Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vadí mi, že polské produkty Češi často odsuzují, říká Polka

Cestování

  6:30
Marta Hudcová se do Česka přestěhovala z Polska před 15 lety, na vysoké škole poznala svého manžela a už zde zůstala. „ Češi toho o polské kultuře v zásadě moc nevědí, ale i přes to mají vůči ní předsudky. Často se setkávám s různými negativními postoji zaměřenými proti polským produktům. Průměrný spotřebitel ale netuší, že to co nachází v krámech je přesně nadefinovaný výrobek dle českého prodejce,“ říká.

Marta Hudcová foto: Archiv Marty Hudcové

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
Nejspíše jazyk, v tu dobu jsem studovala jazykovědu a myslela jsem si, že po třech letech výuky češtiny jsem schopná se domluvit s rodilým mluvčím, a to i proto, že jsou naše jazyky podobné. Proto jsem odjela do Plzně na letní školu na Západočeskou univerzitu, kde jsem na všechny začala mluvit spisovnou češtinou, což působilo asi hodně vtipně.

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodli, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
Zazní to asi kýčovitě, ale láska. Ve škole jsem se seznámila s bývalým manželem, se kterým jsme se odstěhovali do Prahy, kterou dodnes miluju. Tady jsem také dostudovala Karlovu Univerzitu a už v té době jsem se natrvalo zamilovala i do České republiky.

Český šok

Jak se žije cizincům v Česku? Jsou tu spokojení, nebo jim u nás něco chybí?

Pokud k nim patříte i vy a chcete se s námi podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu internet@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno, národnost, proč jste do Česka přišel a připojte svoji fotografii. Jako předmět zprávy uveďte "Český šok".

Lidovky.cz: Co vám na Češích nejvíc vadí?
Za těch 15 let, co tady žiji, mě štvaly v různých životních obdobích odlišné věci, ale momentálně je to asi především vztah k Polákům, Polsku a polským produktům jako takovým. Češi toho o polské kultuře v zásadě moc nevědí, ale i přes to mají vůči ní předsudky. Často se setkávám s různými negativními postoji zaměřenými proti polským produktům. Průměrný spotřebitel ale netuší, že to co nachází v krámech je přesně nadefinovaný výrobek dle českého prodejce. S podobným přístupem se setkávám také v zaměstnání. Pracuji ve společnosti, která je poměrně úspěšný výrobce a distributor bílé elektroniky vyrobené primárně v Polsku. V České republice však nejde o příliš známou značku, zatímco v Polsku je to leader v oblasti domácích spotřebičů nebo na Slovensku o ní má veřejnost povědomí také velice silné. Naše německá pobočka získala čerstvě hlavní cenu ve spotřebitelské soutěží TEST Bild (obdoba německého dTestu), kde suverénně předčila dalších 35 předních světových značek. Zajímavé je, že pokud zákazník neví, že se jedná o polský spotřebič, je nadšený z designu a poměru cena/výkon. Když se ale dozví původ, tak mění názor. Bohužel už však ale neví, že němečtí konkurenti z řad nejuznávanějších prémiových značek mají továrny v Polsku a spotřebiče vyrábí prakticky na stejných místech jako my. Navíc většina firem (včetně nás) alespoň částečně dováží zboží z Číny. Naštěstí naši obchodní partneři vědí, že nám mohou důvěřovat a díky nim prodáváme spotřebiče za cca 500 milionů korun ročně.

Lidovky.cz: Chodila jste někdy s Čechem, jací podle vás jsou?
Protože žiji v Čechách prakticky celý dospělý život, tak by pro mě byla větší exotika žít s Polákem. Když se ale ohlédnu zpět na tři poslední vážné vztahy, tak bych řekla, že Češi dokážou hodně milovat, jsou laskaví, otevřenější a pohodáři, kteří nezkazí žádnou srandu. Co se týče horších povahových vlastností, tak vzhledem k tomu, že byl každý zcela jiný, nechci a nemůžu generalizovat, ale v zásadě nikdy nešlo o nic radikálně špatného. Třeba dodnes mám bezvadný vztah s bývalým manželem.

Marta Hudcová

Marta Hudcová se narodila v polském Krakově. Do Česka se přestěhovala kvůli svému, dnes už bývalému, manželovi. Pracuje ve společnosti Amica. Má jednoho syna a dvě nevlastní dcery.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi? Jsou Češi slušní?
Tohle se těžko popisuje, záleží na rodině a na prostředí, ve kterém žijete, to je asi stejné jako v Polsku. Možná bych řekla, že v Polsku není mít děti takovým zásadním životním zlomem jako v Čechách. Tady jde o něco, co změní od základu celý život, zatímco v Polsku mi přijde, že jde o jeho normální součást. V Česku žena musí po roce do práce, protože rodičovská dovolená není hrazená státem, v tomto ohledu je Polsko trochu jiné. Ale možná jde také hodně o můj subjektivní pohled. Na otázku, zda jsou Češi slušní, bych asi odpověděla, že objektivně a upřímně vzato, tak ne přespříliš, ale na druhou stranu právě proto je mám asi i tolik ráda. Pokud najdete k sobě ty správné lidi, tak tu celkovou otevřenost a lidově řečeno to, že si z ničeho moc nedělají, oceníte nejvíce.

Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Libí se vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklá?
Líbí se mi český humor teď a líbil se mi i před 15ti lety, ale můžu říct, že člověk si to opravdu vychutná teprve tehdy, když pronikne do „českého dění“. Poláci mají také bezvadný smysl pro humor, který je vlastně i docela podobný tomu českému, ale přijde mi trochu vulgárnější. To ale může být také následkem jakéhosi vzdoru ke stále kontrolované slušnosti, kterou se snaží prosadit polská vláda a pořád silný vliv polské církve. To co mají Poláci a Češi společné je určitě to, že se umí zasmát sami sobě, ale zase moc nezvládají, kdy se to děje vzájemně, ale berte to, prosím s nadhledem.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Zajímala jsem se dřív, teď na to nemám už tolik času. Asi jako každý Čech sleduji současné dění a jako většina Čechů se někdy nestačím divit.

Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
Jasně, že ano! Řekla bych ale, že je často i docela slabé. Momentálně bydlím v Plzni a je slušnost říct, že to tamní je nejlepší. Česká kuchyně mi chutná, ale jen připravená doma rodilým Čechem nebo Češkou, ideálně babičkou – na tu mám hezké vzpomínky, i když byla manželova.

Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Hodně jsem se rozhodovala po rozvodu, ale nakonec mne přesvědčili přátelé a práce. Teď tady mám perfektní rodinu, přítele, synka a dvě nevlastní dcerky, které mám rada jako vlastní. Také jsem strašně ráda za skvělé kamarádky a kamarády a v neposlední řadě za bezvadnou práci. Vystřídala jsem několik zaměstnání, ale teprve v Amice jsem dlouhodobě spokojená. Kolektiv i vedení funguje, máme jasné a přesné cíle, které jsou někdy sice příliš ambiciózní, ale jsme dobře motivovaní. Cením si také podpory šéfa a týmu, které se mi dostalo pokaždé, když jsem ji potřebovala. Říkám si, že šikovní lidé nemůžou dělat nekvalitní byznys. Pravidelně ale jezdím do Krakova, odkud pocházím. Je to krásné město, které doporučuji navštívit.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
K tomu bych se nerada vyjadřovala. Stejně nemám volební právo a nemůžu nic změnit.

Lidovky.cz: Učíte se češtinu? Je pro vás v Česku její znalost nezbytná?
Češtinu používám v každodenním životě a mám ji už natolik zažitou, že kdybych neměla trochu přízvuk a nepletla si výslovnost „h“ a „ch“ (pro Čecha nepochopitelné), tak by asi nebylo poznat, že nejsem rodilý mluvčí.

Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Především po rodičích a kamarádkách, po některých potravinách a po horách, které jsem měla v Krakově skoro za domem. Polsko je celkově krásná země s rozmanitou přírodou a málokdo ví, že na severu země jsou jedny z nejkrásnější písečných dun a v národních parcích pobíhají zubrové. Určitě bych doporučila Polsko alespoň na pár dní navštívit. Autem jste tam za chvíli a i když stále slýchám poznámky o tom, že jsou polské silnice příšerné, tak to tak už dávno není alespoň v případě dálnic s silnic první a druhé třídy.

Autor: