Středa 11. prosince 2024, svátek má Dana
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

OBRAZEM: Velikonoce ve světě. Jak slaví jinde?

Slovensko

  13:30
Jiný kraj, jiný mrav. Oslavy křesťanských Velikonoc mají v různých zemích jinou podobu. Například ve Španělsku chodí o svatém týdnu postavy 'nazarenos' ve vysokých kápích, na Filipínách se zase kajícníci nechávají ukřižovat. Podívejte se na vybrané fotografie z celého světa.

Velikonoce ve Španělsku. Kajícník v kápi prochází městem Sevilla. foto: Reuters

Pomlázky a kraslice jsou pro mnohé tradičními symboly velikonočních svátků či "svátků jara". V původním křesťanském chápání jsou však Velikonoce nejdůležitější slavností, připomínkou podstatných věcí víry. Od Zeleného čtvrtka do Velikonoční neděle souvisí liturgie s biblickým zachycením příběhu zatčení, odsouzení, ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. V každé zemi mají ale oslavy jinou podobu. Podívejte se:

ŠPANĚLSKO

O velikonočních svátcích zaplní ulice měst kajícníci ve špičatých kápích. Katolickým uskupením se říká 'cofradías' neboli bratrstva. Procesí na fotografii je z města Zamora.

Ulicemi procházejí procesí se sochami Ježíše Krista a svatých.
Jejich účastníci mají často na hlavě špičaté kapuce, někteří z nich mají na výraz pokání kovové řetězy.

FRANCIE

Velikonoční zajíc na kole se projíždí ulicemi Paříže.

Francouzi slaví Velikonoce neboli Pâques. Rozdávají si barevná vejce, čokoládu, ale i drobné dárky. Všechny cukrárny a čokoládovny si každý rok dávají záležet na výrobě speciálních sladkostí, které potom v pondělí ráno hledají všechny francouzské děti v domě nebo na zahradě. Děti stejně jako v Německu věří, že jim je schoval bílý zajíček. Některé rodiny jedí k obědu jehněčí, v Alsasku se peče beránek.

CHORVATSKO

Velikonoční výzdoba v chorvatském městě Grabovnica vytvořila rodina Salajova. Jejich zahradu zdobí více než 2700 velikonočních předmětů, jako jsou vejce, zajíci, slepice a kohouti. Všechny dekorace v noci svítí.

Stejně jako u nás jsou symbolem Velikonoc v Chorvatsku malované kraslice. Jedním ze zvyků je přiťukávání si vajíčkem. Ten, komu zůstane skořápka celá, vyhrává. Další tradicí je požehnání jídla. Chorvaté také pletou pomlázky, nikoli však z vrbového proutí, ale z větví olivovníku. Na Bílou sobotu nosí lidé do kostela jídlo, aby bylo požehnáno.

FILIPÍNY

Filipínského kajícníka Bobbyho Gomeze přitloukají na kříž ve městě San Fernando. Náboženské pokání provázené sebetrýzněním provozuje v rámci pobožnosti během předvelikonočního týdne mnoho filipínských věřících. Biskupové je ale odrazují.

Do vesnice San Pedro Cutud se sjíždějí věřící, kteří po vzoru Ježíše Krista nesou kříž a nechají se na něj přibít. Těmto scénám tradičně přihlížejí turisté s fotoaparáty. Ti, kteří se nechávají ukřižovat, tvrdí, že činí pokání, katolická církev ale tento rituál kritizuje.

POLSKO

Halina Witkowska oblékla tradiční kroj. V oblasti Kurpie pořádá spolu s dalšími místními umělci workshopy. Zdobí kraslice a připomínají si polské lidové tradice.

Na Bílou sobotu si zástupy věřících v této silně katolické zemi chodí do kostela nechat posvětit potraviny, na nichž si pochutnají se svými blízkými na Boží hod velikonoční. Po postním období mezi nimi nesmí chybět maso nebo uzeniny, velikonoční tabule má být z celého liturgického roku nejbohatší. Z kynutého těsta se pečou bábovky nebo beránci, kteří se ale prodávají i vyrobení z cukru. Na velikonoční pondělí se lidé polévají vodou, nečekané osvěžení jim má zajistit zdraví.

MAĎARSKO

Mladíci ve městě Holloko polévají dívky vodou, aby byly plodné.

Tradice polévání dívek a žen má zajistit, že budou plodné. Její kořeny sahají do předkřesťanských časů. Muži za to, že své příbuzné a známé něžného pohlaví postříkají parfémem, dostávají velikonoční vajíčka, koláče nebo alkohol.

NĚMECKO

Obřího velikonočního zajíce z čokolády najdete za výlohou každé cukrárny. Tenhle krasavec je z čokoládovky Fassbender & Rausch v Berlíně.

Také Němci znají malování nebo barvení vajec, v různých částech jejich země se ale tradice liší. Pokladnicí folkloru je Horní Lužice na pomezí s Polskem a Českem, kde se konají nedělní velikonoční jízdy. Stovky jezdců na koních v místních městečkách a vesnicích zvěstují zprávu o narození Krista. Velikonoční zvyky v Bavorsku jsou velice hravé - známé je třeba házení vajec, kdy se majitel domu pokouší přehodit střechu, přičemž někdo z rodiny může vejce na druhé straně chytat. Takový hod prý stavení ochrání před bleskem.

ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO

Folklorní Velikonoce na Hané na Prostějovsku.

Česká republika a Slovensko má velikonoční zvyky podobné. Na venkově o velikonočním pondělí mladíci chodí dům od domu a mrskají ženy pomlázkou. Na východním Slovensku polévají dívky studenou vodou nebo rovnou vykoupou v potoce, což jim má zajistit svěžest a energii. V minulosti za to koledníci dostávali ručně malované kraslice, v současnosti je nahrazují sladkosti nebo peněžitá odměna.

RAKOUSKO

Rakousko. Velikonoční zajíci a kraslice na trhu ve Vídni.

Sníst vejce, které slepice snese na Zelený čtvrtek, prý přináší štěstí a zdraví. Stejně jako v české tradici by si lidé na tento den měli dát k jídlu něco zeleného. Hlavně v oblasti Alp jsou na Bílou sobotu oblíbené velikonoční ohně, které mají spálit zimu. Tento zvyk, který se příliš nezamlouvá ochráncům životního prostředí, se udržuje i v některých částech Německa.

ITÁLIE

Papež Benedikt XVI. o velikonočním Zeleném čtvrtku symbolicky omyl nohy 12 mužů na znamení pokory.

Mnohými vesnicemi procházejí velikonoční procesí, věřící se vydávají také na křížovou cestu, během níž si připomínají Kristovo utrpení. Z kynutého těsta se pečou velikonoční holoubci ozdobení mandlemi. K snídani na velikonoční pondělí se podává torta rustica, slaný koláč se zeleninovou a vaječnou náplní.

BRITÁNIE

Královna Alžběta hovoří s arcibiskupem z Yorku po mši na Zelený čtvrtek.

Královna na Zelený čtvrtek rozdává speciálně ražené stříbrné mince seniorům jako ocenění jejich práce pro společnost. Počet odměněných se každoročně odvozuje od věku panovnice nebo panovníka. Tradice sahá až do 13. století. a královna Alžběta II. jí dostála po většinu svého šest dekád trvajícího panování.

Jak slaví další kultury? Podívejte se do fotogalerie!

Autor: