Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě? Co Vás v Česku nejvíce překvapilo při Vaší první návštěvě?
Poprvé jsem do České republiky přijel na prázdniny ke své rodině, když mi bylo 15 let. Ovšem moje nejlepší vzpomínky se vážou k mým 18. narozeninám a zdejší oslavě roku 2000. Co mě překvapilo nejvíce, byla krása Václavského náměstí a Starého Města v noci, pouliční hudba ozývající se skrz chladivou zimní noc a lidé choulící se k sobě, připraveni k oslavám nového tisíciletí. Od této chvíle jsem věděl, že atmosféra v centru Prahy byla něčím opravdu velice magickým.
Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodl, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
Rozhodl jsem se tady usadit v roce 2007. Můj otec pracoval v Praze, a jelikož jeho byznys tu zakořenil, zanedlouho tu již pracovala celá naše rodina. Původně pocházím z Peterboroughu (Velká Británie), kde jsem vždy cítil, že zůstat tam by bylo jak pracovně, tak i kulturně nezajímavé. Pravdou je, že Spojené Království má bohatou a zajímavou historii, která uchvátí mnohé, nicméně na výběr byla úspěšná kariéra v Londýně s dlouhým dojížděním nebo omezené možnosti v mém rodném městě. Vždy jsem si chtěl osvojit druhý jazyk a také mám rád výzvy. Proč se nenaučit jeden z nejvíce obtížných jazyků na světě? Hovořím plynně česky, dovedu vést pracovní schůzky v češtině, a cítím, že se můžu svoji češtinou pochlubit.
Kdo je Dillon Werry?Dillon Werry se narodil ve Velké Británii. V roce 2007 se přestěhoval do Prahy, kde žije se svojí českou manželkou a malým synem. Vzdělání se mu dostalo na britské Univerzitě v Leedsu, kterou završil bakalářským diplomem z Podnikové Ekonomie. Nyní pracuje jako Executive Search konzultant ve společnosti Human Capital Advisory Group. V současnosti radí a pomáhá manažerům a vysoce postaveným IT profesionálum v jejich kariérním postupu. |
Lidovky.cz: Co Vám na Češích nejvíce vadí?
Stereotypy jsou vždy nebezpečné. Kdyby Češi okusili ten dramatický rozdíl mezi Českou republikou a Velkou Británii, tak si myslím, že by si více vážili toho, co mají. Zdravotní péče v zde je na excelentní úrovni s vysoce kvalitním přístupem. Ke svému všeobecnému lékaři je umožněno se dostat za velmi krátkou dobu bez předchozího oznámení. V porovnání s Velkou Británii je to skoro jako mít soukromou péči.
Lidovky.cz: Chodil jste někdy s Češkou, jací podle vás jsou?
Zamiloval jsem se do krásné Češky, která je teď mojí ženou. Během času jsem pochopil, že porozumět ženám, hlavně těm českým, je něco jako umění. Češky jsou ale nepochybně podmanivé a šarmantní od přírody a mají skvělý charakter.
Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve Vaší zemi? Jsou Češi slušní?
Všiml jsem si přirozeného respektu ve veřejné dopravě. Je to zde mnohem výraznější než jinde ve světě. Tady lidé mají sklon zcela automaticky uvolnit svoje místo ve prospěch starších lidí, těhotných žen nebo mladých rodin. Děti jsou vedené ke zdvořilosti a respektování starších, což je velice příjemné vidět. Také mají skvělé vychování. Záchvaty vzteku na veřejnosti jsou téměř raritou.
Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Líbí se Vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklý?
Český humor prakticky nezná hranic. Říká se, že smích je nejlepším lékařem a já zřídka slyším, že by Češi vyhledávali terapii. Co se týká humoru v televizi, nikdy mě neunaví dívat se na „S tebou mě baví svět“, „Líbáš jako Bůh“, a „Pelíšky“. Tyto filmy nikdy nezestárnou a vždy budou reprezentovat to nejlepší z české filmové komedie.
Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Tady je tolik historických postav. V české historii jsou momenty, jež bych označil za příkladnou ukázku síly lidského ducha. Konkrétně aktivity Václava Havla a Charty 77, které byly neuvěřitelně statečné a položily základy moderní české demokracie.
Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak Vám chutná česká kuchyně?
České pivo je nejlepší na světě! Je to fakt, na který musí být Češi hrdí. Mám rád svíčkovou a guláš. Mým nejoblíbenějším jídlem je řízek. Vinná klobása na Vánoce je absolutně fantastická. Miluji to!
Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Nikdy nemůžete dopředu vědět, co se stane v budoucnu. Přesto, mám tady ženu a syna. Chci si být jistý, že můj syn vyrůstá ve stabilním prostředí, kde si může užít svoje anglické i české kořeny. Hraju v kapele pod názvem The Wingtips. Máme vystoupení každý měsíc v Hangar baru v Dušní ulici. To je něco, čeho se nemůžu jen tak vzdát. Všichni členové kapely jsou Češi a jsou jako moji bratři.
Lidovky.cz: Zajímáte se o česku politiku? Jaký na ni máte názor?
Nesleduji českou nebo anglickou politiku do detailu. Mám názory na hodně témat, ale myslím si, že přistěhovalec je vždy na tenkém ledě v kritice lokální politiky bez komplexních znalostí. Vidím tady všeobecně hodně věcí, které by potřebovaly zlepšit.
Lidovky.cz: Učíte se češtinu? Je pro Vás v Česku její znalost nezbytná?
Jak jsem již zmiňoval, moje čeština je na velice dobré úrovní a mám výbornou učitelku, které musím poděkovat. Vidím to jako obrovský úspěch, umět konverzovat se svojí manželkou v její rodné řeči a vést obchodní jednání v češtině. Je nezbytné, aby se cizinci učili česky, pokud plánuji v Česku žít.
Lidovky.cz: Po čem se Vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Musím se přiznat, že mi moc věcí nechybí. Jen někdy se mi zasteskne po sklenici dobrého anglického piva a čerstvé porci fish and chips od pobřeží. A také kari. Nic nepředčí „ruby murray.“
