Zabijáci vodáků. 10 nejnebezpečnějších jezů v Česku

Nezkušenost, nedostatečné vybavení a alkohol, to jsou nejčastější prohřešky českých vodáků. Často se proto stává, že z původně pohodového splouvání řeky se stane boj o život.

K největším tragédiím dochází na jezech, každoročně tu utonou desítky lidí a další skončí v nemocnici. Jak tomu předcházet? "Vodáci by si měli uvědomit, jestli je pro ně jez bezpečný. Každý tu loď ovládá a řídí trochu jinak, a ne každý dokáže nebezpečí dopředu odhadnout," vysvětluje Petr Ptáček z Vodácké školy záchrany v Novém Městě nad Metují.

Vodáci na českých řekách často podceňují i vybavení. Rozhodně by neměla chybět vesta, helma a dobrá obuv.

Důležité je i vybavení. Rozhodně si nezapomeňte vzít vestu a helmu. "Na české letní řeky si ji alespoň nasaďte na sjíždění jezu, poté ji zase můžete svléknout," radí zkušený vodák. Také kvalitní obuv je podstatná. "Žabky vám při prvním sjezdu jezu odplavou," dodává.

Současné počasí je podle něj pro vodácké nehody ukázkové, kvůli silným dešťům se stav vody mění prakticky z minuty na minutu. "Velký problém začínajících vodáků je, že vidí jez někoho sjíždět, nebo tam třeba byli před rokem a vědí, že to bylo bez problémů, ale ten aktuální stav vody dokáže situaci změnit a ta voda se stává nebezpečnou," vysvětluje.

Z vodního válce není úniku

Největší vodáckou pastí je podle Ptáčka vodní válec. "Jsou jezy, kde je sportovní propusť pro vodáky, tou je možné bez problémů a dá se říci i bezpečně sjíždět. Pak jsou ale případy, jako je Český Šternberk, kde je propusť udělaná uprostřed toho jezu, a vlevo i vpravo je velmi smrtelně nebezpečný válec," varuje. Pokud se do něj vodák dostane, je prakticky nemožné uniknout. Nepustí ho silný proud směřující zpět pod jez. Takto zachycený člověk pak neustále rotuje na několika metrech v propěněné vodě, kdy je neustále potápěn pod hladinu.

Co je to vývarová linie?

"Jsou různé typy vývarové linie, tedy toho, co se pod jezem děje. Někde jsou krátké, ale vracející se voda je rychlá a silná, tam není možné udělat cokoliv. To je příklad Řepčína v Olomouci. Pak jsou vývarové linie, které jsou kousek dál a 'vyplivnou' vás třeba 5 až 10 metrů od jezu. Máte tak čas, než vás to stáhne zpátky, od toho jezu odplavat. Ne však přímo, ale šikmo na proud," vysvětluje Ptáček, jak se zachovat v případě nebezpečí.

A nabízí se další otázka: co dělat, když vidím, že se někdo topí? "Rozhodně za ním neskákat do vody," varuje. "Pokud za ním hupsnete, většinou se pak topí dva," vysvětluje. Tonoucí osobě by podle něj měli lidé ze břehu hodit lano. "Vodáci mají třeba takzvané koňadry nebo házecí pytlík. Postačí i lana na upoutání lodě. Stačí ho odmotat, svázat a na konec přivázat třeba vestu a zkusit to tam hodit. Osobu pak vytahujte šikmo ven," nabádá. "Pokoušíme se přes povodí vybavovat jednotlivé jezy záchrannými podkovami, aby měli lidé na tu laickou pomoc něco k ruce," říká.

Ministerstvo zemědělství, jakožto zřizovací orgán jednotlivých povodí, doporučilo všem povodím, aby byly jezy označeny výstražnými cedulemi, zatím je ale nenajdete všude. Proto vám pomůže následující rada: pokud se voda vrací zpět pod jez a plynule neodtéká, něco je špatně. "Můžete si vzít třeba klacek, hodit ho do jezu a uvidíte, jak se voda točí, tak alespoň orientačně vyhodnotíte, jak je jez nebezpečný," uzavírá Ptáček.

Více informací a rad najdete na serveru www.nebezpecnejezy.cz či www.raft.cz