Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Vlakem na výlet: za Karla IV. se víno u Hodonína pěstovalo povinně, dodnes dává krajině unikátní atmosféru

Cestování

  10:46 – ADVERTORIAL
Lék na bolavé oči? Pohled na vinice. Lék na nudu? Zpívání ve sklípku. Lék na rozlámanou duši? Pohárek vína. To vědí v okolí Hodonína od 13. století. Na jihu Moravy se k zábavě vždy najde příležitost. Navíc cestovat se tady dá i v mírném alkoholovém oparu: díky železničnímu spojení, konkrétně tratím číslo 255, 330 a 343.

Radnice v Hodoníně, v níž umístěna pamětní deska Luďka Zemana. foto: Armáda ČR

První vinohrady v Hodoníně nechala vysadit královna Konstancie před sedmi stovkami let. Velký vliv na to, co se bude pěstovat, měla církev. Kláštery požadovaly zejména víno červené. „Ale v oblasti se dařilo spíš bílým odrůdám, jako je ryzlink. Poptávku církve tak musely naplňovat především vinice z Mutěnic a Zaječí, kde se červenému vínu dařilo,“ upozorňuje Alena Zatloukalová, která historii vinařství v Hodoníně a jeho nejbližším okolí probádala.

Město po několik staletí představovalo důležitou obchodní křižovatku. Mělo spojení s královským Uherským Hradištěm i Olomoucí, sídlem biskupa. A zájem kupci postupně projevovali i o víno bílé.

„Z Hodonína se tehdy vyváželo tolik vína, že jeho pěstování začalo být povinné. V historických pramenech se dočteme, že pokud někdo vlastnil půdu vhodnou k pěstování vína, měl povinnost na tomto území révu vysadit, a pokud takto neučinil, musel toto území pronajmout někomu, kdo byl sám ochotný zde tuto plodinu pěstovat,“ objasňuje Zatloukalová.

Vlakem za vínem

Železniční trať Hodonín–Zaječí (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 255) je jednokolejná regionální trať v Jihomoravském kraji, propojující hlavní trať Přerov–Břeclav s hlavní tratí Břeclav–Brno přes Čejč a Mutěnice. Provoz na trati byl zahájen 16. května 1897. Jezdí po ní osobní vlaky a rychlíky Českých drah

Zákonem pak pěstování révy ošetřil i císař Karel IV., když v roce 1358 vydal královský mandát, jímž zakládání vinic přímo přikázal. Od té doby přivedli místní vinaři své umění k dokonalosti.

A mezi vyhlášené vinice nepatří jen ty nejbližší Hodonínu. Směrem na sever i na západ se lidé vydávají objevovat kraj nekonečných řádků vinné révy. Malebné jsou třeba stovky sklípků v Mutěnicích, jimž místní neřeknou jinak než „búdy“. Každý vchod do podzemního svatostánku tam je jinak zdobený, vždyť také v každém z nich je trošku jiné, a přece výborné víno. Pravidelně se tu koná i částečně organizovaná ochutnávka Putování po mutěnických búdách.

A že, posilněný vínem, nemusí roztančeně vypadat jen návštěvník ve sklípku, ale i sklípek sám, dokládají moderní Opilé sklepy ve Velkých Pavlovicích. Řada patnácti sklepních objektů se před sedmi lety zařízla do svahu Staré Hory. Pro mnoho turistů se tak staly skvělým orientačním bodem a nepřehlédnutelnou dominantou obce, a to některým místním navzdory. Ti i po letech uličku netradičně působících domů považují za kýč.

Na kole se lépe objevují rozhledny

Nejvyužívanějším dopravním prostředkem na jihu Moravy je kolo. Používají ho všichni. Starší k cestě do obchodu nebo do vinohradu. Mladí se na něm zase vydávají za folklorními akcemi a zejména na hody. Na ty totiž jezdí většina z nich už oblečená v kroji. A kupodivu i pro dívky, oblečené v mnoha vrstvách bohatých suknic, je jízda na kole pohodlnější než v sedačce auta.

Další tipy na výlety Vlakem po Česku.

O cyklisty není nouze ani ve vinici. Pokud je pěší výletník zahlédne, měl by je následovat. Podle zkušeností usedlíků totiž právě cyklisté nejrychleji najdou zkratku k některé z rozhleden mezi vinicemi. V posledních letech mezi vinohrady vyrostly desítky věží, které už od nejnižšího schodu dávají tušit dechberoucí výhledy do kraje.

A za povšimnutí často stojí i samotné rozhledny. Ta u obce Kobylí je dokonce přístupná pro kočárky. K jejímu vrcholu nevede ani jeden schod, ale tvoří ji velká spirálovitá plošina. Komu by naopak chyběly schody, rozhledna Slunečná ve Velkých Pavlovicích jich má hned 75. Věž samotná je 19 metrů vysoká a zdálky připomíná myslivecký posed na chůdách. Při dobré viditelnosti jsou z její vyhlídkové plošiny viditelné dokonce vrcholky Alp.

V obci Zaječí zase z rozhledny Maják, která se pyšní typicky červenou střechou, uvidí její pokořitel rozmanitou krajinu. Horizont určuje vrcholek Pálavy, pod ní se rozprostírá nádrž Nové mlýny. A mezi vinicemi svítí vyhlášené Vinařství U Kapličky.

Tam si lidé mohou nejen dopřát sklenku nebo dvě, ale podívat se i do srdce celého komplexu, lisovny. Na své stroje jsou ve vinařství pyšní a zvídavé kolemjdoucí mezi nimi rádi provedou. Ti by však měli mít na paměti, že by na návštěvu měli mít vyhrazen dostatek času. Vínu od sklepmistrů odolá málokterý místní, natož turista.

Trať stará 120 let bojovala o záchranu

Kdo by tak chtěl prozkoumávat oblast sklípek od sklípku, musí si dobře rozmyslet, jaký dopravní prostředek zvolí. Naštěstí se vinařskými obcemi klikatí i železnice s dobře známou lokálkou, která žádného fandu mašinek nezklame.

Kam jet vlakem?

 Ačkoli se trať z Hodonína do Zaječí loni potýkala s pokusy o částečné uzavření, místní se zejména kvůli dojíždění dětí do školy zasadili o její další fungování. A proto teď po kolejích mohou putovat i výletníci, kteří dychtí poznat krásy vinařských obcí. České dráhy navíc trať se 120letou tradicí zahrnuly do nové aplikace Vlakem na výlet (VÍCE ZDE). Cestující tak budou nejen sbírat zážitky, ale také soutěžní body. Ty následně smění třeba za jízdenky zdarma.

Rodiny i jednotlivci díky aplikaci mohou bezpečně a bez bloudění projet celou oblast. Na každé předem označené zastávce na ně navíc čekají hravé úkoly nebo zajímavosti o památkách a místní historii.

Pro ty, kdo by rádi prozkoumali kromě rostlin a sklípkové architektury také život zvířat, nabízí Hodonín a jeho nejbližší okolí hned několik možností. Na Mutěnických rybnících i novomlýnských nádržích se daří nejrůznějším druhům ptáků. Hladinu přitom mohou lidé spatřit i z okna vlaku. Na jejich obyvatele, labutě, racky nebo vzácně se vyskytující pisily čáponohé a vodouše, si však musí chvíli počíhat u břehu.

Poněkud exotičtější zástupci zvířecí říše se zabydleli na okraji samotného Hodonína. Tamní zoologická zahrada pravidelně odchovává unikátní koťata lva bílého. Zaměstnanci zoo se pravidelně zapojují i do záchranných akcí na různých kontinentech. Starají se třeba o odchov zvířat či zeleň pralesů. Přímo v Hodoníně se lidé mohou podívat i do několika muzeí. Věnují se třeba životu tamního nejslavnějšího rodáka Tomáše Masaryka, archeologickým nálezům, historii či technikám naftového dobývání a geologie.

Autor: