. Větší téma než různá koronavirová opatření je ale nyní nezaměstnanost,“ říká.

Lidovky.cz: Jak to nyní v New Yorku vypadá a jaká opatření zde platí?
New York City, kde bydlím, aktivně rozvolňuje. S omezenou kapacitou otevírají restaurace i pro vnitřní stravování a konečně, po roce, se částečně otevírají i kina pro maximálně 50 diváků či 25 % kapacity. Já kina miluju a v oboru audiovizuální tvorby pracuju, takže z otvírání kin mám velkou radost. New Jersey nebo Connecticut kina otevřely již na podzim minulého roku, byla jsem tak v komické situaci, kdy jsem se na film Tenet jela podívat do kina „mezistátně“ a byli jsme tam jen dva v celém sále. 

Další příběhy Čechů v cizině čtěte zde

Kadeřnictví, kosmetické salóny a podobné služby už jsou v New Yorku otevřené od podzimu a malé obchody od léta. Podnikatelé se velmi rychle adaptovali. Plastové ohrádky okolo pokladních i zákazníka, měření teploty, hlídané rozestupy, vyžadovaná dezinfekce rukou při vstupu, vesměs všude jsou vidět nějaké úpravy, plus uvnitř platí, že musí mít každý roušku.

V exponovaných místech či v blízkosti náchylnějších jedinců New York doporučuje mít roušky dvě přes sebe, a to látkovou a pod ní druhou, klasickou nemocniční. Díky relativnímu nedostatku respirátorů šarže FFP2/FFP3 jsou tyto doporučovány primárně pro nejrizikovější skupiny, jinak není lidem nařízeno je kupovat. Naopak je žádáno, aby je spíš lidé nechali zdravotníkům.

Lidovky.cz: Dodržují lidé opatření nařízená vládou?
Žiju v Brooklynu, a co vidím - v obchodech mají všichni obličej zakrytý a na ulicích má roušku většina dospělých. Otázka je, jak čerstvou tu roušku kdo má, a jak dobře ji má nasazenou, ale musím říct, že obchody jsou často hlídané, na zemi jsou značky, a lidi na nich celkem poctivě stojí. A hlavně, když kolem sebe procházejí, tak nechávají rozestupy.

Ani v kině jsem neviděla nikoho nařízení porušovat. Jsou tam automaticky vyblokovaná 2 až 4 sedadla kolem každého zákazníka všemi směry, a navíc mezi filmy chodí pracovník kina sály vystříkat dezinfekcí. S tím přístrojem vypadá jak kdyby vypadl z filmu Krotitelé duchů, a možná i jeho přítomnost přispívá k tomu, že se lidi chovají ohleduplně - prostě vidíte, že se o to někdo stará, a nechcete to podniku ztěžovat.

Život v New Yorku

Lidovky.cz: Jakou náladu pociťujete kolem sebe? Nejsou už lidé unaveni z neustálých změn?
Ty změny v New Yorku nejsou tak překotné, nebyly nikdy ani tak svazující jako třeba nyní v Česku. A Američané jsou z mé zkušenosti dost specifičtí tím, že mají velkou schopnost semknutí a zároveň kulturně vžité „nestěžování si“. Takovou tu, pro nás Čechy možná na první pohled „neupřímnou“, pozitivitu.

Ale po deseti letech, co tu jsem, říkám, že se v té pozitivitě prostě dobře žije. Ani přátelé nemají ve zvyku člověka běžně „zatěžovat“ nějakými negativními věcmi ze svého života - to, aby z nich člověk v případě zájmu vyloženě doloval. Takže ano, řeknou mi třeba „už aby to skončilo“ nebo „už mě fakt nebaví sedět doma“, ale osobně jsem neviděla vyloženou skepsi či únavu z těch omezeních samotných. 

Ale berte v potaz, že žiju v New Yorku, kde je hodně liberálů, a mluvím pouze o své vlastní zkušenosti, tu každý může mít jinou. Na ulicích teď vypadá život v podstatě normálně. Daleko horší nálada a větší problémy byly vidět v létě kvůli protestům v souvislosti se smrtí George Floyda. Tam byly emoce velmi vyhrocené a lidé se hodně srocovali. Větší téma než různá koronavirová opatření je ale nyní nezaměstnanost. Zejména v oblasti pohostinství, služeb týkajících se nemovitostí a filmařiny, ve které se pohybuji, je absence zakázek velmi zjevná. A možnosti uplatnění třeba pro herce, komiky, maskérky a tak podobně jsou minimální. A byť je prakticky každý ochotný pracovat v jiném odvětví, tak ani té jiné práce není nekonečno.

Očkuje se i v lékárnách

Lidovky.cz: Jak se v New Yorku staví k vakcíně proti koronaviru? A jak se v zemi očkuje? 
Neznám osobně v USA jediného člověka, který by ji nechtěl. A očkuje se plnou parou již několik měsíců. První byli očkovaní zdravotníci a tzv „essential workers“ (profese nutné pro zajištění chodu města), následně ještě v zimě nejstarší rizikové skupiny, a od března pak i chronicky nemocní a v některých státech nyní i mladí a zdraví. Co považuju za skvělé je, jak jednoduché je se na očkování registrovat, a to, že si většinou můžete vybrat, kterou vakcínu chcete. Online vyplníte pár otázek typu: „Kolik je vám let, jaké máte zaměstnání, máte jednu z těchto chorob?“ a během 2-3 minut vám aplikace ukáže, zda už se můžete očkovat, a nabídne možnosti kde a čím je to možné v blízkosti vašeho bydliště. Očkuje se v nemocnicích, v lékárnách, i v očkovacích centrech.

Lidovky.cz: Dokázala byste porovnat situaci v New Yorku a v Česku?
Před několika týdny jsem přiletěla do Česka, starat se o rodiče a pomoci jim s rozhodováním ohledně očkování a hlavně s registrací, o které jsem slyšela, že je zde velmi složitá. A musím to potvrdit, neznám moc seniorů, kteří by si ji bez problémů zvládli vyřídit sami. Jsem tudíž ráda za to, že se do očkování zapojili praktičtí lékaři a mohou registrovat a očkovat své pacienty sami. Ke srovnání toho, co vidím na ulicích a v obchodech, bohužel musím říct (a jako Češku mě to pochopitelné mrzí), že zde vidím větší shluky lidí v jednom prostoru, ať už to je MHD nebo nějaký obchod - a ty jsou jsou často ještě málo větrané. 

Chápu, že ta celková únava z opatření je dílem i důsledek toho, že situace trvá dlouho, opatření se často mění a mají spoustu leckdy nesrozumitelných výjimek, ale já osobně hlavně myslím na lidi, na které to nakonec při těch číslech, která tu momentálně jsou, dopadne nejvíc. Těmi jsou zdravotníci a související profese, které zejména poslední měsíce žijí opravdu v nadstandardním stresu. Ať to jsou lékaři, sestry, sanitáři nebo pracovníci hygieny, považuju je za hrdiny hodné naší nejvyšší úcty, kterou já osobně projevuju i tím, že ta nařízení dodržuju.

Na ulicích teď vypadá život v podstatě normálně. Daleko horší nálada a větší...

Lidovky.cz: Jak prožíváte situaci vy?
Během pandemie jsem měla rozdělaných několik projektů, včetně dokončení druhé série svého seriálu Whisper Naked Shadow, a vše se pochopitelně muselo odložit, což člověka zamrzí, ale ve srovnání s tím, co prožívají jiní, je to prkotina. Kvůli vysokým číslům nakažených v USA jsme během roku vymýšleli projekty, které je možné natočit dálkově, každý ze svého domova. A tak vznikl třeba seriálek Day Nine, nebo tato videa na podporu ochrany osobních údajů

Ale pochopitelně se už moc těším na to, až bude v New Yorku možné zase normálně a bezpečně natáčet. Omezení svých práv považuji zatím ještě optimisticky za dočasné, a hlavně v USA za srozumitelné a pochopitelné, a jako taková mi tedy příliš nevadí. Vadí mi spíš ten stres, co celkově s pandemií souvisí. Kdybych neměla rodiče, kteří jsou v důchodovém věku a mají nějaké přidružené choroby, tak by ho asi bylo méně, ale samozřejmě, když jsem covid v lednu nakonec dostala já, tak mi také bylo dost úzko.

Lidovky.cz:  Jak u vás nemoc probíhala?
Přes to, že jsem několikanásobně riziková, tak vlastně docela dobře. Měla jsem velké štěstí, nepotřebovala jsem hospitalizaci. Za fascinující ale považuju to, jak se o mě město New York i tak perfektně staralo. Doslova tři minuty po diagnostice PCR testem mi volal první pracovník z tzv. „trace and track corps“, který se mě ptal, jak se cítím, koho jsem potkala v minulých týdnech a jestli vím, co dělat dál. 

Já jsem v té chvíli byla trochu v šoku a přemýšlela spíš nad sepsáním závěti, a tak si ten první telefonát ani moc nepamatuju. Ale pak mi (stejně jako ostatním nakaženým, bez ohledu na to jestli máte pojištění, trvalý pobyt nebo na to jaký máte průběh) volali každý den, a mně to hrozně pomohlo. Každý den se mnou totiž někdo prošel jak se cítím, co mám dělat, při jakých příznacích mám volat sanitku, zjišťoval jestli něco nepotřebuju, nabídl zdravotnický hotel zdarma na dva týdny, pokud bych měla třeba manžela násilníka nebo doma prarodiče, které potřebuju ochránit, posílali mi předpřipravené jídlo, abych nemusela opravdu chodit ven ani nic zařizovat, nabízeli dovážku léků, péči psychologa, nebo lékaře po telefonu. 

Ihned jsem také dostala balíček, kde byl teploměr, roušky, dezinfekce a pulsní oxymetr na zjištění stavu kyslíku v krvi. Vše zdarma. Vyřídili papíry pro zaměstnavatele, poslali domácí testovací PCR kit i pro ostatní členy domácnosti. A pro mě, člověka který se bál, tohle znamenalo neskutečnou mentální pomoc. Neumím si představit, jak ten nápor na psychiku zvládne třeba starší člověk, který je doma sám, má nějaké přidružené choroby, neumí si vyřídit některé věci online, a navíc je už dlouho v izolaci.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".


Lidovky.cz: Jak je na tom tamní zdravotnictví?
Americké zdravotnictví je pro mě na jednu stranu nekvalitní systém v tom, že je velmi drahé a nikdy dopředu nevíte, co vás kolik bude stát. Jdete do nemocnice, řekněme mimo pandemii, s něčím banálnějším, třeba zlomenou rukou, a nevíte ani to, na kolik vám pak vystaví účet. A když přijde, je často opravdu vysoký, i když máte pojištění. Pro člověka, který vyrostl v Česku, je tohle hodně těžko stravitelné a doufám, že zažiju v USA reformu zdravotnictví, která by přinesla alespoň nějakou větší transparentnost. 

Co se týče kvality péče, ta je skvělá, respektive tak skvělá, jak si můžete dovolit. Co se týče odbornosti - věřím, že naši lékaři v Česku jsou na tom stejně, v tom rozdíly nevidím. Ten americký lékař je možná akorát více motivovaný se na vás usmívat. Během pandemie měl New York největší problém minulý rok na konci jara, kdy docházel personál i přístroje. New York nebyl na tolik nakažených připravený a dovážel zdravotní sestry i lékaře z celých státu, podle potřeby. Lidé používali i černý humor - že vás bude intubovat očař, nebo hůř, psychiatr. 

Nora Kurzová
Nora Kurzová

V jedné fázi prostě lůžka opravdu nebyla, nemocní byli uloženi na chodbách, sdíleli přístroje, které by v jiné situaci měli jen pro sebe, u doků parkovala velká zdravotnická loď, na Manhattanu byly pojízdné márnice a zdravotníci museli údajně aplikovat tzv. triážovou medicínu, kdy se péče dává přednostně nebo výlučně těm, kteří mají největší šanci na přežití. Ano, to bylo děsivé. Taky jsem v té době seděla doma a bez respirátoru nedala ani ránu.

Ale do podzimu se i bez tvrdého lockdownu zorganizovali, udělali opatření, nechali vyrobit nové přistroje, zaučili další lidi a nyní už čísla klesají a s tím i přeplněnost nemocnic, byť psychický i fyzický nápor na jednotlivé zdravotníky je nadále velmi vysoký. Otázka je, zda se stihne USA pořádně proočkovat, než se zde rozjedou další mutace, urychlující nárůst nakažených.

Nelogické české požadavky

Lidovky.cz: Mohou lidé chodit na testy zdarma?
Ano. Všechny typy testů na covid jsou v New Yorku zdarma. Klasický PCR, antigen, i testy na protilátky jsou zdarma přes síť státních zařízení. Nepotřebujete ani registraci na čas, nemusíte nikomu zdůvodňovat, proč test chcete, prostě přijdete, chvilku počkáte venku v organizované frontě s rozestupy, a pak vás otestují. Byla jsem v New Yorku na testování dvakrát, jednou jsem čekala 35 minut, jednou 8 minut, v obojím případě bezproblémová zkušenost. Během roku pandemie jsem podstoupila testy v USA, na Islandu a v Česku, a platila jsem za ně jen v Česku.

Česko mi nyní navíc velmi zkomplikovalo cestu za rodiči, protože ministerstvo zdravotnictví ve svém ochranném opatření z února a března nepamatovalo moc na občany, kteří cestují do Česka, zároveň měli nedávno v zahraničí covid, (tzn můžou ještě mít tzv. falešně pozitivní výsledky třeba i měsíc dva po nemoci).

Opatření totiž vyžadovalo potvrzení, že jsem již plně uzdravená, ale chtěli ho od českého lékaře. Což jsem já, jako člověk přilétající z USA, neměla možnost splnit. Obrátila jsem se postupně na tři různá ministerstva a několik hygienických stanic s dotazy - jak situaci vyřešit, jak se jako český občan v této situaci můžu dostat domů, abych se postarala o rodiče. Online se mnou ministerstva nekomunikovala a po telefonu mi řekli že „vlastně nevědí, ale přejí mi hodně štěstí“. Situaci jsem nemohla řešit tak, aby neodporovala nějakému nařízení. Po více než 50 telefonátech a nasbírání 12 různých dokumentů a vysvětlování opatření chudákům prací zahlceným hygienikům, se mi povedlo do Česka dostat, ale pochopitelně mě mrzelo, že návrat českého občana do země je takto komplikován. Protiústavnost stranou, nebylo to prostě logické, vyžadovat potvrzení ze země, kam teprve letím, místo z té, z které letím, tak jak je to zde v USA pro obdobné situace.

Lidovky cz: Je ještě něco co byste ráda dodala na konec?
Předtím, než jsem se začala věnovat psaní a natáčení, jsem působila jako právník přes ochranu osobních údajů. Toto je oblast, která je mi nadále velmi blízká, a kterou sleduji, a bude zajímavé zkoumat, jak se různé vlády i soukromé organizace vypořádají s tou přehršlí citlivých osobních údajů, které o lidech díky pandemii nasbírali. Těším se, že se budu podílet na tom, aby až to bude dávat smysl, se obhájci práva na soukromí společně zasadili o to, aby se ta data nezneužívala, nebo nezapomínala mazat či anonymizovat, tedy alespoň tam, kde je to možné.

Alena Pecháčková

Autor

Alena Pecháčkováalena.pechackova@lidovky.czČlánky

Pochvaly bych výrazně omezil, víc berou než dávají, vysvětluje psycholog

Zdeněk Krpoun psycholog | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stále více čelíme nezdravému tlaku, abychom byli úspěšnější a výkonnější. Jak budovat zdravé sebevědomí? Jak správně...

Opakovaný výstup na osmitisícovku může urychlit demenci, říká neurochirurg Beneš

Vladimír Beneš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Špičkový neurochirurg Vladimír Beneš, už třetí v řadě slavné neurochirurgické dynastie, o šťourátku v mozku, hezkých...

Pohodlnější to nikdy nebylo. Velký přehled služeb televize přes internet

Přehled služeb televize přes internet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Otestovali jsme devět služeb televize přes internet. Vybrali jsme ty, které můžete používat s libovolným poskytovatelem...